Reportáže v regionech
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.


Milešov
Terezín
Terezín je v naší nedávné historii spjat především se smutnými příběhy druhé světové války. Nejen kvůli vzpomínce na ně ale stojí za to město navštívit. Když ho císař Josef II. založil, učinil tak k poctě své matky Marie Terezie, podle níž ho i pojmenoval. Na soutoku Labe a Ohře tehdy vyrostla nejdokonalejší barokní pevnost na starém kontinentě, která dodnes láká odborníky i milovníky vojenské historie z řad laiků. A jeho prohlídku si nenecháme ujít ani my. Dozvíme se při ní třeba to, že na stavbu terezínských hradeb spotřebovali po dobu deseti let každoročně na dvacet milionů cihel. A mnoho dalších zajímavostí. Zavítáme samozřejmě i do podzemí. Ukrývá prý až třicet čtyři kilometrů chodeb. A prozradíme vám ještě to, čím si Terezín vysloužil označení panenská pevnost.


Terezín
Rys ostrovid
Víte, která kočkovitá šelma je tou největší evropskou? Pokud myslíte, že rys ostrovid, máte pravdu. Na našem území býval kdysi poměrně běžným obyvatelem lesů, jenže byl vyhuben a dnes je jeho výskyt považován za vzácnost. Narazit na něj můžeme kupříkladu v Beskydech nebo na Šumavě, ale vypadá to, že se vrátil i do Českého Švýcarska. Na vlastní oči ho sice ještě v tomto kraji nikdo neviděl, ale nepřímých důkazů už odborníci nashromáždili dost. A tak se tohle krásné zvíře dokonce stalo symbolem stezky, která po něm dostala i jméno. A my se po ní společně vydáme. Není klasickou poznávací trasou, nabízí především nevšední zážitky. Můžete na ní třeba podle stop poznávat různé živočichy. Ale dozvíte se taky hodně zajímavého o zdejší přírodě.


Rys ostrovid
Biopark Gymnázia Teplice
Klokany, opičky, emu nebo lamy. Všechna tahle zvířata a mnohá další najdeme na dvoře teplického gymnázia. Neobvyklou zahradu tu vybudovali jako pomůcku při vyučování, ale taky pro potěšení zájemců z okolí. Na začátku celého projektu byl nevyužitý dvůr a úvahy, co s ním a se starým harampádím na něm. A tak se studenti školy v hodinách biologie nemusí spokojit s vycpanými exponáty, ale můžou poznávat živá zvířata. Dozvědí se o nich spoustu zajímavostí. Součástí takzvaného bioparku je i skleník. V něm ovšem nerostou ředkvičky nebo kedlubny, jak by většina z nás očekávala. Ale třeba banány, na nichž si pochutnávají nejen opičky. A dokonce i kameny z okolí sem při budování přivezli, aby studenti měli o něco pestřejší i hodiny geologie.


Biopark Gymnázia Teplice
Zámek Libochovice
Víte, kterému zámku se přezdívá Perla nad Ohří? Tomu, který vyrostl v Libochovicích. Patří mezi nejkrásnější raně barokní šlechtická sídla u nás. Pokud vám bude poněkud povědomý, tak možná proto, že je oblíbeným místem filmařů. Natáčela se tu například Jezerní královna nebo seriál Tři mušketýři. V prostorách, kde dřív vládl čilý ruch, nás dnes čeká exkurze do dětských let pánů a dam s modrou krví. Kdo se domnívá, že byla plná bezstarostných radovánek, bude nejspíš překvapen. Zavítáme ale i ke zřícenině hradu Házmburk. Ten začal chátrat poté, co jeho majitelé zatoužili po pohodlnějším bydlení v modernějším duchu a z kopce se přesunuli právě do Libochovic. Můžete si tipnout, jak jejich původní sídlo přišlo ke svému jménu. My vám prozradíme správnou odpověď.

