Reportáže v regionech
Božídarské rašeliniště
V Krušných horách, na náhorní plošině kolem výrazného Špičáku, leží přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Na území, které je dnes přísně chráněno, se daří vzácné flóře a fauně, je dokonce zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO coby součást Hornického regionu Krušné hory. My se projdeme po naučné stezce, která od roku 1972 rašeliništěm vede, nezapomeneme ale ani na známou Ježíškovu cestu.
Božídarské rašeliniště
Karlovarské podzemí
Lázeňství v Karlových Varech se podle dochovaných záznamů začalo rozvíjet už na počátku 16. století. Zásadním momentem v jeho historii byl rok 1718, kdy císař Karel VI. zakázal vývoz tamní vody mimo město. Toto opatření výrazně zvýšilo počet lidí přijíždějících za jejími blahodárnými účinky. V roce 1774 byla u největšího z místních pramenů Vřídla vystavěna barokní budova, která sloužila výhradně pacientům a je považována za první z místních krytých kolonád. Dnes mohou návštěvníci vstoupit i do prostor pod ní, kde léčivé vody vyvěrají.
Karlovarské podzemí
Boží Dar
Nejvýše položené město v republice nacházející se v tisíci metrech nad mořem, jen kousek od majestátního vrcholu Krušných hor Klínovce. To je Boží Dar, jehož historie sahá až do počátku 16. století. Je vyhlášeným střediskem zimních i letních sportů a také turistiky. Výletníky láká nejen okolní příroda, ale i místní historie. Lidé se tu kdysi usadili kvůli bohatství, které se skrývalo v zemi. A pro něj snášeli kruté zimy i období hladomoru. Pozoruhodný příběh malého horského města, kde sídlí i slavná Ježíškova pošta, může všímavý návštěvník objevovat na každém kroku.
Boží Dar
Cheb
V souvislosti s chebským náměstím se většině lidí vybaví Špalíček – blok jedenácti barevných hrázděných domů, Za povšimnutí ale stojí i měšťanské domy z konce třináctého století, které se shodou šťastných náhod dochovaly v téměř nezměněné podobě. A to včetně mimořádně cenných historických krovů. Od roku 2017 můžete šest z nich navštívit v rámci unikátní prohlídkové trasy. Nejstarší pochází z konce čtrnáctého století, z doby Václava IV. Prací tesařských mistrů, kteří svou práci zvládali bez jediného železného spoje, se pokocháme i my.
Cheb
Císařské lázně
Císařské lázně, přezdívané Karlovarské Rudolfinum, jsou symbolem rozmachu, který toto západočeské město zažívalo na konci 19. století. Podobu jim dali dva slavní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Staly se nejmodernějším objektem svého druhu v celé Evropě. Pacientům sloužily dlouho, až do 90. let minulého století. Jenže pak musela být památka kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Opravy se dočkala teprve nedávno a letos byla po dlouhé a náročné rekonstrukci opět zpřístupněna veřejnosti.
