Reportáže v regionech
Zámek ve Velkém Březně
Zámek ve Velkém Březně nechal na konci první poloviny 19. století vybudovat hrabě Karel Chotek. V duchu tehdejší módy se rozhodl pro vilu. Strohý vzhled připomínající spíš nádražní budovu doplňovalo komfortní vybavení interiérů. Podobnou stavbu byste v té době u nás nenašli. Podobu zámku dal rodinnému sídlu až Chotkův vnuk Karel Maria. Zamiloval se do skutečné princezny a právě pro ni se pustil do přestavby. V interiérech si můžeme prohlédnout prostory i vybavení, které sloužilo ještě zemskému purkrabímu Karlovi Chotkovi. Například taneční sál, pracovnu nebo kuřácký salon. Na návštěvu sem jezdíval i samotný monarcha František Josef. Připomenout si ale můžeme i další generace, které tu žily, například budoucí choť rakouského arcivévody Žofii Chotkovou.
Zámek ve Velkém Březně
Parní vodárna
Všechny milovníky parních strojů určitě potěší prohlídka vodárny na nádraží v Ústí nad Labem-Střekově. Ještě před deseti lety nikdo ani netušil, že se víc než sto let staré zařízení dochovalo, objevil ho náhodou čekající zvědavec. A hned se našli nadšenci, kteří se pustili do jeho obnovy. Díky tomu mohlo být nedávno prohlášeno za technickou památku. My si ho prohlédneme a dozvíme se samozřejmě spoustu zajímavostí o jeho záchraně i fungování. Naším průvodcem bude pan Zdeněk Dundr, který se opravě spolu s kamarády věnoval, dnes je správcem vodárny a rád ji zájemcům předvádí. Uvidíme i nádrže na vodu, které pojmou sto kubíků a nahlédneme i do sousední expozice historické hasičské techniky. Náš výlet do minulosti zpestří ještě parní lokomotiva.
Parní vodárna ve Střekově
Mravenčí výstava
V muzeu v Ústí nad Labem si prohlédneme mravenčí výstavu. Autorem všech exponátů je truhlář Vítězslav Fischer z Neštědic. Do světa pilných mravenečků se ponořil ve chvíli, kdy jeho vlastní píle neměla využití. Musel zavřít svou firmu, prodat stroje a najednou neměl co dělat. A tak ho napadlo, že ze dřeva vytvoření velké mraveniště nejen se spoustou figurek, ale také s různými stroji. Manželku svým nápadem sice moc nenadchl, ale nevzdal se ho a vj ejich bytě se usadili mravenci. Ti teď dělají radost návštěvníkům ústeckého muzea. Prohlédnout si mohou také různé létající stroje, obří vzducholoď nebo mravenčí loděnici. A tím plány pana Fischera s mravenčím světem rozhodně nekončí. Navíc se už teď ozývají další zájemci o uspořádání výstavy.
Mravenčí výstava
Stezka po ústeckých vilách
Ve druhé polovině 19. století se Ústí nad Labem proměnilo v rozvíjející se průmyslové město. V té době ve městě také začala růst honosná sídla továrníků. My si některá z nich prohlédneme. Povede nás vyznačená asi sedmikilometrová trasa. Zastavíme se například u malého zámku připomínající rezidence textilního magnáta Carla Friedricha Wolfruma. Na návštěvu zajdeme i do domu ústeckého uhlobarona Ignaze Petschka. Představte si, že původně obchodní cestující měl pod palcem těžbu hnědého uhlí v půlce Evropy. Jeho hosty oslňoval nejen luxus, ale i technické vymoženosti. Uhlí živilo i Petschkova souseda přes ulici Heinze Weinmanna. Ten pro změnu zatoužil po rezidenci připomínající italské renesanční paláce. A prohlédneme si i domy majitelů, kteří spíš než po návratu do starých časů toužili po moderním bydlení.
Stezka po ústeckých vilách
Tiské stěny
Tiské stěny na Ústecku bývaly místem, kam se našinec bál vyrazit. Často se tu ukrývali různí lapkové, nebezpečná byla i četná propadliště, zákruty a nebylo těžké tu zabloudit. Bezpečí tu naopak cítili ti, kteří potřebovali ukrýt své poklady. Tedy alespoň podle legend. Ty vyprávějí hned o několika pokladech, které by se tu daly najít. Asi nejznámějším je ten, který ukryl francouzský šlechtic Charles Louis Leduquin, prchající před francouzskou revolucí. Jenže doplatil na nepřehlednost terénu a možná i na svou nedůslednost. Bohatsví, které ukryl, už sám nedokázal najít a neúspěšné hledání ho nakonec dohnalo k šílenství. Jeho zlato prý dodnes střeží skalní skřítkové. Ale až se do Tiských stěn vypravíte, byla by škoda přehlédnout jiné poklady. Potkáte třeba Tlustého starostu, Hubeného doktora, mumii a hned několik slonů. Asi tušíte, že řeč je o zajímavých skalních útvarech.