Reportáže v regionech
Andělská Hora
Naší další zastávkou bude Andělská Hora na Karlovarsku. Hrad i městečko leží v úbočí hory a staly se také místy, kde filmaři zakotvili své štáby. Třeba slavná Balada pro banditu se natáčela právě tady.
Možná ale nevíte, že kostel Svaté Trojice je raritní – je postaven na půdorysu rovnostranného trojúhelníku.
Z hradního vrchu v Andělské Hoře jsou vidět vlastně kostely dva: ten, který je zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi a dominuje náměstí, a pak ten menší, vystavěný mezi lety 1696 až 1712 podle plánů Giovaniho Baptisty Alliprandiho – poutní kostel, kolem něhož stály tři kaple.
Andělská Hora
Horní hrad
Hrad si přál mít vždycky, prošel jich mnoho, možná pro inspiraci. Sen si Pavel Palacký splnil, když si hrad koupil.
Ruina za půldruhého milionu vyžadovala rekonstrukci, rozsáhlou, stejně tak rozsáhlou, jako je celá stavba čítající přes stovku místností. Pětičlenná rodina jich obývá jen několik. Horní hrad na Karlovarsku totiž v Palackého koncepci slouží hlavně jako kulturní centrum. Založil i obecně prospěšnou činnost, sdružil kolem sebe stovky nadšenců – dobrovolníků, kteří mu hodně pomohli.
A kde to vlastně jsme? Ocitli jsme se v neogoticky upraveném Hauenštejnu, který obýval do druhé světové války rod Buquoyů. Pak v něm byla ubytovna, dětský domov, ale nakonec ho stát ponechal jeho osudu. Pavel Palacký ho tedy převzal v žalostném stavu, ale dnes už má větší část vyčištěnou, zabezpečenou a zastřešenou.
Horní hrad
Nové Hamry
Novoroční Toulavá kamera začne stylově, jen namísto klasického PF si zvolila RF. Jde o iniciály fotografa Ruperta Fuchse, nejslavnějšího rodáka z Nových Hamrů.
Jako sudeťák musel své rodiště opustit. A nejen on. Zmizela i typická stavení, domky a kapličky. Po půlstoletí se ale jeho zapomenuté fotky do Nových Hamrů na Karlovarsku vrátily.
A dokonce právě díky těmto snímkům vznikla naučná stezka připomínající památku ztracených domovů a taky skláře, který tady podle legendy v 16. století, prý s pomocí ďábla, jako první obarvil sklo na modro.
Naučná stezka Nové Hamry prochází částečně i obcí samou. Podíváme se na Památník ztracených domovů a využijeme toho, že hned vedle je torzo bývalé sklárny ze 16. století.
Druhá polovina naučné stezky nás dovede až k Hamerské kapličce, kterou podle pověsti nechal vyrobit chalupník a zaplatil zlatem, které našel pod víčkem své dýmky. Jen se připravte na větší výstup – vyplatí se ale: panoráma krušnohorské panenské přírody bude naší odměnou.
Nové Hamry
Kostel v Rovné
Románský kostel svatého Jakuba v Rovné je dnes součástí původně staré hornické osady Stříbrná Skalice. Románský kostelík je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných v Čechách s ojedinělou uměleckou výzdobou.
Pochází někdy z doby před rokem 1150, přestavěný nejprve kolem roku 1180 a pak pozdně románsky kolem roku 1230. V roce 1352 je kostel doložen jako farní a fara je vzpomínána i po celé 15. století. V následujícím období byl kostel jen drobně upravován. V 16. století byla přestavěna původní panská tribuna na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž, přistavěna předsíň a sakristie a nově byla zastřešena věž. Sakristie původně přiléhala ke vstupnímu portálu v severní zdi, který byl při restaurování kostela v letech 1950–1953 po zboření sakristie zazděn.
Unikátní kostel svatého Jakuba Většího téměř jistě vznikl za přispění opata Silvestra z nedalekého Sázavského kláštera. V minulosti stával v blízkosti tohoto duchovního místa dvorec, který byl s kostelem propojen dřevěným můstkem nebo chodbou a plnil funkci pevnostní. Neví se, kdy přesně dvorec zanikl. My vám ukážeme kopie reliéfů z konce dvanáctého století. Originály byste našly v interiéru kostela.
Za zmínku stojí určitě lev, někdy označovaný i jako medvěd nebo výjevy ze zvěrokruhu a apokalyptické postavy symbolizující temné zlé síly čekající na věřící venku. V roce 1944 se po několika nutných opravách narazilo na původní výmalbu. Zachována byla ve velmi dobrém stavu.
Kostel v Rovné
Karlovy Vary
Legenda říká, že za objevení pramenů, ke kterým vás zavedeme v následujícím zatoulání, může pes císaře Karla IV. Pronásledoval jelena, spadnul do vody a bylo to. Doputovali jsme do Karlových Varů a projdeme si karlovarské kolonády, které město proslavily. Mají chránit prameny léčivé vody a celá ta promenádní krása čítá dohromady přes půl kilometru.
Jejím duchovním otcem byl karlovarský lázeňský lékař, jehož jméno vám bude určitě známé. Šlo o Davida Bechera, který přišel s nápadem, aby potenciální pacienti chodili pít vodu přímo k vývěrům léčebných pramenů – jen tak lze totiž zaručit přísun co největšího množství kysličníku uhličitého. Proto se začaly nad prameny stavět ochranné stříšky či altány – koneckonců tak, jak je známe dodnes.
Nejstarší karlovarská kolonáda je kamenná, pojmenovaná podle mlýna stojícího tady ještě v 18. století – Zítkova kolonáda.
Karlovarské kolonády projdeme s Milanem Trnkou, ředitelem Správy lázeňských zdrojů a kolonád, a Stanislavem Bucharovičem, historikem Krajského karlovarského muzea. Mluvit se bude nejen o pramenech nebo kolonádě, ale i o tom, jak se město a místa v něm proměňovaly v čase.