Reportáže v regionech
Čertí muzeum
Do nefalšovaného pekla vás pozveme v Úštěku. Zdejší Čertí muzeum v podzemních chodbách vytesaných do skály je unikátem nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Děti se úšteckých pekelníků bát nemusí, protože jejich dušičky jsou čisté, zato dospělí by měli podumat nad svými hříchy. Celé Luciferovo království se zrodilo v hlavě výtvarníka Jaroslava Stejného, který pak ke spolupráci přizval další kolegy z branže a pekelníci sem dorazili i ze zahraničí, dokonce třeba až z Mexika. V neobyklém muzeu jde z některých exponátů opravdu hrůza. Kdo by se nebál kotlů nebo čertovy koule, která odhalí nevěru. A nechybí ani pověstná váha pro hříšníky.
Čertí muzeum
Skanzen Zubrnice
Skanzen v Zubrnicích je zajímavý už svou polohou v Českém Středohoří. A pak také tím, že byl vybudován uprostřed skutečné vesnice. Mezi obydlenými domy najdete historické skvosty. Základem skanzenu byl statek rychtáře z počátku 19. století, který před lety čekala demolice. Zachráněn byl doslova na poslední chvíli. Po jeho prohlídce se můžete zastavit například v koloniálu, kde si uděláte představu o tom, jak se na vesnici nakupovalo v časech našich babiček. Odnedávna je součástí skanzenu také mlýn, který prošel náročnou rekonstrukcí. Brzy se dočká parťáka, takže v Zubrnicích budou k vidění klapáči dva. A nesmíme zapomenout ani na to, že součástí expozice je i řada místních domů.
Skanzen Zubrnice
Zámek Děčín
Děčínská dominanta byla z původního přemyslovského královského hradu přestavěna na zámek v 17. století a zhruba o sto let později získala současnou barokně klasicistní podobu. V posledních letech se na jeho vzhledu i vybavení výrazně podepsali vojáci hned několika armád. Osm desítek let totiž zámek sloužila jako kasárna. Dvacet let poté, co poslední vojáci své dočasné útočiště opustili se zase může pyšnit řadou krás. Rekonstrukce ovšem byla velmi náročná, jako podklady sloužily třeba i staré fotografie, na nichž byly například vidět krásné kované lustry. Za pozornost ale stojí i okolí stavby, třeba barokní terasa zvaná Růžová zahrada nebo do skály vytesaná Dlouhá jízda.
Zámek Děčín
Třebívlice
Jednou z nejslavnějších obyvatelek, a nejspíš nejslavnější vůbec, Třebívlic na Litoměřicku byla Ulrika von Levetzow. Velká pozdní láska básníka Johana Wolfganga Goetha se tady usadila nedlouho poté, co se rozhodla odmítnout jeho nabídku k sňatku. Nikdy se neprovdala, na třebívlickém zámku žila až do své smrti, je dokonce pochována na zdejším hřbitově. V bývalém sídle bylo vybudováno malé muzeum, které připomíná její život. Dozvíme se, že ráda vyšívala, zajímala se o přírodu, sbírala minerály a vytvářela herbáře, ale také například podporovala všechno nové. Její sadař například vypěstoval jabloň, jejímž plodům se říkalo granátová jablíčka.
Třebívlice
Lanovka na Větruši
Vrchol Větruše patří k oblíbeným výletním místům obyvatelům Ústí nad Labem. Místní se na něj rádi vydávali už v 19. století. Od roku 1844 si pak díky śteckému měšťanovi Thomasovi mohli po dlouhém výstupu dopřát občerstvení ve výletní restauraci, která o pár desítek let později získala současnou historizující podobu. Výhled daleko do kraje byl jistě pro všechny odměnou za trochu fyzické námahy cestou nahoru. Jenže časy se mění, a tak dnes už nikdo šlapat do kopce nemusí. Výletníky nahoru vyveze unikátní lanovka. Cesta v ní je dlouhá přes tři sta metrů a je také hezky pomalá, aby se všichni mohli porozhlédnout. Ti, kteří zatouží po delším pobytu mimo ruch města, pak mohou z Větruše vyrazit ještě dál. Třeba k oblíbenému Vaňovskému vodopádu.