Reportáže v regionech
Císařské lázně
Císařské lázně, přezdívané Karlovarské Rudolfinum, jsou symbolem rozmachu, který toto západočeské město zažívalo na konci 19. století. Podobu jim dali dva slavní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Staly se nejmodernějším objektem svého druhu v celé Evropě. Pacientům sloužily dlouho, až do 90. let minulého století. Jenže pak musela být památka kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Opravy se dočkala teprve nedávno a letos byla po dlouhé a náročné rekonstrukci opět zpřístupněna veřejnosti.
Císařské lázně
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou známé hlavně díky svým horkým léčivým pramenům. Za vznik města místní vděčí především císaři Karlu IV., kterého se v minulosti pokusili oslavit několika sochami. Některé se staly významnými symboly, zatímco jiné čekaly v kopřivách a zapomnění, aby je na světlo vrátili současní obyvatelé. A vůbec první karlovarskou jezdeckou sochu otce zakladatele získali teprve nedávno. Nejznámější skulptury si prohlédneme.
Karlovy Vary
Toužim a rozhledna Třasák
Toužim leží mezi Plzní a Karlovými Vary, v mělké kotlině říčky Střely. Místo bylo osídleno nejspíš už na přelomu dvanáctého a třináctého století, obec ale vznikla až v roce 1469 poté, co katoličtí páni z Plavna vyplenili nedalekou Útvinu. Její obyvatelé tehdy se svolením krále přenesli svou obec právě k toužimskému hradu. Město si prohlédneme i z ptačí perspektivy. Kousek od něj totiž před dvaceti lety vyrostla nová rozhledna Třasák. S pomocí rodiny a přátel ji vybudoval Václav Krysl.
Toužim a rozhledna Třasák
Rudá věž smrti
„L“ jako likvidační. Tak říkali v padesátých letech političtí vězni pracovnímu táboru u Ostrova poblíž Karlových Varů. Jeho jedinou dodnes dochovanou částí je třídící věž na vytěžený uran. V ní procházel radioaktivní materiál, určený pro výrobu sovětské atomové bomby, holýma rukama lidí, odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech. Mnozí dřinu v nelidských podmínkách nepřežili. Stavba z červených cihel je dnes národní kulturní památkou a říká se jí Rudá věž smrti.
Rudá věž smrti
Ašské muzeum
Muzeum v Aši bylo založeno roku 1892 na popud tehdejšího starosty Emila Schindlera. Od počátku však mělo potíže s výstavními a skladovými prostorami. Ty se podařilo vyřešit ve 20. letech 20. století, kdy exponáty město umístilo do dvou místností tehdejšího gymnázia. Definitivním sídlem se však stal až v polovině 60. let tzv. zámeček a před 8 lety se pak muzeu podařilo získat ještě další prostory v budově bývalé hasičské zbrojnice. V ní naši výpravu do historie Aše začneme a připomeneme si i časy, kdy svět dobývaly textilní výrobky a rukavice ze zdejších továren.
