Reportáže v regionech
Babylon
Sedm kilometrů od Domažlic najdete u silnice mířící do bavorského Furth im Wald obec Babylon. Za první republiky byla jedním z nejnavštěvovanějších letovisek v zemi. Její slibný rozvoj ale zastavila 2. světová válka a po ní ho zbrzdila poloha na okraji zakázaného hraničního pásma. Dnes Babylon usiluje o své znovuobjevení a my vám ukážeme, že i v zimě má co nabídnout. Čeká nás výlet po Sochařské stezce tvořené díly řezbáře Radka Pučelíka. O některých z nich vám prozradíme víc.
Babylon
Lovci znaků
Počátky písma se datují do doby zhruba před pěti tisíci lety, vznikat začalo souběžně na různých místech. Egypťané stvořili hieroglyfy, které zpočátku tesali pouze do kamene. V Mezopotámii zase staří Sumerové vymysleli klínové, jímž psali na hliněné tabulky pomocí speciálně upraveného rákosu. Tento vynález přinesl velký pokrok v lidské komunikaci a dodnes je považován za jeden z nejvýznamnějších v historii. Víc se o něm dozvíme na výstavě Blik Blik: Lovci znaků v plzeňském DEPU2015.
Lovci znaků
Čertovo břemeno
O mnohých kamenných útvarech legendy tvrdí, že jsou dílem pekelníků. Platí to i o několik stovek metrů dlouhém úzkém skalním bloku v úbočí vrchu Kožich nedaleko Libákovic, jemuž se říká Čertovo břemeno. Kdysi se tu prý v hlubokých lesích usadil poustevník, který dál ďáblům úkol, aby mu ze skály u Plzně do rána donesli balvany na stavbu kaple. Slíbil, že když ho splní, stane se jejich služebníkem. Jenže oni to nestihli, prohráli, a ve vzteku odhodili skálu tam, kde stojí dodnes. My se kolem Čertova břemena projdeme.
Čertovo břemeno
Malochova stezka na Plzeňsku
V těsné blízkosti města Plzně, nad řekou Berounkou, vede naučná stezka nazvaná Po stopách Františka Malocha. Tento významný botanik a středoškolský profesor proslul jako odborník na cévnaté rostliny, houby, lišejníky a řasy. Na jedenácti zastaveních naučné stezky se můžete seznámit nejen s jeho osobností, ale i s místní faunou a florou, která je skutečně mimořádná.
Malochova stezka na Plzeňsku
Janovský mokřad
Nýřany na Plzeňsku letos slaví 750 let od první písemné zmínky o své existenci a 130. výročí povýšení císařem Františkem Josefem I. na město, což si vysloužily v době, kdy se tu těžilo černé uhlí. Avšak před zhruba čtvrt stoletím éra dolování skončila a příroda zaceluje rány, které šachty způsobily. Na okraji městečka byla dokonce loni vyhlášena Přírodní rezervace Janovský mokřad, do níž se nastěhovali velcí kopytníci – novodobí pratuři a exmoorští poníci.
