Reportáže v regionech
Hora Krudum
Slavkovský les prý býval vždy oblastí tajemnou a bezpečno v něm nikdy pro kupce putující po obchodních stezkách moc nebývalo. Jedna z takových cest vedla i kolem hory Krudum. O té se říká, že má zelenou hlavu, stříbrné srdce a zlatou patu. Nehledejte v tom žádnou magii, tohle označení vzniklo díky rudám, které se tu nacházely. O něco tajemnější je pověst, která se váže k ruině kostela svatého Mikuláše na jejím úpatí. Prý právě odsud vousatý kmet každý rok vyráží krátce před vánočními svátky za dětmi. A ve vyprávění pověstí a legend bychom mohli pokračovat. O skřítcích i pokladech. Ale raději se vrátíme do reality. Vyšplháme se na vrchol Krudumu a pak ještě vystoupáme o kus výš na rozhlednu, která nabízí kouzelný výhled do kraje. A ještě jednu vzácnost mohou zdejší, zatím nepříliš objevené, končiny nabídnout, opravdový klid a s ním spojený odpočinek.
Hora Krudum
Krajinná výstava
Pokud zatoužíte po procházce krajinou spojenou s výletem do historie, pak přijměte naše pozvání do Chebu. Pod hradem, v krásné krajině kolem Ohře tu můžete navštívit krajinnou výstavu. Tyhle expozice mají v městě na západě Čech velkou tradici. Dřív se pořádaly v pavilonech, ta současná je k vidění pod širým nebem. Až se projdete po dřevěných chodníčcích nebo sypaných stezkách, můžete se vydat do části věnované zábavám pro chvíle volna. Čeká vás tam třeba lanové centrum nebo cyklostezky. Zavítat samozřejmě můžete i na chebský hrad, třeba do kaple, kde můžete zjistit, jaké významné události jsou s chebským hradem spojené. A pokud ještě nebudete unaveni, nabídneme vám krátký výlet za hranice. V Tirschenreuthu najdete také krajinnou expozici, která potěší nejen milovníky procházek.
Krajinná výstava
Bublava - Klingenthal
Bublava v Krušných horách bývala místem horníků, tkalců a výrobců nástrojů. Dnes je tahle obec i její okolí především cílem turistů. Obdivovat přírodu i zajímavá místa můžete na kole, pěšky, ale taky na běžkách. Coby kamenem dohodil to máte i k německým sousedům. Takže k nim společně nahlédneme. Zastavíme se v Klingenthalu, který je známým střediskem zimních sportů. Ale nemyslete si, že v něm nenajdete jinou zábavu. Může se pochlubit třeba malou zoologickou zahradou. Hrací stroj na náměstí zase připomíná zdejší tradici výroby harmonik. A popojedeme ještě o kousek dál. V nedaleké obci Morgenröthe-Rautenkranz navštívíme muzeum kosmonautiky. Proč vyrostlo zrovna tady? Protože zdejším rodákem je první německý kosmonaut Sigmund Jahn. Ale je čas vrátit se domů. Zvládneme už jen malou prohlídku Kraslic, města proslulého nejen výrobou hudebních nástrojů.
Bublava - Klingenthal
Mnichov
Když vás pozveme do Mnichova, možná se vylekáte dlouhé cesty k německým sousedům. My ale míříme jen k Mariánským Lázním. Mnichov býval celkem čilým městečkem, přes které jezdívali kupci a kde se konaly trhy. Dnes tu žije jen pár stovek obyvatel, ale hned několik památek časy dávno minulé připomíná dodnes. Mnichov byl například známým poutním místem. Procesí mířila ke kostelíku sv. Jana Křtitele, kterému se ale říkalo Siardova kaple, protože ho prý před osmi stovkami let nechal postavit z vděčnosti německý rytíř Siard. Za pozornost stojí i kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejkrásnějším v okolí. A zapomenout nesmíme ani na okolí. Najdeme v něm prameny hned dvou kyselek. Dozvíme se, jak to u nich vypadalo za první republiky a prohlédneme si i Milhostovské mofety.
Mnichov
Luby
Luby na Chebsku bývaly kdysi známé pod názvem Schönbach. Jejich dnešní jméno připomíná dlouholetou tradici výroby hudebních nástrojů, hlavně houslí. Za jejími začátky bychom se museli vypravit až do 16. století, kdy sem přicházeli horníci, ale také muzikanti, kteří si výrobou instrumentů přivydělávali. Později pak tahle práce řadu lidí začala živit. Ve městě najdeme továrnu, kde nástroje vznikají ve velkém, ale také hned několik mistrů houslařů. A od nich se dozvíme, jak dlouho trvá a co všechno je potřeba udělat, aby mohli z nově vytvořených houslí vyloudit první tón. Smrkové dřevo na výrobu se kdysi získavalo na Šumavě, dnes dávají odborníci přednost dovezenému třeba ze zemí bývalé Jugoslávie. Ale až několik desítek let po pokácení stromu se mohou pustit do práce. I ta pak trvá pěkně dlouho.