Reportáže v regionech
Zámek Duchcov
Barokním skvostem bychom bez nadsázky mohli nazvat zámek v Duchcově. Panstvo z rodu Valdštejnů si na přelomu 17. a 18. století na jeho stavbu a výzdobu najalo celou řadu významných osobností. Patřili mezi ně kupříkladu Jean Baptiste Mathey nebo František Maxmilián Kaňka. K vidění jsou tu i sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Při prohlídce areálu si ale připomeneme taky jednoho ze zdejších hostů. Šlechtické sídlo proslavil snad nejvíc, byť na něm strávil jen 13 let. Posledních 13 let svého života. Byl jím italský učenec, světoběžník a takřka legendární svůdník Giacomo Casanova. Zavedeme vás ke křeslu, v němž podle legendy usnul věčným spánkem. A nemineme ani expozici Okouzleni antikou, která je dokladem propojení stylu starých mistrů s tím barokním.
Zámek Duchcov
Zámek Libouchec
Jedním z nejčerstvějších lákadel pro milovníky památek je zámek Libouchec nedaleko Ústí nad Labem. Postavit ho nechal na konci 16. století Günter z Bünau. Erb tohohle muže najdete nad vstupem do věže spolu se znakem jeho manželky Markéty z Breda. Pánové z Bünau přišli do Čech kvůli své víře. V jejich rodném Sasku jim doba nepřála, byli katolíci a tam se prosazovalo luteránství. A paradoxně ze stejného důvodu museli zanedlouho opustit své nové sídlo, protože jim zase nebyla doba nakloněná tady. Konvertovali totiž mezitím právě k luteránství a přišel čas rekatolizace. Dozvíme se, proč měli potíže s prodejem svého sídla v Libouchci, jak nakonec všechno dopadlo a kdo se nedávno postaral o jeho záchranu a zpřístupnění.
Zámek Libouchec
Zámek Stekník
Obci, kterou zdobí malé šlechtické sídlo Kulhánků z Klaudensteina se říkávalo Vzteklník nebo taky Vzteklinec. Dnes ji známe jako Stekník a najdeme ji na Žatecku. Naším cílem bude rokokový zámeček, který vyrostl na místně gotické tvrze Kaplířů ze Sulevic. Byť nešlo o stavbu mimořádného významu, výzdobě věnovali její tvůrci patřičnou péči. I dnes máme co obdivovat. Přivítají nás sochy takzvaných vodních světců, kteří jsou vzpomínkou na zdejší léčivou studánku. Voda z ní prý vykurýrovala i bojem zkoušené švédské vojáky. Pak nahlédneme do pokojů, které sloužily panstvu a nemineme samozřejmě ani zámeckou kapli. Zavzpomínáme na časy, kdy tu poslední předválečný majitel pořádal večírky pod širým nebem i diplomatická setkání. A dozvíme se, kde se na zahradě vzal vojenský řopík.
Zámek Stekník
Říp
Až k samotným počátkům naší historie se vydáme v okolí legendární hory Říp. Právě do téhle krajiny měli někdy v šestém století dorazit naši slovanští předci vedení praotcem Čechem. Tak praví pověst. Žádné stopy po nich tady ale archeologové nenašli. Zato už před mnoha lety objevili stopy po mnohem starší osídlení oblasti. A nedávno díky modernímu leteckému výzkumu taky místo, které připomíná mohylu z doby stěhování národů. Na vrcholu Řípu si připomeneme, kdo a kdy tu nechal vystavět rotundu a bude nás zajímat, co je pravdy na tom, že už před ní tu stával dřevěný kostelík. A pak se přesuneme o kus dál, do Roudnice nad Labem. Víte, jak se městu podařilo ubránit před švédskými vojáky? My jsme to zjistili a prozradíme i vám.
Říp
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
K chloubám města Most patří pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vyrostl po velkém požáru, který v roce 1515 poničil původní svatostánek i spoustu domů. Stavěl se bezmála celé století a je na něm na první pohled patrný vliv jihoněmeckých představitelů zmíněného slohu. Má jednu věž a jeho fasáda působí poněkud stroze. Je ovšem dílem vskutku monumentálním. Přesto měl i on namále. V sedmdesátých letech minulého věku totiž muselo celé staré město ustoupit zásobám uhlí. A stejný osud měl potkat i chrám. Jenže odborníci se ho jako vzácnou architektonickou památku rozhodli zachránit. Přesunout ho o necelý kilometr dál do bezpečí. Jak tahle nevídaná akce probíhala a co všechno muselo následovat, aby se svatostánek mohl znovu otevřít veřejnosti? I na to se zeptáme.
