Reportáže v regionech
Thonetky
O slavných thonetkách slyšel už snad každý z nás. Do světa tohoto ohýbaného nábytku nahlédneme v Ústí nad Labem, kde k jeho poctě připravili výstavu. Exponáty na ni z velké části dodal sběratel Tomáš Brejník. Tomu židle i další vybavení do bytu vyráběné v tomhle stylu doslova učarovalo. Doma byste ho u něj našli nepřeberné množství. Dokonce se vzdal své práce projektanta vodohospodářských staveb a stal se renovátorem a majitelem prodejní galerie. Připomeneme si ale taky muže, který stál u zrodu tohoto fenoménu. Michaela Thoneta. Ten začal na začátku 19. století experimentovat s ohýbáním dřeva pomocí páry. A v polovině věku otevřel továrnu na výrobu nábytku na Moravě.
Thonetky
Půdní skrýš
Do Ústí nad Labem se vypravíme za neobvyklým pokladem. Je vzpomínkou na období po skončení druhé světové války. Když místní muzejníci připravovali výstavu o roce 1945, jako nečekaný dárek dostali zprávu o příběhu jedné rodiny z Libouchce. Obchodník Schlattner si tam postavil vilku, kterou ale musel po válce v rámci odsunu se svými nejbližšími opustit. Všichni věřili, že se jednou vrátí, proto si na půdě vytvořili skrýš a do ní pečlivě ukryli vše důležité. Nejen dokumenty, ale i předměty potřebné ke každodennímu životu. Návratu se nedočkali, ve vilce našla azyl mateřská škola. Až po desítkách let se ozval důchodce ze Stuttgartu Rudi Schlattner, který se v domě narodil, projevil přání skrýš otevřít. V krabicích historici našli spoustu zajímavostí a některé z nich přidali mezi exponáty chystané výstavy.
Půdní skrýš
Hodinárium
O času a lidské touze ho měřit už toho bylo napsáno hodně. Na zámku v Děčíně si připomeneme dobu, kdy se na věže kostelů, hradů i radnic dostaly hodiny a ty řídily lidem chod dne. Hlásily, kdy mají vstát nebo naopak jít na kutě. První mechanické se objevily ve 13. století. Díky unikátnímu muzeu zvanému Hodinárium můžeme obdivovat krásné ciferníky i velké stroje, ke kterým naši předci den co den vzhlíželi. Mezi exponáty najdeme hned několik starých pokladů. Nechybějí mezi nimi mechanismy, které odměřovaly čas právě ve městě na Labi. Nebo různé bicí a zvoníci stroje, ručičky, ciferníky a další součástky. Nemůžeme přehlédnout ani to, že mnohdy byly tyhle stroje nejen technickým, ale taky uměleckým dílem.
Hodinárium
Sbírka Ivy Hüttnerové
Do časů našich babiček se přeneseme na neobvyklé výstavě v prostorách zámku v Klášterci nad Ohří. Budeme tam obdivovat poklady ze sbírky herečky a výtvarnice Ivy Hüttnerové. Dozvíme se, co může za její lásku k věcem, které sloužily našim babičkám a případně patřily k ozdobám jejich šatníků. Nečekejte klasickou přehlídku exponátů s informačními tabulkami. Tady budete mít pocit, že hospodyňka si jen odskočila pro chybějící maličkosti do komory nebo do obchodu. K cenným kouskům patří předměty, které patřily kupříkladu prvorepublikové hvězdě herečce Anny Ondrákové nebo mamince Bohumila Hrabala či spisovateli samotnému. A bude nás zajímat i to, co všechno obnáší mít doma desítky let staré kraječky, zástěrky a podobné parády.
Sbírka Ivy Hüttnerové
Dolský mlýn
Už jste někdy slyšeli o Dolském mlýně? Nejspíš ne. Najdete ho ukrytý v lesích v kouzelné krajině Českého Švýcarska. Patří k nejstarším klapáčům u nás, první zmínka o něm pochází z roku 1515. Nebýval snadno dostupný, což jeho majitelům trochu stěžovalo živobytí, navíc mouka odsud prý nepatřila k nejlepším. A ještě k tomu v roce 1726 vyhořel. Nicméně dočkal se obnovy a fungoval dál. V 19. století začal sloužit jako výletní restaurace. Ta se těšila velkému zájmu, proto časem přibyl i venkovní výčep. Jenže po válce areál osiřel. Zanedlouho ho objevili filmaři, kterým se hodil při natáčení legendární pohádky Pyšná princezna. Určitě si vzpomenete na místo, kde našla prchající Krasomila s králem Miroslavem útočiště při svém útěku. Před pár lety se místní nadšenci pustili do postupné opravy celé stavby.
