Reportáže v regionech
Zámek Děčín
Děčínská dominanta byla z původního přemyslovského královského hradu přestavěna na zámek v 17. století a zhruba o sto let později získala současnou barokně klasicistní podobu. V posledních letech se na jeho vzhledu i vybavení výrazně podepsali vojáci hned několika armád. Osm desítek let totiž zámek sloužila jako kasárna. Dvacet let poté, co poslední vojáci své dočasné útočiště opustili se zase může pyšnit řadou krás. Rekonstrukce ovšem byla velmi náročná, jako podklady sloužily třeba i staré fotografie, na nichž byly například vidět krásné kované lustry. Za pozornost ale stojí i okolí stavby, třeba barokní terasa zvaná Růžová zahrada nebo do skály vytesaná Dlouhá jízda.
Zámek Děčín
Třebívlice
Jednou z nejslavnějších obyvatelek, a nejspíš nejslavnější vůbec, Třebívlic na Litoměřicku byla Ulrika von Levetzow. Velká pozdní láska básníka Johana Wolfganga Goetha se tady usadila nedlouho poté, co se rozhodla odmítnout jeho nabídku k sňatku. Nikdy se neprovdala, na třebívlickém zámku žila až do své smrti, je dokonce pochována na zdejším hřbitově. V bývalém sídle bylo vybudováno malé muzeum, které připomíná její život. Dozvíme se, že ráda vyšívala, zajímala se o přírodu, sbírala minerály a vytvářela herbáře, ale také například podporovala všechno nové. Její sadař například vypěstoval jabloň, jejímž plodům se říkalo granátová jablíčka.
Třebívlice
Lanovka na Větruši
Vrchol Větruše patří k oblíbeným výletním místům obyvatelům Ústí nad Labem. Místní se na něj rádi vydávali už v 19. století. Od roku 1844 si pak díky śteckému měšťanovi Thomasovi mohli po dlouhém výstupu dopřát občerstvení ve výletní restauraci, která o pár desítek let později získala současnou historizující podobu. Výhled daleko do kraje byl jistě pro všechny odměnou za trochu fyzické námahy cestou nahoru. Jenže časy se mění, a tak dnes už nikdo šlapat do kopce nemusí. Výletníky nahoru vyveze unikátní lanovka. Cesta v ní je dlouhá přes tři sta metrů a je také hezky pomalá, aby se všichni mohli porozhlédnout. Ti, kteří zatouží po delším pobytu mimo ruch města, pak mohou z Větruše vyrazit ještě dál. Třeba k oblíbenému Vaňovskému vodopádu.
Vrchol Větruše
Didgeridoo
Už desítky tisíc let okouzluje nejen obyvatele Austrálie podmanivý hluboký zvuk tamního typického nástroje didgeridoo. A učaroval také Lukášovi Pilnajovi z Merboltic na Ústecku. Ten se na nástroj typický pro protinožce nejprve naučil hrát. Později se rozhodl začít didgeridoo vyrábět. Má k tomu sice o dost jiné podmínky než jeho konkurenti v Austrálii, ale tahle práce ho moc baví. Rád má i chvíle, kdy se rozhlíží po stromech a představuje si různé tvary svých budoucích výrobků. Abychom se nejen potěšili, ale také trochu poučili, celý proces vzniku exotického hudebního nástroje nám popíše. Pěkně od začátku až do konce. A na závěr nás pozve nejen na hudební vystoupení, ale taky na malou výstavku.
Výrobce nástrojů didgeridoo
Vinařství na Litoměřicku
S vinnou révou máme všichni spojené především sluncem prozářené svahy jižní Moravy. Ale ani v Čechách není o vinařské úspěchy nouze. Jednou z oblastí, kde má vinařství dlouhou historii, je Litoměřicko. Hrozny se tam začaly pěstovat v časech Karla IV., který měšťanům k těmto účelům poskytl kopec Radobýl a městu svou bulou právo k výrobě moku z hroznů. Poté, co čeští panovníci přestali využívat litoměřický hrad, hodil se vinařům pro skladování úrody i výrobků. Pak se tu na čas usadil chmel a pivo, ale dnes už je hrad zase centrem vinařství. Je v něm umístěna expozice představující historii výroby lahodného nápoje nejen ve zdejším kraji a také řadu vinařských pomůcek.