Reportáže v regionech
Jezero Milada
Víte, které jezero je u nás tím třetím největším? Jmenuje se Milada a najdete ho na severu Čech. Tam, kde se dnes rozprostírá, hučely ještě před dvaceti lety obří těžební stroje. Ročně z lomu vyrubaly pět tisíc tun velmi kvalitního hnědého uhlí a kolem 17 miliónů kubíků zeminy. To vše se odehrávalo sotva pár kilometrů vzdušnou čarou od centra krajské metropole Ústí nad Labem. Jenže díky první velké vodohospodářské rekultivaci v naší zemi se tahle lokalita stala oblíbeným výletním místem Ústečanů a nejen jich. Těžební jáma se napouštěla devět let, dalších pět roků trvaly úpravy okolí. Přestože je současná podoba krajiny poměrně mladá, už nyní nabízí spoustu příležitostí pro využití volného času. Daří se tu vzácným rostlinkám a pomalu se tady zabydlují i různí živočichové.
Jezero Milada
Zámek Ploskovice
Zámek Ploskovice patří k těm nejpůvabnějším u nás. Jeho stavitelka Anna Marie Františka Toskánská si jeho vybudováním na počátku 18. století plnila sen přiblížit se podobou svého letního sídla zahraniční šlechtě. K jeho chloubám patřily umělé jeskyně, takzvané grotty. Sloužily vždy k ochlazování panstva v parném létě. Bylo v nich šest kašen, které když chrlily vodu, jejíž šumění bylo slyšet po celém zámku a navozovalo pohodovou atmosféru. Z příjemných prostor navíc panstvo vozil další místní unikát – výtah. Zámek učaroval i panovníkovi Ferdinandu Dobrotivému, který si v něm po své abdikaci užíval politického důchodu. Přidal sice další patro, ale snažil se dochovat ducha stavby. Takže všechny úpravy probíhaly velmi citlivě. A po Ferdinandovi si místo oblíbila i další významná osobnost našich dějin. Dozvíte se, která.
Zámek Ploskovice
Budyně
Architektonickou perlou městečka Budyně je bývalé panské sídlo, do něhož se vchází přímo z náměstí. Ještě před sto dvaceti lety moc radosti svému okolí tahle stará stavba nedělala. Byla to ruina využívaná k hospodářským účelům. Až poslední soukromí majitelé, pánové z rodu Herbersteinů, mezi roky 1900–1913 přistoupili k obnově. A pokusili se vrátit památce její původní romantický kabát. Posoudíme, jak se jim to podařilo, ale připomeneme si i časy jiného zdejšího pána. Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku. Ten ze svého sídla před stovkami let učinil centrum společenského života. Hostil na něm významné osobnosti a taky vybudoval alchymistickou dílnu. Toužil totiž po zlatě, kameni mudrců i elixíru mládí. A dílna prý byla věhlasnější než ta, kterou měl k dispozici Rudolf II.
Budyně
Nelítostný pravěk
Až pět set milionů let proti proudu času se přeneseme v Ústí nad Labem. Tak daleko nás vrátí výstava Nelítostný pravěk v tamním muzeu. Mapuje vývoj zvířecích druhů, které se živily lovem slabších, menších, méně obratných či inteligentních souputníků. Jaké poměry panovaly například v nejstarší epoše, takzvaných prvohorách, ukazuje model koněpruského útesu. Pod mořskou hladinou vládla až desetimetrová pancířatá ryba Dunkleosteus a štír Akutiramus s rozpětím klepet přes dva metry. V druhohorách pak příroda obohatila život na naší planetě o ještěry. Nejen o gigantické dinosaury, ale i jejich menší příbuzné. A nemineme ani třetihory. Tahle doba dala světu především savce, včetně nových šelem. Že tygr šavlozubý v reálu nevypadal tak mile jako v kresleném filmu, se přesvědčíte na zajímavém modelu.
Nelítostný pravěk
Zámek Krásný Dvůr
Barokní zámek Krásný Dvůr možná znáte ze stříbrného plátna. Natáčely se tam kupříkladu filmy Konec starých časů nebo Jak básníkům chutná život. Nicméně nás tentokrát nezlákal k návštěvě um starých mistrů stavitelů, ale park, který najdete v podzámčí. A který se po dlouhé a náročné rekonstrukci otevírá návštěvníkům. Na ploše víc, než jednoho sta hektarů najdete v českém měřítku jedinečnou kolekci staveb zahradní architektury. Nejvíce nej se pyšní Novogotický templ, který je mimo jiné první stavbou v tomto stylu u nás a je taky považován za nejstarší rozhlednu na našem území. Pozornost si ovšem zaslouží i 26 metrů vysoký Obelisk korunující 1100 metrů dlouhou cestu přezdívanou Mílovka nebo Čínský pavilon. Bude nás samozřejmě zajímat, kdo stál u jejich zrodu.
