Reportáže v regionech
Plavba na páře
Pokud patříte k milovníkům časů, kterým vládla pára, pak si určitě nenechte ujít společnou výpravu do Ústí nad Labem. V tamním muzeu připravili výstavu, která je vzpomínkou na tyhle časy. Dokonce tu postavili symbolický parník a na jeho palubě se přeneseme proti proudu času. Do dob, kdy Labe bývalo, obrazně řečeno, vodní dálnicí a kdy ústecký přístav býval nejrušnějším v celé habsburské monarchii. Dozvíme se, jak tehdy lodní doprava fungovala, jak těžká byla práce dělníků a taky si připomeneme nejstarší parníky které se po velké řece plavily – saskou Königin Maria z roku 1836 a o pět let mladší českou Bohemia s erbovním lvem na přídi. A prozradíme vám i to, který jejich kolega byl pro změnu tím největším v Čechách.
Plavba na páře
Homole u Panny
O Homoli u Panny jste možná ještě neslyšeli, ale my vás přesvědčíme, že stojí za to tuhle obec a její okolí navštívit. Jméno dostala podle vrchu, na jehož úpatí se nachází. Už od středověku. V polovině 19. století se v ní pak narodil geolog Josef Hibš, k jehož poctě tu bylo vybudováno malé muzeum. Muž, který svůj život zasvětil poznávání Českého středohoří, zasloužil se o záchranu vzácných vulkanických památek a taky o vydání 21 listů geologických map své milované oblasti. Pak se vypravíme do míst, která kdysi učarovala husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Dokonce si tu vybudoval hrad, na který přesídlil i s rodinou. A ne ledajaký. Dopřál mu totiž do té doby nevídané opevnění, díky němuž stavba nebyla nikdy dobyta.
Homole u Panny
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.
Milešov
Terezín
Terezín je v naší nedávné historii spjat především se smutnými příběhy druhé světové války. Nejen kvůli vzpomínce na ně ale stojí za to město navštívit. Když ho císař Josef II. založil, učinil tak k poctě své matky Marie Terezie, podle níž ho i pojmenoval. Na soutoku Labe a Ohře tehdy vyrostla nejdokonalejší barokní pevnost na starém kontinentě, která dodnes láká odborníky i milovníky vojenské historie z řad laiků. A jeho prohlídku si nenecháme ujít ani my. Dozvíme se při ní třeba to, že na stavbu terezínských hradeb spotřebovali po dobu deseti let každoročně na dvacet milionů cihel. A mnoho dalších zajímavostí. Zavítáme samozřejmě i do podzemí. Ukrývá prý až třicet čtyři kilometrů chodeb. A prozradíme vám ještě to, čím si Terezín vysloužil označení panenská pevnost.
Terezín
Rys ostrovid
Víte, která kočkovitá šelma je tou největší evropskou? Pokud myslíte, že rys ostrovid, máte pravdu. Na našem území býval kdysi poměrně běžným obyvatelem lesů, jenže byl vyhuben a dnes je jeho výskyt považován za vzácnost. Narazit na něj můžeme kupříkladu v Beskydech nebo na Šumavě, ale vypadá to, že se vrátil i do Českého Švýcarska. Na vlastní oči ho sice ještě v tomto kraji nikdo neviděl, ale nepřímých důkazů už odborníci nashromáždili dost. A tak se tohle krásné zvíře dokonce stalo symbolem stezky, která po něm dostala i jméno. A my se po ní společně vydáme. Není klasickou poznávací trasou, nabízí především nevšední zážitky. Můžete na ní třeba podle stop poznávat různé živočichy. Ale dozvíte se taky hodně zajímavého o zdejší přírodě.
