Reportáže v regionech
Stříbrná ruda
Na sever Čech se vypravíme za vzpomínkami na dobývání stříbrné rudy. V Mikulově na Teplicku se těžila už ve středověku, v době největšího rozmachu tam bývalo víc než pět set kutacích jam. K nejstarším důlním dílům patřila štola Lehnschafter. Těžba v ní začala zřejmě už ve 14. století a poslední rudu z ní vyvezli na povrch v roce 1858. Možná i proto se dochovala v původním stavu, bez ocelových výztuží, betonových podlah či elektřiny. Ze zhruba 12 kilometrů chodeb je jich něco přes desetinu přístupných veřejnosti, takže si zájemci mohou udělat představu, jaké podmínky tu měli horníci při práci a jak dolování probíhalo. Dozvíme se, jak odsud vytěžené bohatství dostávali na povrch a že rudu upravovali v takzvaných prádlech.
Stříbrná ruda
Cibulák
K nejznámějším porcelánovým dekorům patří docela určitě cibulák. A mezi továrny, které jím dobývají svět, pak ta v Dubí u Teplic. A právě tam vybudovali muzeum, které připomíná historii slavného vzoru i jeho cestu světem. Do Evropy dorazil zhruba před třemi stovkami let z Asie. A jak přišel ke svému názvu? Vlastně omylem. Zeleninu, která mu jméno dala, byste na něm totiž hledali marně. Ale jiných zajímavých motivů celou řadu. Dozvíme se, které všechny to jsou. A taky to, jestli je bezpodmínečně nutné, aby bylo zdobení modré. Minout nemůžeme ani vznik už takřka historického spojení tohohle vzoru s porcelánkou v Dubí. Oslaví totiž už 150. narozeniny. Ale nezůstaneme jen v Dubí, v muzeu totiž najdeme ukázky výrobků z víc než dvou desítek porcelánek.
Cibulák
Lovoš
Do Českého středohoří jsme se společně vypravili už několikrát, ale jak uvidíte, ještě ho zdaleka nemáme prozkoumané celé. Pohoří, které je svým krajinným rázem unikátem nejen v našem měřítku, je pro některé milovníky přírody nejkrásnější právě teď na podzim. Naším cílem bude tentokrát hora Lovoš. Její vrchol najdeme v nadmořské výšce 570 metrů, takže rozhodně není místní rekordmankou. Ale svým kuželovitým tvarem tenhle čedičový vrch budí pozornost. Cestou za krásným výhledem vám prozradíme, proč tu byl vztyčen morový kámen, podle koho dostaly jméno Císařovy schody a prozkoumáme i zříceninu hradu Oparno, který vyrostl ve 14. století, ale už na počátku 16. věku byl prý opuštěný. A my můžeme jen hádat, co vedlo k jeho zkáze.
Lovoš
Zahradní železnice
Starší obyvatelé Litoměřic možná ještě pamatují časy, kdy vlaky projížděly městem v tunelu a vysazovaly cestující na nádraží kousek za ním. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se trať přesunula blíž k řece a nádražní budova se proměnila v kancelářskou. To se změnilo před několika lety. Nádraží koupili manželé Plíhalovi, kteří k němu mají velmi silný vztah. Pan Miroslav tu pracoval a jeho žena tam chodila za příbuznými. A tak se rozhodli obnovit atmosféru časů, kdy kolem projížděly ufuněné lokomotivy. Při opravě se snažili využít původní vybavení nebo vytvořit jeho repliky. Otevřeli tu kavárnu, na koleje přivezli parní babičku a pak taky vybudovali modelovou železnici. Při její prohlídce se návštěvníci zároveň seznámí s litoměřickými pamětihodnostmi, jejichž zmenšeniny vyrostly podél kolejí.
Zahradní železnice
Jirkov
Severočeské město Jirkov má ve svém názvu jedno z nejznámějších českých jmen. A místní se rozhodli své spojení se všemi Jiřími a Jirky u nás stvrdit oficiálně. Proto založili Muzeum Jirků. A co všechno v něm návštěvníci mohou najít? Tak třeba jedny z brýlí Jiřího Bartošky, golfovou hůl Jiřího Korna nebo pantofle slavného Snowboarďáka Jiřího Mádla. Dozvíme se, jak zřizovatelé neobvyklého muzea shánějí exponáty, získání kterého bylo nejsložitější a spoustu dalších zajímavostí. Muzeum našlo azyl v městské věži na náměstí, a tak si dopřejeme i krásný výhled. A z prostoru mezi nebem a zemí se pak přesuneme do místního podzemí. Dozvíme se, k čemu všemu sloužilo a proč pivo z něj chutnalo i císaři Rudolfovi II.