Reportáže v regionech
Muzeum hodin
V poslední den roku všichni upneme svůj zrak k časoměřičům všeho druhu, abychom nepropásli půlnoc a změnu letopočtu. V Muzeu hodin v Klášterci nad Ohří ohlásí zlomovou chvíli stovky strojů a některé z nich opravdu velmi neobvyklým způsobem. Hodináři a sběratelé otec a syn Šimonovští se totiž ve své expozici zaměřují na kuriozity. A my si jejich poklady pocházející z různých zemí i historických období prohlédneme. Na co se můžete těšit? Třeba na zjištění, že hodinky s vodotryskem už dávno nejsou přáním z říše snů. Nebo na stroj, který odměřoval čas francouzským králům na jejich sídle ve Versailles.
Muzeum hodin
Hrad Falkenštejn
Hrad Falkenštejn vybudoval ve 14. století rod Michaloviců. Ale už nedlouho poté se stal majetkem Berků z Dubé. Ti z něj podnikali loupeživé výpravy do sousední Lužice. Na svém sídle se mohli cítit v bezpečí i před spravedlností, brána totiž trčela šest metrů nad zemí a bez žebříku byla nedostupná. Což ovšem na druhou stranu nebylo pro panstvo nikterak pohodlně. Možná i proto už po husitských válkách Falkenštejn osiřel a začal chátrat. Ožil až v 19. století, kdy se stal oblíbeným cílem milovníků romantických toulek po pamětihodnostech. Zájmu turistů se těší dodnes. Pokud zláká k návštěvě i vás, potěšíme vás zprávou, že se k němu dostanete o dost snadněji, než tomu bývalo ve středověku.
Hrad Falkenštejn
Klášter Doksany
Přibližně ve stejné době jako v Praze vznikl Strahovský klášter, kolem roku 1144, založil Vladislav II. se svou chotí Gertrudou v Doksanech teprve druhý ženský klášter v naší zemi. V jeho zdech se vzdělávaly i dcery českých králů, včetně sv. Anežky. Až do josefínských reforem vzkvétal, pak byl ovšem císařem zrušen a řeholnice z něj odešly. V následujících staletích sloužil jako kasárna i státní statek. Až na konci minulého věku se do něj opět vrátily sestry premonstrátského řádu. Konají se tu i bohoslužby pro veřejnost a vydat se můžete taky na prohlídku kostela a krypty. Interiéry si společně prohlédneme i my a připomeneme si, kdo všechno se podílel na jejich výzdobě
Klášter Doksany
Hasištejn
Hasištejn patří k nejstarším šlechtickým sídlům severozápadních Čech. První zmínka o něm pochází z roku 1348. Vyrostl ale ještě o pár desítek let dřív. Do českých dějin se nejvýrazněji zapsal coby sídlo vzpurného šlechtice, které musel panovník nemilosrdně pokořit, aby si zachoval respekt. Král Václav IV. v roce 1418 vyslal trestnou výpravu proti Jindřichu z Plavna. Dva měsíce trvalo obléhání, pak pevnost padla. Mikuláš Chudý z Lobkovic, který dobývání vedl pak hrad dostal jako odměnu za příkladnou službu do zástavy. Byl to první větší majetkový zisk budoucího mocného rodu. Nový pán se pustil do oprav staveb, které předtím sám ostřeloval. A se znalostí slabin obrany se rozhodl pro zásadní změnu. Proměn se dočkalo sídlo i za dalších majitelů a my zjistíme, co se z něj dochovalo dodnes.
Hasištejn
Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Víte, co mají společného Vladislavský sál na Pražském hradě, královská oratoř v chrámu svatého Víta nebo katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře? U zrodu všech těchto vzácných památek stál stavitel Benedikt Rejt z Pístova. Jeho dílem je i kostel svatého Mikuláše v Lounech, který je tak trochu ve stínu slavnějších zmíněných staveb. Neobvyklé stanové střechy jsou neodmyslitelnou součástí siluety severočeského města. Stopy tvůrce památky najdete i v interiéru svatostánku v podobě zdánlivě křehké, a přitom nosné pavučiny kamenného žebroví síťové klenby, která porušuje po staletí neměnné zásady statiky ve prospěch zdobnosti. Prohlédneme si i další skvosty interiéru a vystoupáme taky na věž.
