Reportáže v regionech
Hrad Střekov
V roce 1319 se poprvé objevuje v historických pramenech písemná zmínka o hradu Střekov poblíž Ústí nad Labem. Konkrétně v listině, kterou ho král Jan Lucemburský udělil v léno pražskému měšťanu Peškovi z Veitmile. To znamená, že letos slaví úctyhodné jubileum, sedmisté narozeniny. Žádné velké bitvy ani jiné významné události v dobách svého vzniku ani pozdějších nezažil. Vynahradil si to ovšem v dějinách moderních, byť už z někdejší nedobytné pevnosti zbývaly jen ruiny. Díky své romantické poloze na strmé skále sto metrů nad říční hladinou se řadí mezi často vyhledávané české pamětihodnosti. Stal se taky inspirací pro celou řadu umělců. A nejen našich.
Hrad Střekov
Přehrada Fláje
Flájská přehrada vyrostla na severu Čech v letech 1951 – 1963 a byla chloubou vodního stavitelství poválečného Československa. Její hráz sice nepatří k nejvyšším u nás, vyniká však v jiných ohledech. Už jen fakt, že se budovala v těžko dostupné krajině hřebenů Krušných hor s nadmořskou výškou přesahující 700 metrů, celý projekt náležitě komplikoval. Od poslední železniční stanice museli kvůli dopravě materiálu dokonce postavit osm kilometrů dlouhou lanovku. Letos bylo tohle vodní dílo zpřístupněno veřejnosti, takže jeho unikátnost můžeme obdivovat pěkně zblízka. Projdeme se taky jeho okolím, které nabízí i spoustu dalších zajímavostí.
Přehrada Fláje
Teplice
Teplice rozhodně nepatří k nejznámějším lázeňským městům u nás. Přitom zdejší léčivé prameny byly cíleně využívány už za královny Judity, matky Přemysla Otakara I. Ta tu totiž v 11. století založila klášter se špitálem. Podle Hájkovy kroniky blahodárnou sílu termální vody odhalil dokonce už v roce 762 místní pasáček prasat. Dnes koupele v Pravřídle s teplotou přes 40 °C oceňují spíš zahraniční hosti. My si společně připomeneme časy, kdy lákaly i hlavy pomazané. Právě tady se dokonce poprvé a naposledy potkali Ludwig van Beethoven a Johann Wolfgang Goethe. A váže se k tomu zajímavá historka.
Teplice
Soutěsky Kamenice
Řeka Kamenice začíná svou čtyřicetikilometrovou pouť v Lužických horách a končí v Hřensku. Tam se těsně před hranicemi se Saskem vlévá do Labe. Poslední část jejího toku vede pískovcovými skalisky Českého Švýcarska, kde vznikly unikátní soutěsky. Místy jsou sotva deset metrů široké a kolmé stěny skal tam dosahují do výšky až devadesáti metrů. Proto se naši předci tohoto úseku báli. Dokonce se tam neodvážili ani vplout. Vše se změnilo na konci 19. století a paradoxně za to mohla sázka v hospodě. Prozradíme vám, jak to tenkrát bylo a jak se tenhle krásný kout proměnit ve vyhledávanou turistickou lokalitu.
Soutěsky Kamenice
Jezeří
V roce 1991 se k zámku Jezeří společně s prezidentem Václavem Havlem vypravil britský princ Charles. Před sebou měli měsíční krajinu severočeských povrchových dolů na hnědé uhlí a za zády ruinu barokního sídla. Od té doby se mnohé změnilo. Zámek restituoval rod Lobkowiczů, aby ho následně daroval státu. Památka získala nové střechy, ale na zásadní rekonstrukci zatím marně čeká. Nicméně už přes dvacet let je přístupná veřejnosti, mezi severočeskými pamětihodnostmi je dokonce čtvrtou nejnavštěvovanější. Do jejích prostor nahlédneme i my. Přestože v mordoru, jak se přezdívá uhelné díře pod ní, ještě stále hučí důlní stroje.
