Reportáže v regionech
Líčkov
Zámek Líčkov patří k místům s neobvyklou historií. První zmínku o něm bychom našli už ve 14. století, i když tehdy mělo panské sídlo podobu gotické tvrze. O zámku bychom mohli mluvit zhruba od poloviny 17. století, kdy tu proběhla přestavba v pozdně renesančním stylu. A o sto let později zasáhl do podoby ještě styl rokokový. Jenže v polovině 19. věku tu rušné společenské dění utichlo a komnaty osiřely. Nějakou dobu poté dokonce zámek sloužil jako cukrovar a lihovar. Jako stavební materiál ho v časech první republiky koupil malíř a osobní přítel prezidenta Masaryka Oskar Brázda. A začala rekonstrukce. Umělec se sám pustil do obnovy výzdoby a vrátil sem čilý ruch. Jenže po druhé světové válce o své oblíbené místo přišel, v dalších desetiletích tu měl jen vymezené místo pro bydlení i tvorbu. Návratu v roli zámecké paní se dočkala už jen jeho žena Marie, která o sídlo pečuje a provede nás.
Líčkov
Výrobce přilbic
Jiří Klepač se stal platnéřem vlastně z nutnosti. Jako člen skupiny historického šermu kdysi potřeboval zbroj, ale na koupi drahé neměl, tak se pustil do výroby. A už u téhle práce zůstal, dnes se specializuje hlavně na repliky přileb z 11. až 16. století. A předvede nám některé ze svých parádních kousků. Dozvíme se například, jaké výhody měl železný klobouk, vyráběný hlavně pro pěchotu, který se nosil ve 14. století i to, že mnohem těžší bylo vždycky vyrobit helmu z jednoho kusu železa. Budeme sledovat krok po kroku a dozvíme se, co je na celé práci nejnáročnější . Na začátku je samozřejmě zapotřebí vytvořit šablonu podle hlavy toho, kdo bude přilbu nosit. Pak přijde na řadu několikadenní opakované nahřívání a kování. Teprve potom se může jemně tvořit finální tvar.
Výrobce přilbic
Alchymistická dílna na Budyni
Stejně jako na Pražském hradě a na dalších šlechtických sídlech, usadili se v časech Rudolfa II. i na Budyni nad Ohří různí alchymisté, kteří se pro zdejšího pána snažili vytvořit elixír mládí nebo vyrobit zlato. Jejich dílna se dochovala dodnes, takže se můžeme symbolicky přenést do minulosti a do světa tajemna. Při prohlídce dílny narazíme na několik symbolů, které tajuplnost dílny zvyšovaly. Například sovu, která fandila alchymistům nebo hadí kůži, která byla zase blízká lékárníkům. A samozřejmě lebku, která symbolizovala nekonečno a věčnost, tedy dimenze, v nichž se pohybovali hvězdáři a astrologové. Prozradíme vám také něco o umu místních mistrů, kteří třeba při výrobě zlata vytvořili čistý vápník nebo vymysleli úžasný žaludeční likér, který dokonce zaznamenali do kuchařské knihy.
Alchymistická dílna na Budyni
Chovatelem v ZOO
Chodíte rádi do zoologické zahrady a láká vás nahlédnout aspoň občas do přísně zapovězených prostor za mříže nebo sklo a seznámit se s obyvateli zblízka? Můžete si to vyzkoušet v ZOO v Ústí nad Labem. Tam připravili pro návštěvníky nový zážitkový program, při nemž se na jeden den stanete chovatelem. Kdo se na vás těší? Tak třeba dvě samice slona indického. Jsou prý na lidi zvyklé, takže se jich nebojí. Přesto je dobré držet se rad odborníků a dodržovat určitá pravidla. Za odměnu pak sloní dámy můžete nakrmit a taky třeba umýt. Dali byste přednost menším zvířatům? Ani v té chvíli nejste bez šance. A pokud se na vyslovené opečovávání necítíte, můžete si jen vyzkoušet, jestli vašim miláčkům uvařili k obědu nebo večeři jejich oblíbené dobroty a jestli jim podané vaší rukou opravdu chutnají.
Chovatelem v ZOO
Na kole podél Labe
Pokud byste hledali program na pořádnou část prázdnin a patříte mezi milovníky cykloturistiky, pak bychom vám mohli doporučit cestu podél Labe. V sedle bicyklu byste totiž mohli projet od pramene až k Severnímu moři. My ale budeme podstatně skromnější a spokojíme se s kratičkým desetikilometrovým výletem z Ústí nad Labem do Velkého Března. Čeká nás většinou příjemná cesta v blízkosti řeky a na ní hned několik zajímavých zastávek. Tu první si dopřejeme u Mariánského mostu, který se stal novou dominantou města na konci dvacátého století a dokonce byl zařazen mezi deset nejkrásnějších technických staveb na světě. Pak nás čeká řada betonových pevnůstek z období před druhou světovou válkou a na valtířovském ostrohu jako odměna za výšlap krásný kostelík a také hrobka hraběte Karla Chotka.