Reportáže v regionech
Karlovy Vary
Legenda říká, že za objevení pramenů, ke kterým vás zavedeme v následujícím zatoulání, může pes císaře Karla IV. Pronásledoval jelena, spadnul do vody a bylo to. Doputovali jsme do Karlových Varů a projdeme si karlovarské kolonády, které město proslavily. Mají chránit prameny léčivé vody a celá ta promenádní krása čítá dohromady přes půl kilometru.
Jejím duchovním otcem byl karlovarský lázeňský lékař, jehož jméno vám bude určitě známé. Šlo o Davida Bechera, který přišel s nápadem, aby potenciální pacienti chodili pít vodu přímo k vývěrům léčebných pramenů – jen tak lze totiž zaručit přísun co největšího množství kysličníku uhličitého. Proto se začaly nad prameny stavět ochranné stříšky či altány – koneckonců tak, jak je známe dodnes.
Nejstarší karlovarská kolonáda je kamenná, pojmenovaná podle mlýna stojícího tady ještě v 18. století – Zítkova kolonáda.
Karlovarské kolonády projdeme s Milanem Trnkou, ředitelem Správy lázeňských zdrojů a kolonád, a Stanislavem Bucharovičem, historikem Krajského karlovarského muzea. Mluvit se bude nejen o pramenech nebo kolonádě, ale i o tom, jak se město a místa v něm proměňovaly v čase.
Karlovy Vary
Jáchymov
A na závěr vás pozveme do českého města, jemuž vděčí Američani za označení své měny. Jedno z nejstarších českých měst najdete v Krušnohoří. Své brány nám otevírá Jáchymov.
Je toho dost, co bychom chtěli v Jáchymově vidět. Na hradu Freudenstein byla zřízena ražební místnost, kde se mince vyráběly. Šlo vlastně o královskou mincovnu. Kromě unikátních mincí, kterých se tu například v 16. století připravilo na tři miliony kusů, vám ukážeme i kamenný odvětrávací komín, vlastně jakási digestoř, jíž se odváděl nebezpečný kouř.
Pohnutým osudem pak město procházelo od 50. let minulého století. Politický lágr posloužil tehdy jako pracovní tábor pro nepohodlné a režimu neloajální občany – nic než pracovat a těžit uran pro Sovětský svaz jim nezbývalo.
Projdeme se i jáchymovskými podzemními štolami a přiblížíme vám i děkanský kostel svatého Jáchyma. Nezanedbatelnou roli sehrávala v městě vždycky i domovní znamení, některá z nich jsou neměnná už po pět staletí.
Jáchymov
Mariánské Lázně
Naše další toulavá vizitka bude ze západních Čech. Už v literatuře či dějepisu se čeští školáci dozvědí, kdeže Johann Wolfgang Goethe potkal svou životní lásku Ulriku nebo kamže to jezdíval anglický král Edvard VII. se svou družinou rád. I on se tady totiž prý zamiloval. Že by za tohle všechno mohly místní léčivé prameny?
Pokud netušíte, kam vás chceme pozvat, pak vězte, že další reportáž bude z našeho nejmladšího lázeňského města: z Mariánských Lázní. Průvodcování se ujala Ludmila Páterková z Léčebných lázní. Odvede nás nejdřív k Mariinu prameni, který svým vysokým obsahem oxidu uhličitého bývá využíván pro snížení tlaku, a dokonce prý i ke zlepšení sexuálních funkcí.
Ale ona celá odysea pramene i města je zajímavá. Původně se pramen spolu s městem nacházely na pozemcích známého kláštera v Teplé. Klášterní ranhojič – lékař Johan Josef Nehr začal s minerální vodou experimentovat a na začátku 19. století nechal zbudovat dokonce dům Zlatá koule, kam přijížděli vůbec první lázeňští hosté.
Samotný pramen to ale taky neměl jednoduché. Smrděl. Zapáchal, a tak se mu dostávalo různého označení. Dodejme nelichotivého. Do hry pak vstoupil opat Karel Kašpar Reitenberger – a jak to bylo dál, o tom už nám budou povídat historik Richard Švandrlík a lázeňský ředitel Leo Novobilský.
Mariánské Lázně
Chlum Svaté Máří
Obec Chlum Svaté Máří se nachází v okrese Sokolov na rozhraní Chebské a Sokolovské pánve. Jde o významné poutní místo nedaleko Kynšperku nad Ohří, skvící se barokní architekturou; místo, které se oblíbili i poutníci z nedalekého německého Weidenu.
Historie tohoto mariánského poutního místa sahá hluboko do středověku. Podle legendy na přelomu 13. a 14. století našel sokolovský řezník v lískovém křoví (odtud název „Maria v ořeší“) milostnou sošku Panny Marie s Ježíškem vyřezanou z lipového dřeva. Pro ochranu sošky pak byla postavena dřevěná kaplička, počátkem 15. století nahrazená jednolodním kostelem.
Po roce 1482 byl kostel rozšířen na dvoulodní a roku 1499 doplněn kaplí Tří králů. V roce 1620 v době stavovského povstání byl Chlum protestantskými šlechtici dobyt a zpustošen. Po Bílé hoře byl na jeho troskách postupně budován nový poutní a klášterní areál. Základní kámen k novému kostelu byl položen roku 1690 a v roce 1702 byl hotový chrám vysvěcen.
Komplex kostela, ambitu s nárožními kaplemi a konventních budov řádu křížovníků s červenou hvězdou zaujímá východní stranu náměstí. Areálu kromě kupole vévodí dvě velké a sedm malých věží. Zvláštností stavby je kombinace starší tzv. Milostné kaple za vstupním portálem s novým trojlodím.
Stavbu pravděpodobně navrhl Jean Baptiste Mathey, jehož projekt upravil Kryštof Dientzenhofer. Na oltáři z roku 1730 se nachází gotická milostná socha sedící Madony s Ježíškem. Protilehlý oltář s pozdně gotickou Pietou je zasvěcen Panně Marii Bolestné. Všechny klenby a kupole kostela jsou bohatě zdobeny freskami štukem, stejně jako přilehlý ambit. Barokní výzdoba se uplatňuje především v jeho otevřených kaplích.
Chlum Svaté Máří
Chyše
Češi mají rádi pivo. Moc. Lahodný mok sehrál roli i při rekonstrukci zámku v Chyších na Karlovarsku. Manželé Lažanští si totiž uvědomili, že by bylo dobrým krokem k atraktivnímu turistickému cíli, jímž se postupně zámek stával, přidat ještě něco, co by genius loci dotvořilo více a lépe.
A protože vaření piva tady mělo dlouholetou tradici, rozhodli se zkusit štěstí a přidat se k těm, kteří umějí vařit pivo. Pivovar tady už fungoval, dokonce až do roku 1932, pak ale nedokázal čelit konkurenci, a skončil.
Zámecký pán Vladimír Lažanský a sládek Robert Maňák vědí, že ani dnes nemá smysl jít do střetu s velkými pivovary. Vaří proto nahořklou tekutinu vlastně před očima návštěvníků. A podle osvědčeného staročeského receptu. Ochutnat můžete i vy. A to nejen, když vás znaví zámecká prohlídka.