Reportáže v regionech
Muzeum tajných spolků
Do světa záhad a tajemna se vypravíme v Lokti. Právě tam totiž vzniklo Muzeum tajných spolků, které je jedním z mála svého druhu na světě. Základem expozice je sbírka, která vznikala pětadvacet let. Poklady v ní shromážděné pocházejí z Evropy i obou amerických kontinentů. Najdete mezi nimi různé listiny, řády a medaile, symboly i rituální předměty. Některé patří Bratrstvu růže a kříže – rosenkruciánům, jiné zase iluminátům. Největší část tvoří ty, které připomínají minulost i fungování svobodných zednářů. U nás bychom jich našli jen několik stovek, mnohem víc je jich v sousedním Německu nebo v USA. Kupříkladu v tamním Kongresu v osmnáctém století zasedali jen čtyři muži, kteří nebyli zednáři a patřilo mezi ně hned 14 prezidentů Spojených států.
Muzeum tajných spolků
Na kole kolem Ohře
Výlet na kole tentokrát odstartujeme u hradu v Chebu, kde si prohlédneme zbytek středověkého paláce, unikátní dvoupatrovou kapli, černou věž s vyhlídkou a nakoukneme i do expozic. Cihlové opevnění pochází z doby baroka. Pak poputujeme kolem řeky Ohře, zastavíme se u přehrady Skalka a podél ní pojedeme do bývalého pohraničního pásma na Zelenou horu. Tu zdobí unikátní Bismarckova rozhledna, kterou v roce 1909 vystavěl německý Okrašlovací spolek. Po druhé světové válce se ocitla v hraničním pásmu a dlouho o její existenci moc lidí nevědělo. Ještě na konci 80. let se dokonce uvádělo, že je zbořená. K překvapení všech ale nakonec vykoukla mezi vysokými stromy. Vyrostla v době, kdy po smrti kancléře Bismarcka došlo k jeho uctívání. A taky k návratu ke starogermánským prvkům.
Na kole kolem Ohře
Františkovy Lázně
Františkovy Lázně jsou jedním z pilířů vyhlášeného západočeského lázeňského trojúhelníku. Blahodárné účinky vody ze zdejších pramenů byly známé už v 16. století, ale až na konci toho 18. tu díky císaři Františku I. vyrostly lázně. První slatinné na světě. Za jejich zlatou éru bychom mohli považovat 19. století, s přívalem movitých hostů se tu stavěly honosné kolonády, rozvíjela se architektura, ale vývoje se dočkaly třeba i pohárky na léčivou vodu. Pramenů tu najdeme víc, než dvacet a pomáhají v boji s neduhy pohybového ústrojí, ale i třeba srdečními potížemi. Díky jedné legendě však proslula především zdejší léčba gynekologických potíží, zejména neplodnosti. Kdo by neznal příběh o kouzelné moci malého kluka Františka. Jak to s ní je doopravdy? Prozradíme vám to.
Františkovy Lázně
Karlovy Vary
Dopřejeme si i doušek blahodárné vody z karlovarských minerálních pramenů. Nicméně jejich síla nebude hlavním důvodem naší návštěvy vyhlášeného lázeňského města. Tentokrát budeme obdivovat tamní architektonické skvosty. Vydáme se do vilové čtvrti, která dostala název Westend. Najdeme ji, jak už její název napovídá směrem na západ od centra. První honosné domy tam začaly růst v druhé polovině 19. století. Celé pojetí téhle části města mělo připomínat přímořské letovisko a možná i proto v ní pobývali ti nejznámější lázeňští hosté. Třeba i první československý prezident Masaryk. Prohlédneme si nejzajímavější stavby a dozvíme se, kde jejich tvůrci čerpali inspiraci. Ve Westendu totiž najdeme ukázky nejrůznějších, hlavně evropských, slohů a stylů.
Karlovy Vary
Jáchymov
Jáchymov proslavily především legendární stříbrné tolary a pak taky místní lázně. Časy, kdy tu horníci v podzemí dobývaly zásoby kovu, z něhož se známé mince razily, patří už dávno minulosti. Ale ve městě si je dodnes můžeme připomenout. Pamatují je totiž patricijské domy, které tvoří unikátní soubor pozdně gotické a renesanční architektury. Některé z nich si společně prohlédneme. Byly to stavby honosné, inspirované nejprve saskou gotikou, později pak saskou renesancí. Fasády mívaly malované stejně jako domy třeba v jižních Čechách. Svým majitelům sloužily i coby kanceláře. Jeden kupříkladu patřil Petru Vokovi z Rožmberka. A z dalšího pro změnu vstoupíme do štoly pocházejí z počáteční éry jáchymovské stříbrné horečky.
