Reportáže v regionech
Bečov nad Teplou
Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí.
Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu rekonstrukčních prací pro veřejnost uzavřen.
V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. A říká se, že po korunovačních klenotech je to naše druhá nejcennější památka. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu.
Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice. Ze zahradních teras je zajímavý pohled do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, středověké popraviště a vychutnat si krásnou přírodu v okolí.
Bečov nad Teplou
Centrum řemesel
Západočeský lázeňský triangl si vydobyl svými proslulými léčebnými prameny své místo nejen u nás, ale i ve světě. Ročně sem přijíždějí desetitisíce turistů i pacientů. Téměř v jeho centru vzniká Centrum historických řemesel – to našlo své útočiště přímo na statku Bernard v Královském Poříčí. Stavení bylo dokončeno v roce 1922 a dlouhou dobu sloužil zemědělcům. Po převratu v roce 1989 ale začal chátrat, od roku 1993 byl opuštěný. Obec se proto rozhodla využít možnosti evropských dotací a postavila se čelem k nelehkému úkolu. Statek zrekonstruovat. Dnes se pyšní sedmi řemeslnými dílnami, které si projdeme, abychom vám ukázali, jak se dělá patchwork, svíčky nebo renovují staré motorky. V provozu je i místní pekárna, oblibě se těší i jarmarky. Slovo dáme i panu Petru Weissovi. Pokusí se nás přesvědčit, že sbírat všechno, co se byť jen trošku týká hasičů, je ten nejlepší koníček na světě. A pan Zubko nám pak představí Puch. Pro neznalé – jde o motorku z roku 1939. To vše „pod jednou střechou“ statku Bernard v západočeském Královském Poříčí.
Centrum řemesel
Kronikář z Chebu
Chebský archiv s bedlivostí opatruje kroniky, jejichž první popsané stránky spatřily světlo světa před pěti sty lety. Ta nejstarší je od Pankráce Engelharta z Hazelbachu – jedinečná písemnost, jejíž krása je umocněna i jedinečnými kresbami. 43. kronikář města Cheb se snaží navázat na mistrnou tradici. Jmenuje se Jindřich Turek a bude naším průvodcem, který nás seznámí s tím, co je na takové kronice nejpracnější.
Kronikář z Chebu
Ježíškova pošta
Zvyky jsou různé, jiný kraj – jiný mrav. V Česku k tomu vánočnímu patří psaní Ježíškovi. Vynikají v tom hlavně ti nejmenší, kteří naočkováni rodiči bombardují svými přáníčky postavu, která je má vyslyšet. Na Božím Daru už 14 let místní úřednice pečlivě cejchují právě tuhle vánoční poštu – a právě o tom, čím razítkují, bude první reportáž. Ukážeme vám v ní, jakéže je to české vánoční razítko.
Ježíškova pošta
Sbor loketských ostrostřelců
Dva pracují u policie, jeden na pile, další u vezeňské služby. Kdyby neměli společného koníčka, asi by se těžko poznali. Jenže v Loktu na Karlovarsku nasadili fešácké uniformy a začali „blbnout“ a hrát si. Na ostrostřelce. S těmi jsme se mohli setkat ve středověkých městech téměř běžně, nechyběli u žádné větší události, slavnostní i neoficiální. Ti loketští sice ve středověku nežijí, ale mají svůj prapor, a sám ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, český to kníže, i když šlechtické tituly zrušeny budiž bohužel v roce 1918, jim je pak patronem.
