Reportáže v regionech
Bílé stráně
Znalci Českého středohoří už nejspíš slyšeli o Bílých stráních. A ani ostatním asi nebudeme muset dlouze vysvětlovat, jak návrší k neobvyklému jménu přišlo. Díky opuce září do daleka. A její zásluhou tu taky najdeme spoustu zajímavých rostlin i živočichů. Nikdy se v ní nepodařilo zakořenit stromům, takže tu nevyrostl souvislý les. A proto se v těchto místech daří světlomilným rostlinám. Odborníci při průzkumech napočítali bezmála pět stovek druhů cévnatých, přičemž v celé republice se jich vyskytuje zhruba dva a půl tisíce. Společně si prohlédneme například orchideje, kterých tu roste 11 druhů včetně těch nejvzácnějších. A na své si přijdou i milovníci fauny. Bílé stráně jsou považovány za nejteplejší místo v Českém středohoří, to nejchladnější je pro změnu na protějším Plešivci.
Bílé stráně
Zámek Krásné Březno
O zámku v Krásném Březnu, tedy v části Ústí nad Labem, jste možná ještě neslyšeli. Donedávna to byla jen chátrající památka na okraji panelového sídliště. Naštěstí se dočkala obnovy a mění se opět ve vzácnou vzpomínku na práci saských stavitelů na našem území. Unikátem je zejména kostel sv. Floriána, který je součástí bývalého panského sídla. Vybudovat si ho nechali rytíři z Bünau na konci 16. století. Dlouho si ho ale neužívali, po několika desítkách roků se museli vrátit do rodně země kvůli své lutheránské víře. My si jejich někdejší domov prohlédneme, budeme obdivovat um mistrů, kteří se na stavbě a výzdobě podíleli, ale zároveň si připomeneme, jaké rány osud panstvu i jejich velkolepému dílu přichystal.
Zámek Krásné Březno
Opárenský mlýn
Oparenské údolí nedaleko Lovosic zdobí starý mlýn. Mouka se v něm vyráběla už v 17. století. Nejstarší období připomíná kupříkladu ranně barokní mříž v okně. Své stopy tu ale zanechali i další majitelé. V roce 1880 se ve stavení usadila německá rodina Wünsche, která v mlýně hospodařila až do konce druhé světové války. Jejich dílem je mlýnice s unikátní střechou. V té době se jednalo o nejmodernější konstrukci, která hned tak někde k vidění nebyla. Jenže v roce 1945 museli páni domácí odejít a mlýn osiřel. Před několika lety se ho ujali mladí turisté, takzvaní Tomíci, a pustili se do jeho obnovy. Dokonce nechali vyrobit nové mlýnské kolo. My se pak vydáme ještě o kus dál, k torzu středověkého hradu Oparno. Z něj si dopřejeme krásný výhled do kraje.
Opárenský mlýn
Zámek Duchcov
Barokním skvostem bychom bez nadsázky mohli nazvat zámek v Duchcově. Panstvo z rodu Valdštejnů si na přelomu 17. a 18. století na jeho stavbu a výzdobu najalo celou řadu významných osobností. Patřili mezi ně kupříkladu Jean Baptiste Mathey nebo František Maxmilián Kaňka. K vidění jsou tu i sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Při prohlídce areálu si ale připomeneme taky jednoho ze zdejších hostů. Šlechtické sídlo proslavil snad nejvíc, byť na něm strávil jen 13 let. Posledních 13 let svého života. Byl jím italský učenec, světoběžník a takřka legendární svůdník Giacomo Casanova. Zavedeme vás ke křeslu, v němž podle legendy usnul věčným spánkem. A nemineme ani expozici Okouzleni antikou, která je dokladem propojení stylu starých mistrů s tím barokním.
Zámek Duchcov
Zámek Libouchec
Jedním z nejčerstvějších lákadel pro milovníky památek je zámek Libouchec nedaleko Ústí nad Labem. Postavit ho nechal na konci 16. století Günter z Bünau. Erb tohohle muže najdete nad vstupem do věže spolu se znakem jeho manželky Markéty z Breda. Pánové z Bünau přišli do Čech kvůli své víře. V jejich rodném Sasku jim doba nepřála, byli katolíci a tam se prosazovalo luteránství. A paradoxně ze stejného důvodu museli zanedlouho opustit své nové sídlo, protože jim zase nebyla doba nakloněná tady. Konvertovali totiž mezitím právě k luteránství a přišel čas rekatolizace. Dozvíme se, proč měli potíže s prodejem svého sídla v Libouchci, jak nakonec všechno dopadlo a kdo se nedávno postaral o jeho záchranu a zpřístupnění.
