Reportáže v regionech
Korozluky
Korozluky – podivné slovo značící spíš složení dvou podstatných jmen. Kolo a ruka. Ve skutečnosti ale jde o zámeček, který se nachází v obci Korozluky u Mostu. V 19. století byl zrekonstruován s fasádou italské renesanční vily.
V dobách socialistických sloužil jako internát, pak se dostal do rukou stavebního inženýra Miroslava Perouta. Naštěstí. Podařilo se mu ji zachránit a z hrobníkovy lopaty ji vzal na poslední chvíli. Na stavbu byl totiž už vydán demoliční výměr.
Z původní ruiny se stala zajímavá stavba, opravovalo se 14 let a dostalo se i na kapli svatého Josefa z roku 1871. Obě památky, jak zámek, tak kaple dnes slouží veřejnosti. První patro nechal nový majitel zbudovat tak, jako by tam pořád bydlela šlechta, vše dle původní historické dokumentace a jednotlivé pokoje jsou rozděleny dokonce podle toho, jsou-li určeny pro dámy nebo pány.
Část vybavení pochází z vlastních zdrojů, zbytek zapůjčily jiné památkové objekty a muzea. Mříže, zábradlí a kamenné portály hledal majitel po skládkách a sběrnách odpadů. Když se boural starý Most hlavně kvůli uhlí, na památky se moc ohledů nebralo.
A stavba je zajímavá i pro geology. Ti zjistili při zkoumání Jánského vrchu, že jde vlastně o nejstarší sopku v Českém středohoří.
Korozluky
Jeskyně Mordloch
Okolí Liběchova na Mělnicku skýtá nejednu vzrušující pověst či legendu. Procházku jsme si tady udělali i my. S kamerou nebo bez se můžete i vy vydat borovými lesy.
Cílem naší cesty bude jeskyně s prapodivným názvem Mordloch: přepadávalo se tady, přespávali zde loupežníci za třicetileté války, možná tu nedaleko byla zazděná i manželka zavražděného hraběte Jana Vratislava Clary.
Jeho vraždu si podle jedné z legend objednala právě ona – za svůj čin pak musela zaplatit. A to tvrdě: byla vhozena do vykopané díry, která byla zaházena a pak tam byla postavena kaplička.
Přímo proti Mordlochu pak stojí Sedm chlebů. K jídlu nejsou – je to vlastně skalní útvar. Obdivovat můžeme i jedinečná sochařská díla vytesaná přímo do pískovce někdy v polovině 19. století. Jejich autor nebyl žádným umělcem, vařil na liběchovickém zámku: Václav Levý.
Jeskyně Mordloch
Křížová vila Žatec
Žatec – starobylé město západních Čech. Jeho okolí je proslulé mimo jiné třeba i pěstováním chmele. Nedělní toulání začneme návštěvou jedné vily.
Tedy původně nevábné a neútulné ruiny, o které jen ti největší patrioti věděli, co v sobě skrývá. Pak stačila „jen“ zdařilá rekonstrukce a naše cesta žateckou Křížovou vilou může začít.
Architektonický skvost byl zprvu plánován jako příměstská chalupa – a tak byl taky postaven. Až v roce 1895 se jeho novými majiteli stali manželé Wolframovi. Ambrož Wolfram se vedle medicíny věnoval i různému „uměleckému zahradničení“.
Koneckonců jeho nadšení pro tenhle obor je vidět i na vilové zahradě. Manželé se ale zaměřili i na interiér svého příbytku: několika slovy řečeno – šlo jim nejen o funkčnost, ale i prožitek. Několik salonů či pokojů včetně zajímavého schodiště nebo fresek.
Dům byl původně plánován pro jednu rodinu, a jako takový vznikal. Bohužel pak po necitlivých úpravách v něm vzniklo několik bytových jednotek – i tak se oficiálně říkalo bytům – ale od roku 2003 je všechno jinak.
Respektive ani ne tak jinak, jako spíš tak, jak to vypadalo před tím. Ta snaha rekonstruovat stavbu co nejšetrněji se zdařila a Křížova vila nazývaná tak podle svého někdejšího majitele se stala významnou kulturní atrakcí města. Dnes se tady pořádají třeba i svatby.
Křížová vila Žatec
Brozany nad Ohří
Na rovině, která je vymezena na jihu horou Říp, na západě hradem Hazmburkem a ze severu velebným Středohořím, leží na levém břehu řeky Ohře asi 10 km jižně od Litoměřic obec Brozany nad Ohří. Nadmořská výška obce je 150 metrů.
Jejím nejvyšším bodem je zámek stojící na ostrohu 190 m nad mořem. Ten je přirozeným centrem širokého okolí a vytváří legislativní, kulturní, sportovní, obchodní a společenské zázemí pro spádovou oblast několika obcí.
Nejstarší stavbou je kostel svatého Gotharda. Když se kolem něj vypravíte, pak hned za prvními novými domky po levé straně silnice se dejte doleva a vzápětí doprava, pokračujte podél sportovního areálu, přes lužní les dojedete ve směru podél levého břehu Ohře ke starobylé vsi Hostěnice, jejíž původ je datován někdy do 9. století do doby bájného knížete Hostivíta. Ve vsi odbočuje z Ohře takzvaný mlýnský náhon, a do Ohře se náhon vrací až za Doksany.
Mezi náhonem a řekou leží Ostrov sv. Klimenta. Na tomto poměrně rozlehlém ostrově kdysi stávala ves, kterou zničila povodeň. Měla zvláštní jméno Múry. První zmínky o ní pocházejí z 11. století. Je doloženo, že roku 1146 ji král Vladislav daroval premonstrátskému klášteru v Doksanech. Darovací listina byla pečlivě uložena v klášterním kostele, ale roku 1200 padla za oběť zhoubnému požáru. Představení kláštera se proto obrátili na krále Přemysla Otakara I. s prosbou, aby darování potvrdil a na důkaz toho jim vystavil opis zničené listiny. Král se projevil velkoryse. Nejen že přání splnil, ale do opisu z roku 1220 prý nechal připsat, že Múry jsou povýšeny na město. Múry sice byly označovány za trhové středisko menšího řádu, ale protože ležely na významných obchodních cestách vedoucích po zemi i po vodě, dá se říci, že zastávaly v severních Čechách velmi významné postavení.
Múry však neměly mnoho štěstí. Rychle a především slibně se rozrůstající středověké městečko roku 1432 smetla nebývalé silná povodeň. My vám historii připomínáme i proto, že většina turistů přichází do Brozan kvůli jedné výstavě s ne příliš lákavým názvem. Vidět na ní můžete totiž expozici útrpného práva – a to právě ve zdejším zámečku. Uvidíte, jak vypadal ještě v 19. století, pak ho ale poničil požár a dnes je to jen takové větší stavení na vršku nad vesnicí.
Brozany nad Ohří
Masarykovo zdymadlo
Ústí nad Labem má svou dominantu – pověstný hrad Střekov. Pod střekovskou skálou můžete přejít na druhý břeh Labe a zároveň si přitom prohlédnout technicky dokonalé vodní dílo, zbudované v letech 1923 až 1936 s cílem zajistit splavnost řeky. Jde o Masarykovo zdymadlo.
Největší přehrada předválečného Československa dokáže zvednou hladinu Labe až o deset metrů. Její součástí jsou dvě plavební komory, hydroelektrárna se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami a také rybí přechod.
Značná část původního vybavení zdymadla je dodnes plně funkční. Právě Masarykovo zdymadlo bylo technickou chloubou předválečného Československa. Ocelová lávka vedoucí nad zdymadlem je otevřena bez omezení.
A nejen jako spojnice dvou břehů, bývá přehrada hojně navštěvovaná. Dnes už je totiž na vodní dílo pohlíženo jako na technickou památku a stalo se vyhledávanou turistickou atrakcí.