Reportáže v regionech
Becherova vila
V Karlových Varech se tentokrát nevypravíme za žádnými procedurami ani za léčivými prameny. I když s tím pověstným třináctým bude naše zastavení souviset. Ve vilové čtvrti, která ve městě vyrostla podle zahraničních vzorů a dostala také anglický název West end, stojí i vila nesoucí jméno slavného rodu likérníků. Becherovu vilu nechal vystavět vnuk zakladatele rodinného podniku a také šéf továrny na výrobu Becherovky Gustav na počátku minulého století. Chtěl se usadit a věnovat rodinnému životu, ale dlouho si ho neužíval. Do nového sídla se přestěhoval v roce 1914 a o sedm let později zemřel. Vila byla nedávno po rekonstrukci znovu zpřístupněna a kromě vlastní architektury si v ní návštěvníci mohou užít například hudby při koncertech.
Becherova vila
Vrch Vladař
Vrch Vladař nedaleko Žlutic na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje patří k nejkrásnějším stolovým horám. Je ale také místem s dlouhou historií. Poprvé se na něm naši předci usídlili praveděpodobně už půl tisíciletí před naším letopočtem. Před několika desítkami let čistě náhodou narazil na zbytky dřevěných trámů bagrista při hloubení rybníčku pro dětský tábor. A archeologové zjistili, že jde o objev jako hrom. Při naší procházce si prohlédneme valy, které dosahují v součtu délky 11 kilometrů a chrání plochu zhruba 115 hektarů. Většinu z této plochy zabíralo podhradí, malá část pak patřila akropoli. Po prvních obyvatelích se tu zabydleli možná i Keltové a několik dní tu se svým vojskem strávil ještě mnohem později také Jan Žižka.
Vladař
Kynžvartské kyselky
O budování lázeňské tradice v Kynžvartu na západě Čech se zasloužili především zdejší páni z rodu Metternichů – slavný kancléř a pak jeho syn Richard. Věhlasu nedalekých Mariánských a Františkových Lázní ale konkurovat nemohli, do Kynžvartu za prameny a péčí jezdily jen stovky lázeňských hostů ročně. A už několik desítek let sem míří výhradně pacienti dětští. Několik pramenů najdeme přímo ve městě, ale my se vypravíme do takřka divoké přírody, kde nás čekají další. Vyrazit za nimi můžeme po naučné stezce, která je ovšem trochu netypická. Najdeme na ní jen jednu informační tabuli a po zbytek cesty si klidu a krás přírody budeme užívat nerušeně. My samozřejmě s průvodcem, který nám představí Jezevčí, Liščí i Kančí prameny a poví něco o jejich historii a znovuobjevení.
Kynžvartské kyselky
Karlovarský přístav
Karlovarské léčivé prameny zná nejspíš každý z nás. Málokdo ale ví, že slavné lázeňské město mívalo kdysi také přístav. A dokonce inspirovalo jednu ze saských plavebních společností k pojmenování parníku. Velkým letním lákadlem bývaly také sluneční lázně u Chebského mostu. Na obou březích si tu návštěvníci užívali sluníčka, vody i povyražení. K tomu sloužila například námořnická hospůdka nebo různé pramice a jiné loďky nabízející projížďky po řece. Nahlédneme i za hranice, konkrétně do Drážďan, které s Karlovými Vary mnohé spojovalo. Ze Saska do Karlových Varů jezdívalo hodně hostů, dokonce saský kurfiřt August Silný dal podnět ke vzniku Saského sálu, předchůdce dnešního grandhotelu Pupp.
Karlovarský přístav
Z Kynžvartu na Panský vrch
Výlet na kole, který podnikneme z Kynžvartu směrem k Panskému vrchu, bude zdravý dvojnásob. Jednak si na čerstvém vzduchu protáhneme těla a pak ochutnáme hned několik pramenů minerálních vod. První na řadu přijde kyselka v Jedlové, která je proslulá svým vysokým obsahem oxidu uhličitého. Nejvíce zajímavostí nám nabídne Panský vrch. Vyšlápneme na tamní rozhlednu, odkud dohlédneme nejen do Kynžvartu, ale také do Mariánských Lázní a zastavíme se u pramene Panské kyselky, který patří k nejstarším využívaným. Vypadá to, že naši předci ji popíjeli už ve 14. století. A pak ještě ochutnáme kyselku Svatovítskou.