Reportáže v regionech
Konojedy
Na zámku v Konojedech v severních Čechách objevil v roce 1729 páter Koniáš tisíce zakázaných knih, které posloužily jako důkaz proti majiteli panství hraběti Šporkovi, velkému odpůrci rekatolizace a zastánci náboženské tolerance. Jen o pár desítek let později Šporkovi potomci sídlo zbořili a na jeho místě vybudovali klášter katolického řádu servitů. Ani řeholníkům ale nesloužila stavba dlouho. Nedlouhé poté přišly josefínské reformy a klášter byl zrušen. A tak si ho rodina koupila zpět a upravila ho znovu na zámek. Jak to s památkou bylo dál, proč jí hrozila úplná záhuba a kdo se postaral o její záchranu, to všechno při její prohlídce zjistíme.
Konojedy
Levínská keramika
Levín v Českém středohoří jsme společně navštívili nedávno. Připomněli jsme si i místní keramiku, která se tu stovky let vyráběla. Výtvory zdejších hrnčířů se těšily oblibě široko daleko. Na slavnou tradici nedávno navázaly Magdaléna Brožová a Ivana Švarcová. Obě začínaly s keramikou v Klínci, ale nakonec si svou dílnu vybudovaly právě v Levíně. Nechají nás do ní nahlédnout a prozradí, jak postupují, čím se inspirují a co všechno u nich můžeme vidět. Třeba to, kdo nebo co je to Levínský kocour, kterého na jejich nádobách i dalších výrobcích často najdeme. A taky to, že kromě tvarů, které bývaly typické pro jejich předchůdce, zkoušejí dělat i moderní. Navíc se snaží, aby v jejich dílně bylo pořád rušno a nepracovaly v ní jen ony.
Levínská keramika
Zubrnická lokálka
V roce 1890 vyjel první vlak na trať, která překonávala kopce Českého Středohoří na rozhraní Ústeckého, Děčínského a Litoměřického okresu. Díky stoupání až 40 promile se stala nejstrmější klasickou dráhou v Čechách. Takzvaná Zubrnická lokálka nebyla jen praktickou dopravní spojnicí, ale taky turistickou atrakci zpřístupňující široké veřejnosti zdejší malebnou krajinu. Úspěšně fungovala až do roku 1978. Pak osiřela. To ale bylo líto místním milovníkům železnice a rozhodli se, že provoz na ní obnoví. Pustili se nejprve do obnovy šestikilometrového úseku do Zubrnic. A po něm už deset let v sezóně jezdí turisté do tamního skanzenu. Jenže s tím se zachránci trati nesmířili a rozhodli se, že obnoví další kus dráhy. Společně si ho prohlédneme, zjistíme, co všechno bude zapotřebí k tomu, aby taky ožil a na co všechno se na něm v budoucnu můžou vyznavači romantiky na kolejích těšit.
Zubrnická lokálka
Tolštejn
Vrch Tolštejn se vypíná do výšky 670 metrů nadmořské výšky nad severočeským městečkem Jiřetín. Je sice o celých sto metrů nižší než sousední Jedlová hora, ale ani tak ho rozhodně nepřehlédnete. Především díky výraznému ostnu jeho skalnatého vrcholu. Tuto přírodní čedičovou pevnost využila místní šlechta nejpozději ve třináctém století. Vybudovala na něm hrad, který byl za své existence ovšem hned několikrát dobýván. A úspěšně. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad na něj papež dokonce uvalil klatbu. Pokud vás zajímá, co ho k tomu vedlo, prozradíme vám to. Nejzachovalejší část, tedy vnější opevnění, pochází z 15. a 16. století. Hrad už tehdy nesloužil jako panské sídlo, ale coby vojenská pevnost. Prohlédnout si můžete i zbytky původního paláce. A vyšlápnout by si každý návštěvník měl i za výhledy do kraje.
Tolštejn
České Švýcarsko
Kříže, sochy světců, kaple nebo i drobné sakrální památky najdeme rozesety po celé naší vlasti. Některé jsou ale ojedinělé či naprosto unikátní. Jako třeba ty v Českém Švýcarsku. Tamní obyvatelé využili pískovcového reliéfu tohoto kousku země a ve skalách v okolí svých domovů vytvořili obdivuhodnou sakrální galerii pod širým nebem.
