Reportáže v regionech
Obec Kamýk
Kamýk na Litoměřicku je prý nejmalebnější obcí Českého Středohoří. Zdobí ho rozlehlé sady a také tajemná zřícenina nad obcí. Hrad, ze kterého zůstalo už jen torzo, nechalo prý místní panstvo vystavět už na počátku 14. století. Tehdy ho alespoň poprvé zmiňují historické dokumenty. Až do 17. století sloužil jako sídlo, pak ale zůstal opuštěný a začal chátrat. Vbrzku by se prý měl dočkat rekonstrukce. Ze zříceniny se rozhlédneme daleko do kraje a také se projdeme po naučné stezce. Ta připomíná, že tu kdysi pobýval Bedřich Smetana. A nebyl prý jediným umělcem, kterému zdejší krajina učarovala.
Obec Kamýk
Betlémy Niederlandu
Ve Šluknovském výběžku se betlémy vyřezávaly už v 16. století. Velkého rozmachu se ale betlemářství dočkalo po první světové válce. Svou zásluhu na tom zřejmě měla i nouze, protože vyřezáváním si řada lidí přivydělávala na živobytí. Po válce druhé ale slavní tvůrci v rámci odsunu z kraje odešli a trvalo několik desítek let, než se tradice dočkala pokračování. V rumburském muzeu už deset let připravují před svátky výstavu, na které si návštěvníci mohou prohlédnout betlémy staré i nedávno vytvořené.
Betlémy Niederlandu
Sběratel tužek
V království tužek, kterým se možná trochu neprávem říká obyčejné, se proměnil zámek v Klášterci nad Ohří. Část své sbírky, která byla vyhodnocena jako největší na světě, tu vystavuje pan Vladimír Jindra z Kadaně. Mezi tisícovkami tužek, které za sedm let shromáždil, najdeme i celou řadu unikátů. Nejen z tuzemska, ale celkem z devětatřiceti zemí, odkud je panu Jindrovi přivezli kamarádi a známí. Při prohlídce výstavy si budeme povídat o sběratelském koníčku pana Jindry, ale také o historii a výrobě tužek, bez kterých si už od prvních pokusů o psaní, neumíme život vůbec představit.
Sběratel tužek
Labské vyhlídky
Příroda nabízí celou řadu krás i teď na podzim. My si tentokrát užijeme hlavně výhledy do kouzelného labského kaňonu mezi Děčínem a Hřenskem. Turistická stezka nás zavede hned na několik vyhlídkových teras, které nám představí největší krásy zdejší krajiny. Ale nemyslete si, že objevíme něco nového, po okolí se totiž ráda rozhlížela už zdejší šlechta. Třeba vyhlídková terasa Belveder byla vybudována už v první třetině 18. století majiteli nedalekého zámku pány Clary-Aldringen a konaly se na ní dokonce i hudební produkce. Bez nich se budeme muset obejít, ale pohledy na údolí Labe sevřené skalami bude dostatečnou odměnou za trochu delší procházku.
Labské vyhlídky
Rumburské muzeum
Rumburské muzeum bylo založeno Humboldtovým spolkem 15. 5. 1902. Původně sídlilo v budově odborné textilní školy (dnešní zdravotnické). Roku 1929 byla textilní škola přesunuta do Varnsdorfu a do její budovy přesídlil městský úřad a okresní hejtmanství. O své místnosti muzeum přišlo okupací. Muselo je podstoupit Landratsamtu. Sbírky byly rozptýleny v několika budovách. Po 2. světové válce muzeum získalo 1. patro Försterovy továrny na zpracování tkanin, založené roku 1847. Tehdy došlo k rozšíření sbírek v takovém rozsahu, že muzeum obsadilo přízemí i 2. patro budovy.
Veřejnosti bylo zpřístupněno 4. 7. 1949. V roce 1951 došlo ke zřízení archivu, jež byl zrušen společně se zánikem okresu v roce 1960. Od roku 1977 spadá muzeum pod Okresní muzeum (nyní oblastní) v Děčíně. Po rekonstrukci prvního patra bylo pro návštěvníky zpřístupněno ve stávající podobě 4. 12. 1997. Muzejní expozice přibližuje dějiny města a celého regionu. My ale pečlivě projdeme přízemí budovy je expozice rumburské vzpoury. Historici proto shromáždili snad všechno, co je možné ke slavné vojenské rebelii vystavit. Zaměřili se především na lidský rozměr dramatu a snažili se vysledovat pohnutky, které vedly vojáky rakousko-uherské armády, aby se vzepřeli svému císaři a riskovali, že skončí před popravčí četou.
Ráno 21. května 1918 se na nádvoří bývalé chlapecké školy změněné v kasárna dožadovala četa navrátilců svých práv. Odmítla vydat zbraně, neposlouchala rozkazy a nakonec zbila důstojníka. Vzpoura začala a do jejího čela se postavil František Noha z Plzně.