Reportáže v regionech
Zámek Chyše
Zámek Chyše patří k chloubám stejnojmenného městečka na Karlovarsku. Na jeho místě stával už za vlády panovníka Jiřího z Poděbrad hrad, který byl jeho vojáky pobořen. Připomeneme si, proč z něj v časech husitského krále zbyla jen věž a kdy se dočkal obnovy. Na zámek byl přestavěn v éře renesance a současnou podobu získal v 19. století. Prozkoumáme tajemnou skrýši, kterou tu po sobě zanechal Prokop Lažanský. I když už někdo dávno vybral, lákadlem je pořád. V posledních letech se roky chátrjící stavba dočkala mnoha proměn k lepšímu. Postupně se vracejí i některé originální kusy z původního mobiliáře. Třeba knihovna nalezená v místní škole, nebo obrazy zachycující zámek a jeho okolí. A taky portréty někdejších vlastníků panství. Společně si prostory sídla prohlédneme.
Zámek Chyše
Svatobor
Doupovské hory po poválečném odsunu původních německých obyvatel osiřely. Pak v nich našli útočiště vojáci, vznikl tu totiž vojenský prostor Hradiště. Ten existuje dodnes, ale část území z něj byla vyčleněna a znovu začíná ožívat i pro turisty. Společně si prohlédneme Svatobor. Před válkou v něm žily tři stovky lidí. K místním chloubám patřil kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1731 až 1736. Nechal ho vybudovat tehdejší majitel panství hrabě František Josef Černín z Chudenic a stavěl se podle projektu významného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. V roce 1966 vyhořel. Říká se, že oheň způsobilo samovznícení obilí, které tu skladovaly vojenské lesy a statky. Červený kohout zničil i sousední faru. Bude nás zajímat další osud svatostánku.
Svatobor
Cyklostezka z Františkových Lázní
Cyklistické trasy na Chebsku nabízejí celou řadu výletů. My vyrazíme z Františkových Lázní, které svůj největší rozkvět zažily v 19. století. Místních třiadvacet pramenů léčí srdce, pohybové ústrojí, gynekologická onemocnění a taky pomáhá po onkologické léčbě. Svůj název město dostalo podle císaře, který první slatinné lázně na světě založil. Po malé procházce se vydáme do okolí. Zamíříme ke Komorní hůrce, unikátnímu čtvrtohornímu vulkánu, nejmladšímu na našem území. Jde o nenápadný kopec, tvořený hromadou sopečných vyvřelin, který je snad nejprozkoumanější sopkou na světě. V 18. a 19. století se k němu sjížděla řada vědců z celé Evropy, kteří zkoumali původ. Jezdíval sem dokonce i J. W. Goethe, který se o tohle téma rovněž zajímal.
Cyklostezka z Františkových Lázní
Jeleni sika
Domovinou jelenů sika je sice Asie, ale i u nás se jim už víc než sto let daří. Do své obory na západě Čech si je na konci 19. století přivezl hrabě Lažanský. Jenže po roce 1945 byla obora, v níž žili, zrušena a paroháči se rozběhli do okolních lesů. V nich se jim taky dařilo a stále daří, takže je tam při troše štěstí můžete potkat i dnes. My jsme si na pomoc vzali odborníky, kteří je dovedou přivábit. Ke krásné podívané přidáme i pár zajímavých informací. Třeba srovnání s jelenem evropským, naším původním králem lesa. Ten dosahuje hmotnosti až 200 kilogramů, zatímco jeho původem asijský příbuzný váží maximálně třetinu. A prozradíme vám i to, proč si jeleni sika vysloužili přezdívku japonští samurajové.
Jeleni sika
Park Boheminium
Tak trochu jako obři si nejspíš budete připadat v Mariánských Lázních při procházce parkem miniatur. Na ploše přes pět hektarů je tu totiž rozeseto víc než sedm desítek našich památek, hlavně zámků, hradů, rozhleden. Samozřejmě v patřičně zmenšeném provedení. Jejich zpracování je tak detailní, že většina návštěvníků žasne. Prvním malým panským sídlem, které tu před osmnácti lety vyrostlo, byla pohádková Červená Lhota. A přibývala další. Brzy tu bude k vidění i malý Pražský hrad nebo třeba jihočeská perla Hluboká nad Vltavou. Bude nás zajímat, kdy a jak tenhle nápad vznikl, jak se stavějí zdejší exponáty a na co všechno je při jejich výrobě zapotřebí myslet.
