Reportáže v regionech
Zámek Stekník
Obci, kterou zdobí malé šlechtické sídlo Kulhánků z Klaudensteina se říkávalo Vzteklník nebo taky Vzteklinec. Dnes ji známe jako Stekník a najdeme ji na Žatecku. Naším cílem bude rokokový zámeček, který vyrostl na místně gotické tvrze Kaplířů ze Sulevic. Byť nešlo o stavbu mimořádného významu, výzdobě věnovali její tvůrci patřičnou péči. I dnes máme co obdivovat. Přivítají nás sochy takzvaných vodních světců, kteří jsou vzpomínkou na zdejší léčivou studánku. Voda z ní prý vykurýrovala i bojem zkoušené švédské vojáky. Pak nahlédneme do pokojů, které sloužily panstvu a nemineme samozřejmě ani zámeckou kapli. Zavzpomínáme na časy, kdy tu poslední předválečný majitel pořádal večírky pod širým nebem i diplomatická setkání. A dozvíme se, kde se na zahradě vzal vojenský řopík.
Zámek Stekník
Říp
Až k samotným počátkům naší historie se vydáme v okolí legendární hory Říp. Právě do téhle krajiny měli někdy v šestém století dorazit naši slovanští předci vedení praotcem Čechem. Tak praví pověst. Žádné stopy po nich tady ale archeologové nenašli. Zato už před mnoha lety objevili stopy po mnohem starší osídlení oblasti. A nedávno díky modernímu leteckému výzkumu taky místo, které připomíná mohylu z doby stěhování národů. Na vrcholu Řípu si připomeneme, kdo a kdy tu nechal vystavět rotundu a bude nás zajímat, co je pravdy na tom, že už před ní tu stával dřevěný kostelík. A pak se přesuneme o kus dál, do Roudnice nad Labem. Víte, jak se městu podařilo ubránit před švédskými vojáky? My jsme to zjistili a prozradíme i vám.
Říp
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
K chloubám města Most patří pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vyrostl po velkém požáru, který v roce 1515 poničil původní svatostánek i spoustu domů. Stavěl se bezmála celé století a je na něm na první pohled patrný vliv jihoněmeckých představitelů zmíněného slohu. Má jednu věž a jeho fasáda působí poněkud stroze. Je ovšem dílem vskutku monumentálním. Přesto měl i on namále. V sedmdesátých letech minulého věku totiž muselo celé staré město ustoupit zásobám uhlí. A stejný osud měl potkat i chrám. Jenže odborníci se ho jako vzácnou architektonickou památku rozhodli zachránit. Přesunout ho o necelý kilometr dál do bezpečí. Jak tahle nevídaná akce probíhala a co všechno muselo následovat, aby se svatostánek mohl znovu otevřít veřejnosti? I na to se zeptáme.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Zámek Benešov nad Ploučnicí
Zámecký areál obklopuje náměstí v Benešově nad Ploučnicí už od 16. století. O jeho vznik se postarali majitelé panství z rodu Salhausenů. Postupně se rozrůstal, přibývaly jednotlivé paláce. Dnes komplex tvoří sedm samostatných objektů se zahradami a dvory, které připomínají spíš měšťanské domy. Vybudovány byly v duchu saské renesance, tedy slohu na přechodu mezi vrcholnou gotikou a ranou renesancí. Stavitele i umělce, kteří se věnovali výzdobě, pozval tehdejší zámecký pán. A na dokončení díla prý velmi spěchal. Za svou netrpělivost a tvrdost tu prý dodnes straší. Připomeneme si časy, kdy byly horní a dolní část šlechtického sídla spojeny chodbou. A obdivovat budeme i vzácné kousky zařízení a taky třeba sbírky pancířů, žitavské kameniny a zbraní.
Zámek Benešov nad Ploučnicí
Skanzen Zubrnice
Nejmladším českým skanzenem, v němž můžeme obdivovat starou lidovou architekturu, je ten v Zubrnicích. Společně si ho prohlédneme. Vznikl v 80. letech minulého století a jsou v něm ochraňovány cenné stavby z různých míst Českého středohoří. Prohlédneme si kupříkladu sušárnu ovoce, kde si taky usušíme křížaly. A při té příležitosti se dozvíme, že místní slavili úspěchy s jablky, švestkami nebo hruškami, které po Labi putovaly do Německa. U každého statku taky stávala chmelnice. I o tenhle artikl byl totiž v kraji zájem. Nouze tu nebyla ani o mlýny, jen ve zhruba dvanáctikilometrovém údolí Lučního potok jich svého času klapalo 25. Do jednoho zavítáme a nahlédneme pod pokličku bílého řemesla. Taky si vyzkoušíme žentour a alespoň na chvíli se vrátíme do školních lavic.
