Reportáže v regionech
Bonsaje
V Číně kdysi pro obveselení císaře vytvářeli mistři zahradníci miniatury krajiny a k tomu potřebovali zmenšené stromy. Tak vznikla bonsaj. Příprava takové rekvizity ale vyžadovala roky. I proto je tahle práce dodnes v řadě zemí považována za umění. Okouzlila i Václava Nováka z Libochovic, který se bonsajím věnuje přes třicet let. Stejně letité jsou i jeho nejstarší výtvory. Často je začal tvarovat jako vzrostlé stromky a zmenšoval je ze všech stran. Prozradí nám, co všechno to obnáší. Kmen prochází vedle zmenšování taky procesem zestaření. Musí vypadat starší a opotřebovanější. Zásadní úpravu prodělávají samozřejmě i větve, aby jejich tvar dokresloval vzhled skutečných vzrostlých stromů. Zjistíme taky, kde můžete výtvory Václava Nováka i jeho kolegů vidět na vlastní oči.
Bonsaje
Srbská Kamenice
Historie Srbské Kamenice je stará tisíc let. V údolí stejnojmenné říčky ji po roce 1015 založili Lužičtí Srbové. Obci vévodí kostel svatého Václava. Interiér pozdně barokní stavby zdobí monumentální oltář, k němuž se váže zajímavý příběh. Prozradíme vám ho. Ze Srbské Kamenice stojí za to vydat se do okolí, kde najdete i několik unikátních přírodních památek. Jednu doslova za humny. Na těch nejmokřejších loukách můžete narazit na rákos obecný nebo ostřici latnatou. Žije zde taky velké množství druhů ptáků a byl tu prokázán výskyt 15 druhů vážek. Dominantou krajiny je Růžovský vrch. My se ale vydáme údolím říčky po jejím proudu a dojdeme až do úzké soutěsky. V roce 1889 dostala tato soutěska jméno „Ferdinandova“. To proto, že ji navštívil arcivévoda a následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este.
Srbská Kamenice
Zámek Děčín
Děčínský zámek jsme už společně navštívili několikrát. Tentokrát budeme obdivovat skvosty, které v areálu vyrostly v časech baroka. Tehdy totiž stavbě poničené třicetiletou válkou dopřál nový kabát Maxmilian z rodu Thunů. Prohlédneme si takzvanou Dlouhou jízdu, ale taky konírnu nebo Růžovou zahradu. Tradice pěstování královny květin v ní sahá až do 19. století a v nejslavnějších dobách rozária tu rostlo podle záznamů až 2000 druhů. Dnes je jejich zastoupení podstatně skromnější, ale i tak je to krásná podívaná. Vedle růží si obdiv zaslouží taky architektura. Například Sala terrena nadchne návštěvníky ilusivní prostorovou výzdobou představující průhled do nebe a život v něm. Za pozornost ovšem stojí i vzpomínky na jiné architektonické slohy.
Zámek Děčín
Porta Bohemica
Branou Čech se budeme toulat na severozápadě naší země. Porta Bohemica je doslova mystickým přírodním dílem. Labe si tu vyhloubilo cestu mezi skalními útvary. Porozhlédneme se po krásách kraje z výšky a zastavíme se i na Tříkřížovém vrchu. Lodníci plavící se na řece pod ním, prý vídali tajemné plamínky. Ty měly představovat prokleté duše, které ukončily svůj život skokem ze skály do Labe. Podle jedné verze to byly tři nešťastně zamilované sestry. Před skokem se údajně spolu svázaly copy. Podle další tu spáchala sebevraždu krutá velitelka loupežníků Alberta. Ta prý trýznila lodníky střelbou z luku. Ať to bylo jakkoli, tři kříže tu prokazatelně stojí od 16. století. Ale velmi významné tohle místo bývalo už v pravěku. Stálo tu totiž obrovské hradiště. Zajímavých míst však v soutěsce najdeme víc.
Porta Bohemica
Milování v přírodě
Hodně zajímavostí o tom, jak velký klade příroda důraz na rozmnožování zvířat, se dozvíme na výstavě Milování v přírodě v ústeckém muzeu. Třeba to, jak u různých tvorů vypadají námluvy, dvoření nebo dokonce svatební dary. Byť na ní najdeme celou řadu interaktivních prvků a nechybějí ani živé exponáty, takže nuda při prohlídce rozhodně nehrozí, zpestříme si tohle poučení malou zastávkou v místní zoologické zahradě. Tam nás bude zajímat kupříkladu to, jak bizarně jsou často vyzdobení samci, aby zaujali vyhlédnuté partnerky a možné matky svých potomků. Pro mnohé z nich to ovšem představuje těžké břímě, s nímž se musí vláčet po celý dospělý život.
