Reportáže v regionech
Panenský Týnec
Panenský Týnec láká především milovníky tajemných míst s magickou silou. Tamní nedostavěný chrám získal dokonce v loňském roce titul nejmagičtější místo České republiky. Vypravme se nejprve o pár století proti proudu času. Na konci 13. století tu nechal zdejší pán Habart ze Žerotína z vděčnosti vybudovat klášter pro sestry z řádu klarisek. Jeho syn se pak rozhodl ke klášteru přistavět chrám. A rozhodně nemělo jít o žádný přehlédnutelný svatostánek. Vskutku monumentální stavbu měl podle všeho na starosti slavný Petr Parléř. Jenže když krajem táhli husité, rozestavěné dílo poničili a to už se nikdy nedočkalo dokončení. Přesto k němu přijíždí spousta návštěvníků, kteří tu cítí velmi pozitivní a léčivou energii. Posezení uprostřed chrámu prý prospívá třeba lidem po mozkové mrtvici nebo úrazech hlavy. A konají se tu taky svatby.
Panenský Týnec
Louny
Louny patří k velmi starým městům. To si připomeneme při prohlídce zbytků mohutného opevnění, které vyrostlo krátce po založení tehdy královského města panovníkem Přemyslem Otakarem II. Jeho současná podoba ovšem pochází až z rozsáhlé přestavby provedené o dvě stovky let později. Součástí mohutných hradeb byly i dvě brány – Pražská a Žatecká. Dodnes se dochovala ta, která byla jakýmsi předbraním druhé jmenované. Vedle řady historických památek se Louny pyšní taky nejhlubším minerálním pramenem. Vyvěrá z hloubky 1200 metrů a jedná se o silně alkalickou kyselku. Vydáme se ale i do okolí. Naší první zastávkou bude vrch Stříbrník, z něhož se porozhlédneme po kraji. A pak poputujeme k dalšímu kopci, který dostal taky neobvyklé jméno – Oblík.
Louny
Zámek Děčín
Panské sídlo vyrostlo v Děčíně nad soutokem Labe s Ploučnicí už v 10. století. Nejprve mělo podobu dřevěného hradiska, pak se proměnilo v kamenný hrad a v časech renesance dostalo podobu zámku. Ještě ve 30. letech minulého století ho obývalo panstvo z rodu Thunů, který se tu usadil v 17. století. Pak ho získal stát a na desítky let se jeho prostory staly útočištěm armád. Tou poslední byla Sovětská. Dnes do míst, kde v minulosti pobývala kupříkladu hlava rakousko–uherské monarchie František Josef I. nebo hudební skladatel Fryderyk Chopin, dnes mohou zavítat milovníci starých časů a památek. Celá hlavní zámecká budova prošla velkou rekonstrukcí a jednotlivé prostory připomínají bývalé zámecké pány.
Zámek Děčín
Jak se žilo za Husáka
Fronty a pořadníky na automobily, pračky i další spotřební zboží. Nedostatek jižního ovoce a občas i hygienických potřeb. A konečně taky volné nejen neděle, ale i soboty. Ti mladší nejspíš netuší, o čem je řeč. A to jsme se přitom proti proudu času posunuli jen zhruba o čtyři desítky let. Umožnila nám to výstava v ústeckém muzeu nazvaná výstižně Jak se žilo za Husáka. Nechá nás nahlédnout do časů, kdy stěny všech úřadů i školních tříd zdobil portrét prezidenta Gustáva Husáka. Bylo to období masové výstavby sídlišť, v nichž se byty svým vybavením díky nepříliš pestré nabídce v obchodech podobaly skoro jako vejce vejci. Na dovolenou jsme mohli vyrazit možná do Polska, Německé demokratické republiky nebo Bulharska. Většina Čechů a Slováků ji ovšem trávila v tuzemsku. Na chatách nebo třeba u rybníka pod stanem. O těchhle časech se toho dozvíme ještě víc.
Jak se žilo za Husáka
Hornické muzeum
S prací horníků a zařízením, které usnadňovalo jejich práci, se seznámíme v unikátním muzeu, které vzniká přímo v areálu bývalého dolu Julius III v Kopistech u Mostu. Přeneseme se zpátky do časů, kdy tu havíři den co den fárali pod zem a dobývali uhlí. Prohlédneme si nepřehlédnutelnou těžební věž i stroj, který ji poháněl. Ten je mimochodem velkým unikátem. Vyroben byl totiž už v roce 1891 a v dole sloužil víc než celé století. Pozornosti se těší i proslulé řetízkové šatny. Ale taky zařízení, o kterém toho víme mnohem méně. Většina strojů do expozice putovala přímo z provozu, takže neztratily nic na své patině. Návštěvníci se navíc na vlastní oči můžou přesvědčit, že mnohé z nich pořád fungují. Nahlédnout navíc smíte i do dokonalé repliky štoly, která v areálu vyrostla. A pokud budete mít zájem, seznámit se v muzeu můžete i s dobýváním rud, které bylo pro Podkrušnohoří taky velmi typické.