Reportáže v regionech
Hrad Loket
Prvním naším cílem v roce 2016 bude hrad Loket. Jeho historie se začala psát před více než osmi stoletími. Jméno dostal podle meandru řeky Ohře, nad níž se tyčí. Ten se totiž svým tvarem podobá ohnuté paži. Původně měl za úkol střežit obchodní stezku, pak se stal důležitou součástí obranného systému naší země. Byl taky svědkem mocenských sporů jejích vládců. V jeho zdech dokonce nedobrovolně pobýval hned několik let budoucí král a císař Karel IV. Přes tento nepříjemný zážitek měl po celý život Loket rád. Při prohlídce si připomeneme i nejstarší známý meteorit, který sem spadl ve 14. století. Zájem o jeho příběh projevil i Johan Wolfgang Goethe, jehož sbírka kamenů z okolí je na hradě k vidění. Dámy pak určitě potěší expozice věnovaná porcelánu.
Hrad Loket
Hroznětín
Hroznětín na Karlovarsku je neodmyslitelně spjat se zakladatelem tepelského kláštera Hroznatou. Nejprve si připomeneme příběh hraběte, který chtěl být rytířem. Do bojů se nakonec nevydal a možná právě tohle rozhodnutí ho stálo život. Při cestě, jejímž cílem byl právě Hroznětín, ho totiž zajali chebští loupeživí rytíři a uvěznili pravděpodobně na hradě Starý Hrozňatov. Chtěli, aby na ně jejich vězeň převedl majetek kláštera v Teplé. Odmítl a zemřel. Při procházce městečkem zavítáme do kostela, do nějž věřící míří i za vzácnou relikvií. A pak se taky zastavíme na místním židovském hřbitově, který patří nejstarším u nás. Dozvíme se, kdy sem Židé přišli a jak tu žili. A na závěr nabídneme ještě výlet do okolí.
Hroznětín
Na kole podél Ohře
Podél toku řeky Ohře, v přírodním parku Stráž nad Ohří si dopřejeme podzimní výlet na bicyklu. Obdivovat budeme nejen krásy malebného údolí, ale taky skalnaté vrchy, které ho lemují. Zamíříme do unikátního parčíku, jehož vznik má na svědomí spolek Zamenis. Narazíme tu na celou řadu zvířat, sledovat budeme třeba netopýry, ale hlavně hady. Nejvzácnějším z nich je užovka stromová. Tahle lokalita je podle všeho nejsevernějším místem na světě, kde žije. Bude nás zajímat, co ji přivedlo do těchto končin i to, proč se jí lidově říká eskulapka. A nezapomeneme ani na její kolegy z hadí říše, kteří jí tu dělají společnost. Pak se ještě vydáme do Malého Hrzína, kde si prohlédneme stará stavení a připomeneme si i další místa, kde ještě před válkou stály další chalupy.
Na kole podél Ohře
Důl Mauritius
Krušným horám příroda dopřála velké bohatství v podobě zásob různých rud, hlavně cínu. Právě poptávka po něm způsobila rozmach důlní činnosti v oblasti. Největším dolem v celém Krušnohoří byl Mauritius, který fungoval nepřetržitě od 16. století až do druhé světové války. Hluboký byl víc než dvě stovky metrů a celkem bychom v jednotlivých patrech napočítali deset kilometrů chodeb. Po víc než půl století od ukončení těžby byl zpřístupněn veřejnosti a my si ho společně prohlédneme. Dozvíme se mimo jiné, jak tu havíři pracovali, jaké nástroje měli k dispozici a k čemu využívali takzvané sázení ohně. Pak zavítáme do největší vytěžené komory. Jen z ní získali 120 tun čistého cínu. V dnešních cenách by to bylo zboží v hodnotě 50 milionů korun.
Důl Mauritius
Slavkovský les
Naše putování Slavkovským lesem začneme v jeho nejsevernější části. Právě tam najdeme malebnou vesničku Doubravu, která se pyšní kupříkladu nejstarším dochovaným hrázděným statkem na Chebsku. Pak zamíříme k prameni kyselky, připomeneme si hamr, který tu stával, a podle něhož dostal pramen jméno Kyselecký hamr. Zastavíme se taky u sopky Železná hůrka, kterou mimochodem jako první popsal slavný Johann Wolfgang Goethe, který byl na místě v roce 1823. Nemineme ani horu Dyleň, kterou kdysi Napoleon vyhlásil zeměpisným středem Evropy. Věž, která vyrostla na jejím vrcholu v letech studené války, sloužila jako odposlouchávací zařízení. A na závěr vás zavedeme k místu s tajemným názvem Kmotrovo propadání.
