Reportáže v regionech
Kraslice
Údolím říčky Svatavy v Krušných horách po staletí vedla důležitá obchodní cesta spojující Čechy s Německem, takzvaná Erfurtská zlatá stezka. Na její trase sevřena osmi kopci poblíž strážného hradu Neuhaus vznikla obec, kterou v roce 1370 povýšil císař Karel IV. na město. Chtěl tak získat kontrolu nad zdejší těžbou cínu, olova, mědi a stříbra. Jméno Kraslice dostala podle okolní přírody. Prozradíme vám, podle čeho konkrétně. Zjistíme taky, z jakého období pochází první zmínka o ní. Nejvýraznější dominantu Kraslic nalezneme v samém středu města. Je jí novorománský kostel Božího Těla z konce 19. století. Nahradil svatostánek původní ze 16. století, který už nevyhovoval potřebám věřících. Zajímavé je i nádraží. Místy, kudy procházela historická obchodní stezka, vede od roku 1876 Kraslická dráha. Najdete tu i muzeum téhle železnici věnované.
Kraslice
Karlovarské kolonády
Zázračnou sílu karlovarské termální vody podle pověsti vyzkoušel už Karel IV. A v místech, kde vyvěrala ze země, nechal založit město. Dnes léčivé prameny, které na západ Čech ročně přilákají desetitisíce lidí z celého světa, chrání kolonády. O jejich vznik se zasloužil lékař David Becher, který chtěl pacienty přilákat přímo ke zdrojům a zajistit jim u nich ochranu před nepřízní počasí. První vyrostly ve 2. polovině 19. století a my se projdeme mezi těmi nejznámějšími. Největší se jmenuje Mlýnská a vyvěrá v ní hned pět pramenů. Její podobu navrhl architekt Josef Zítek, který stál u zrodu Národního divadla a Rudolfina. Jenže místním se jeho dílo zpočátku nelíbilo a nazývali ho dokonce záhonem mrkví. Kdy a proč ho vzali na milost? I o tom bude řeč.
Karlovarské kolonády
Svatošské skály
Podzim krásně odkryl Svatošské skály, oblíbené místo vycházek karlovarských občanů. Zvláštní útvary vytvořila svým působením v žulovém masivu řeka Ohře a mezi Loktem a Doubím pak vznikl hluboký kaňon. Skalní město, které zdobí kamenní obři s neobvyklými názvy jako Ženich, Nevěsta, Muzikanti nebo Svědci, je místy vysoké až 50 metrů. Provede vás jím 12 kilometrů dlouhá naučná stezka, která ani v zimních měsících nezůstává opuštěná. Lokalitou se projdeme i my a cestou vám prozradíme, jak přišla ke svému jménu a taky pověst, která se váže ke vzniku jednotlivých skal. Dozvíme se i to, kdo tady nacházel inspiraci pro svou tvorbu
Svatošské skály
Jáchymovské peklo
Jáchymov na Karlovarsku proslavily pod zemí ukryté zásoby stříbrných rud a s nimi související ražba vyhlášených tolarů. V minulém století se tu pak dobýval taky uran. V dolech pracovali političtí vězni komunistického režimu. Pracovní tábory a nelidské podmínky v nich připomíná naučná stezka Jáchymovské peklo. Naším průvodcem bude Miroslav Kopt, který si tehdy v jednom z lágrů odpykával trest. Nahlédneme společně taky do jedné ze štol, kde se uran nacházel. Stezka je dlouhá 8 a půl kilometru a má 12 zastavení. Nutno ovšem dodat, že na přelomu 50. a 60. let dělali představitelé režimu všechno pro to, aby zahladili stopy. Na několika místech tak z táborů nezbylo nic a návštěvník se tak musí domýšlet, jak to tu kdysi vypadalo.
Jáchymovské peklo
Andělská Hora
Doupovské hory jsou jedním z biologicky a krajinářsky nejcennějších území nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Jejich úplné centrum je sice turistům zapovězené, protože se v něm nachází vojenský újezd Hradiště, ale i v dalších částech mají co obdivovat. Žije tam totiž celá řada ohrožených druhů ptactva a vyvěrají prameny s vyhlášenými minerálními vodami. Na ty narazíme i na cestě naučné stezce z Andělské hory do Kyselky. Měří deset kilometrů a na jejích pěti zastaveních se dozvíte vše důležité o zdejší přírodě, geologii i historii. Prohlédneme si zříceninu hradu Andělská Hora, zastavíme se u Skalky skřítků a osvěžíme se vodou, kterou proslavil Heinrich Mattoni.
