Reportáže v regionech
Cheb
V souvislosti s chebským náměstím se většině lidí vybaví Špalíček – blok jedenácti barevných hrázděných domů, Za povšimnutí ale stojí i měšťanské domy z konce třináctého století, které se shodou šťastných náhod dochovaly v téměř nezměněné podobě. A to včetně mimořádně cenných historických krovů. Od roku 2017 můžete šest z nich navštívit v rámci unikátní prohlídkové trasy. Nejstarší pochází z konce čtrnáctého století, z doby Václava IV. Prací tesařských mistrů, kteří svou práci zvládali bez jediného železného spoje, se pokocháme i my.
Cheb
Císařské lázně
Císařské lázně, přezdívané Karlovarské Rudolfinum, jsou symbolem rozmachu, který toto západočeské město zažívalo na konci 19. století. Podobu jim dali dva slavní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Staly se nejmodernějším objektem svého druhu v celé Evropě. Pacientům sloužily dlouho, až do 90. let minulého století. Jenže pak musela být památka kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Opravy se dočkala teprve nedávno a letos byla po dlouhé a náročné rekonstrukci opět zpřístupněna veřejnosti.
Císařské lázně
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou známé hlavně díky svým horkým léčivým pramenům. Za vznik města místní vděčí především císaři Karlu IV., kterého se v minulosti pokusili oslavit několika sochami. Některé se staly významnými symboly, zatímco jiné čekaly v kopřivách a zapomnění, aby je na světlo vrátili současní obyvatelé. A vůbec první karlovarskou jezdeckou sochu otce zakladatele získali teprve nedávno. Nejznámější skulptury si prohlédneme.
Karlovy Vary
Toužim a rozhledna Třasák
Toužim leží mezi Plzní a Karlovými Vary, v mělké kotlině říčky Střely. Místo bylo osídleno nejspíš už na přelomu dvanáctého a třináctého století, obec ale vznikla až v roce 1469 poté, co katoličtí páni z Plavna vyplenili nedalekou Útvinu. Její obyvatelé tehdy se svolením krále přenesli svou obec právě k toužimskému hradu. Město si prohlédneme i z ptačí perspektivy. Kousek od něj totiž před dvaceti lety vyrostla nová rozhledna Třasák. S pomocí rodiny a přátel ji vybudoval Václav Krysl.
Toužim a rozhledna Třasák
Rudá věž smrti
„L“ jako likvidační. Tak říkali v padesátých letech političtí vězni pracovnímu táboru u Ostrova poblíž Karlových Varů. Jeho jedinou dodnes dochovanou částí je třídící věž na vytěžený uran. V ní procházel radioaktivní materiál, určený pro výrobu sovětské atomové bomby, holýma rukama lidí, odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech. Mnozí dřinu v nelidských podmínkách nepřežili. Stavba z červených cihel je dnes národní kulturní památkou a říká se jí Rudá věž smrti.
