Reportáže v regionech
Nelítostný pravěk
Až pět set milionů let proti proudu času se přeneseme v Ústí nad Labem. Tak daleko nás vrátí výstava Nelítostný pravěk v tamním muzeu. Mapuje vývoj zvířecích druhů, které se živily lovem slabších, menších, méně obratných či inteligentních souputníků. Jaké poměry panovaly například v nejstarší epoše, takzvaných prvohorách, ukazuje model koněpruského útesu. Pod mořskou hladinou vládla až desetimetrová pancířatá ryba Dunkleosteus a štír Akutiramus s rozpětím klepet přes dva metry. V druhohorách pak příroda obohatila život na naší planetě o ještěry. Nejen o gigantické dinosaury, ale i jejich menší příbuzné. A nemineme ani třetihory. Tahle doba dala světu především savce, včetně nových šelem. Že tygr šavlozubý v reálu nevypadal tak mile jako v kresleném filmu, se přesvědčíte na zajímavém modelu.
Nelítostný pravěk
Zámek Krásný Dvůr
Barokní zámek Krásný Dvůr možná znáte ze stříbrného plátna. Natáčely se tam kupříkladu filmy Konec starých časů nebo Jak básníkům chutná život. Nicméně nás tentokrát nezlákal k návštěvě um starých mistrů stavitelů, ale park, který najdete v podzámčí. A který se po dlouhé a náročné rekonstrukci otevírá návštěvníkům. Na ploše víc, než jednoho sta hektarů najdete v českém měřítku jedinečnou kolekci staveb zahradní architektury. Nejvíce nej se pyšní Novogotický templ, který je mimo jiné první stavbou v tomto stylu u nás a je taky považován za nejstarší rozhlednu na našem území. Pozornost si ovšem zaslouží i 26 metrů vysoký Obelisk korunující 1100 metrů dlouhou cestu přezdívanou Mílovka nebo Čínský pavilon. Bude nás samozřejmě zajímat, kdo stál u jejich zrodu.
Zámek Krásný Dvůr
Bořeň
Vrch Bořeň není ani zdaleka nejvyšším v Českém středohoří. Ale přesto patří k symbolům oblasti. Někomu připomíná ležícího lva, dalším hlavu mamuta, jiným zase monumentální pařez. A všichni mají de facto pravdu. Záleží totiž na tom, odkud ho sledujete. Jeho vrchol dosahuje jen do výšky necelých pěti set padesáti metrů nad mořem, takže není zas tak náročné vystoupat k němu. V minulosti ho pokořili třeba německý přírodovědec Alexander von Humbolt nebo jeho krajan spisovatel Johan Wolfgang Goethe. A stojí to za to nejen kvůli rozhledu do kraje, který nabízí. Bořeň je totiž zároveň národní přírodní rezervací, v níž můžou milovníci flory obdivovat spoustu vzácných rostlin. K vidění tu bývá kupříkladu koniklec luční český, který patří k těm hodně ohroženým.
Bořeň
Filipov
Víte, kterému místu se říkalo severočeské Lurdy? Tímhle označením se pyšnila malá obec Filipov ve Šluknovském výběžku. A nebylo to jen tak pro nic za nic. V době největší slávy byla velmi častým cílem poutníků, ročně jich sem přicházelo až 100 tisíc. Vedla je se touha po uzdravení těla i duše. Důvodem byl zázrak, ke kterému tu mělo dojít před půldruhým stoletím. Nemocná tkadlena Magdalena Kade se prý po zjevení Panny Marie nečekaně uzdravila. A podobně se údajně svých neduhů zbavili i další věřící. Díky téhle události si tak obec mohla dopřát monumentální chrám. A ten si dokonce vysloužil prestižní titul bazilika minor. Dozvíme se, kdy a od koho tohle označení získal a společně si ho samozřejmě taky prohlédneme.
Filipov
Kované kříže na Šluknovsku
Určitě i vy občas při svých toulkách naší zemí narazíte podél cest na kříže. A možná pak často přemýšlíte o tom, kdo a proč je sem asi umístil. Na Šluknovsku je jich k vidění mnohem víc než v jiných krajích. A liší se i svým provedením. Většina těchto drobných památek byla vyrobena ze dřeva nebo z kamene. Tady ale najdete především kované. Místní obyvatelé byli totiž už na konci 18. století zdatní ve zpracování železa. A svým výtvorům navíc dopřáli plechové malované ozdoby. Alespoň některé z nich si společně prohlédneme a bude nás přitom zajímat, jak dlouho tu ty nejstarší stojí a taky to, co vede k jejich obnově. A potom ještě nahlédneme do knihy, jejíž tvůrci zdokumentovali všechny, které v tomhle drsném kraji objevili.
