Reportáže v regionech
Bublava - Klingenthal
Bublava v Krušných horách bývala místem horníků, tkalců a výrobců nástrojů. Dnes je tahle obec i její okolí především cílem turistů. Obdivovat přírodu i zajímavá místa můžete na kole, pěšky, ale taky na běžkách. Coby kamenem dohodil to máte i k německým sousedům. Takže k nim společně nahlédneme. Zastavíme se v Klingenthalu, který je známým střediskem zimních sportů. Ale nemyslete si, že v něm nenajdete jinou zábavu. Může se pochlubit třeba malou zoologickou zahradou. Hrací stroj na náměstí zase připomíná zdejší tradici výroby harmonik. A popojedeme ještě o kousek dál. V nedaleké obci Morgenröthe-Rautenkranz navštívíme muzeum kosmonautiky. Proč vyrostlo zrovna tady? Protože zdejším rodákem je první německý kosmonaut Sigmund Jahn. Ale je čas vrátit se domů. Zvládneme už jen malou prohlídku Kraslic, města proslulého nejen výrobou hudebních nástrojů.
Bublava - Klingenthal
Mnichov
Když vás pozveme do Mnichova, možná se vylekáte dlouhé cesty k německým sousedům. My ale míříme jen k Mariánským Lázním. Mnichov býval celkem čilým městečkem, přes které jezdívali kupci a kde se konaly trhy. Dnes tu žije jen pár stovek obyvatel, ale hned několik památek časy dávno minulé připomíná dodnes. Mnichov byl například známým poutním místem. Procesí mířila ke kostelíku sv. Jana Křtitele, kterému se ale říkalo Siardova kaple, protože ho prý před osmi stovkami let nechal postavit z vděčnosti německý rytíř Siard. Za pozornost stojí i kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejkrásnějším v okolí. A zapomenout nesmíme ani na okolí. Najdeme v něm prameny hned dvou kyselek. Dozvíme se, jak to u nich vypadalo za první republiky a prohlédneme si i Milhostovské mofety.
Mnichov
Luby
Luby na Chebsku bývaly kdysi známé pod názvem Schönbach. Jejich dnešní jméno připomíná dlouholetou tradici výroby hudebních nástrojů, hlavně houslí. Za jejími začátky bychom se museli vypravit až do 16. století, kdy sem přicházeli horníci, ale také muzikanti, kteří si výrobou instrumentů přivydělávali. Později pak tahle práce řadu lidí začala živit. Ve městě najdeme továrnu, kde nástroje vznikají ve velkém, ale také hned několik mistrů houslařů. A od nich se dozvíme, jak dlouho trvá a co všechno je potřeba udělat, aby mohli z nově vytvořených houslí vyloudit první tón. Smrkové dřevo na výrobu se kdysi získavalo na Šumavě, dnes dávají odborníci přednost dovezenému třeba ze zemí bývalé Jugoslávie. Ale až několik desítek let po pokácení stromu se mohou pustit do práce. I ta pak trvá pěkně dlouho.
Luby
Komorní hůrka
Komorní hůrka mezi Františkovými Lázněmi a Chebem je dnes vlídným poklidným vrchem. Před stovkami tisíciletí by ale bylo zřejmě velmi nebezpečné jen se k ní přiblížit. Tehdy totiž chrlila žhavou lávu. Ta prý létala do výšky a ještě ve vzduchu tak stihla chladnout a tuhnout. Tomuhle způsobu sopečné činnosti se říká havajská fontána, ale žádná romantika to asi nebyla. Díky Komorní hůrce můžete na západě Čech zažít také malé, ale zato prý pěkně hlučné zemětřesení. Pokud vás zajímá, co je jeho příčinou, tak pozorně poslouchejte. V časech, kdy už sopka dávno lávu nechrlila, staly se zdejší kameny vzniklé z ní oblíbeným stavebním materiálem, použity byly například při budování černé věže chebského hradu. Moc jich tu tedy nezbylo, ale zato byste tu prý mohli narazit na trpaslíky.
Komorní hůrka
Kyselky v okolí Teplé
Procházku přírodou, kterou ještě zpestříme ochutnáváním vyhlášených minerálek, si dopřejeme v okolí Teplé na Karlovarsku. Kyselek tu prý vyvěralo ohromné množství, Bohuslav Balbín před víc než třemi stovkami let napsal, že je jimi Tepelsko doslova přesyceno. Nedávné časy nebyly pro prameny příliš přiznivé, ale dnes už jsou jich asi tři desítky obnoveny a zájemce mezi nimi provede naučná stezka. My svou cestu začneme u Otročínského pramene. Voda tu vyvěrá z dutého kmene jedle, která byla do vývěru osazena v roce 1819. Nejkvalitnější místní minerálku pak najdeme kousek od Teplé směrem na Mariánské Lázně. Jmenuje se Oriona. Za druhé světové války ji tu prý čepovali pro německé vojáky a zájem o ní byl dokonce až v Africe.