Reportáže v regionech
Důl Mauritius
Krušným horám příroda dopřála velké bohatství v podobě zásob různých rud, hlavně cínu. Právě poptávka po něm způsobila rozmach důlní činnosti v oblasti. Největším dolem v celém Krušnohoří byl Mauritius, který fungoval nepřetržitě od 16. století až do druhé světové války. Hluboký byl víc než dvě stovky metrů a celkem bychom v jednotlivých patrech napočítali deset kilometrů chodeb. Po víc než půl století od ukončení těžby byl zpřístupněn veřejnosti a my si ho společně prohlédneme. Dozvíme se mimo jiné, jak tu havíři pracovali, jaké nástroje měli k dispozici a k čemu využívali takzvané sázení ohně. Pak zavítáme do největší vytěžené komory. Jen z ní získali 120 tun čistého cínu. V dnešních cenách by to bylo zboží v hodnotě 50 milionů korun.
Důl Mauritius
Slavkovský les
Naše putování Slavkovským lesem začneme v jeho nejsevernější části. Právě tam najdeme malebnou vesničku Doubravu, která se pyšní kupříkladu nejstarším dochovaným hrázděným statkem na Chebsku. Pak zamíříme k prameni kyselky, připomeneme si hamr, který tu stával, a podle něhož dostal pramen jméno Kyselecký hamr. Zastavíme se taky u sopky Železná hůrka, kterou mimochodem jako první popsal slavný Johann Wolfgang Goethe, který byl na místě v roce 1823. Nemineme ani horu Dyleň, kterou kdysi Napoleon vyhlásil zeměpisným středem Evropy. Věž, která vyrostla na jejím vrcholu v letech studené války, sloužila jako odposlouchávací zařízení. A na závěr vás zavedeme k místu s tajemným názvem Kmotrovo propadání.
Slavkovský les
Důl Johannes
V Krušných horách se už od poloviny 16. století dobývalo pod zemí ukryté bohatství, především rudy cínu, stříbra, železa a zinku. Jedním z míst, které tyhle časy připomínají, je důl Johannes. Pokud se rozhodnete vydat se do míst, kde dřív tvrdě pracovali havíři, musíte se pořádně vybavit. Čeká vás několik okruhů, na nejkratším strávíte něco málo přes hodinu, na delších klidně i dvojnásobek času. V chodbách vysokých dva metry a širokých zhruba polovinu, se dozvíte, jak to tu fungovalo. Za 6 hodin dřiny vykutali horníci 2 a půl centimetry materiálu. Jednou ze zvláštností tohohle důlního díla je, že se už v srpnu zavírá, neboť slouží zároveň jako zimoviště netopýrům. A ty by zvídaví návštěvníci rušili.
Důl Johannes
Abertamy
Městečko Abertamy na Karlovarsku má několik stovek let dlouhou historii. První zmínky o něm bychom našli už v 16. století a ještě v tom samém věku tu havíři začali dobývat rudy stříbra a cínu. Těžba drahého kovu ale skončila po třicetileté válce a tím i zlaté časy městečka. Další rozmach mu byl dopřán v polovině století devatenáctého. Tehdy tu totiž místní rodák Albert Eberhardt založil první dílnu na výrobu kožených rukavic. A brzy začaly přibývat další. Svého času tu fungoval celkem 150 firmiček, z nichž do světa mířily luxusní rukavice. Dokonce i za velkou louži. Přestože jejich výroba už patří minulosti, budeme mít příležitost její éru si připomenout. A to díky muzeu, které v Abertamech tuhle tradici připomíná. K vidění v něm je i řada unikátních kousků.
Abertamy
Zámek Ostrov
Milovníky historie a děl starých mistrů stavitelů tentokrát potěšíme návštěvou nepříliš známého zámku v Ostrově. Místní i návštěvníci mu říkají Ostrovská perla. A jak se přesvědčíme při prohlídce, označení to není nijak přehnané. Na jeho místě vyrostl už ve středověku gotický hrad. Objevení jeho pozůstatků patřilo k největším překvapením, které přinesla nedávná rozsáhlá rekonstrukce zámku. A objeveny byly i zbytky kamenného mostu ze 13. století. Při prohlídce si připomeneme i panstvo z rodu Schliků, kterým zámek svého času patřil. Vzpomínkou na jejich panování je třeba unikátní schlikovská pokladnice, kterou prý dodnes střeží jeden z jejích uživatelů, František Jindřich. Kdysi prý právě z ní vyplácel vojáky při bitvách u Lipska a Solferina.