Reportáže v regionech
Po Labi na raftu
K oblíbeným vodáckým tokům patří Sázava, Lužnice nebo Vltava. My vás ale pozveme na Labe, dokonce na jeho úsek od Děčína k hranici s Německem. V těch místech je nejsilnější proud a taky největší hloubka. Na svezení zvolíme rafty. Nejprve budeme z hladiny obdivovat zámek, který se tyčí nad Děčínem, pak pomalu vplujeme do Labského kaňonu, tvořeného pískovcovými stěnami. Je největší svého druhu v Evropě. Daří se v něm kupříkladu sokolu stěhovavému, výru velkému nebo čápovi černému. Dostaneme se rovněž do míst, v nichž každá polovina našeho člunu popluje ve vodách jiného státu. A bez povšimnutí bychom neměli minout ani sochu svatého Vojtěcha mezi Čertovou vodou a Dolním Žlebem, kterého jako patrona uctívají všichni plavci a lodníci.
Po Labi na raftu
Muzeum Františka Josefa I.
Letos v listopadu si připomeneme sté výročí smrti císaře Františka Josefa I. Trochu neobvyklou vzpomínkou na něj je nově vzniklé muzeum v Terezíně. Monarcha se v něm na návštěvníky usmívá z dýmek, kalamářů, hrnečků a dalších upomínkových předmětů, které svědčí o jeho obrovské popularitě. K vidění jsou tu ale i věci, které sám používal a dokonce několik dekretů, které vydal a osobně podepsal. Celkem na dvě tisícovky exponátů. Pocházejí ze sbírky Františka Václava z Tachovska, který poklady s vládcem monarchie spojené shromažďuje už přes 40 let. Zároveň si osvěžíme znalosti ze školních hodin dějepisu informacemi o vládě předposledního českého krále a nezapomeneme ani na jeho choť Alžbětu známou jako Sissi.
Muzeum Františka Josefa I.
Bílé stráně
Znalci Českého středohoří už nejspíš slyšeli o Bílých stráních. A ani ostatním asi nebudeme muset dlouze vysvětlovat, jak návrší k neobvyklému jménu přišlo. Díky opuce září do daleka. A její zásluhou tu taky najdeme spoustu zajímavých rostlin i živočichů. Nikdy se v ní nepodařilo zakořenit stromům, takže tu nevyrostl souvislý les. A proto se v těchto místech daří světlomilným rostlinám. Odborníci při průzkumech napočítali bezmála pět stovek druhů cévnatých, přičemž v celé republice se jich vyskytuje zhruba dva a půl tisíce. Společně si prohlédneme například orchideje, kterých tu roste 11 druhů včetně těch nejvzácnějších. A na své si přijdou i milovníci fauny. Bílé stráně jsou považovány za nejteplejší místo v Českém středohoří, to nejchladnější je pro změnu na protějším Plešivci.
Bílé stráně
Zámek Krásné Březno
O zámku v Krásném Březnu, tedy v části Ústí nad Labem, jste možná ještě neslyšeli. Donedávna to byla jen chátrající památka na okraji panelového sídliště. Naštěstí se dočkala obnovy a mění se opět ve vzácnou vzpomínku na práci saských stavitelů na našem území. Unikátem je zejména kostel sv. Floriána, který je součástí bývalého panského sídla. Vybudovat si ho nechali rytíři z Bünau na konci 16. století. Dlouho si ho ale neužívali, po několika desítkách roků se museli vrátit do rodně země kvůli své lutheránské víře. My si jejich někdejší domov prohlédneme, budeme obdivovat um mistrů, kteří se na stavbě a výzdobě podíleli, ale zároveň si připomeneme, jaké rány osud panstvu i jejich velkolepému dílu přichystal.
Zámek Krásné Březno
Opárenský mlýn
Oparenské údolí nedaleko Lovosic zdobí starý mlýn. Mouka se v něm vyráběla už v 17. století. Nejstarší období připomíná kupříkladu ranně barokní mříž v okně. Své stopy tu ale zanechali i další majitelé. V roce 1880 se ve stavení usadila německá rodina Wünsche, která v mlýně hospodařila až do konce druhé světové války. Jejich dílem je mlýnice s unikátní střechou. V té době se jednalo o nejmodernější konstrukci, která hned tak někde k vidění nebyla. Jenže v roce 1945 museli páni domácí odejít a mlýn osiřel. Před několika lety se ho ujali mladí turisté, takzvaní Tomíci, a pustili se do jeho obnovy. Dokonce nechali vyrobit nové mlýnské kolo. My se pak vydáme ještě o kus dál, k torzu středověkého hradu Oparno. Z něj si dopřejeme krásný výhled do kraje.
