Reportáže v regionech
Techmania
Veletrh nápadů v Plzni. To byl náš další cíl. Techmania je neobvyklým muzeem vybudovaným v duchu Komenského Škola hrou a patří mezi science centra. Nápad na tato centra vznikl v 70. letech v San Francisku. A jen v samotné Kalifornii jich je dnes na čtyři desítky.
Česká Techmania má velmi blízko k technickým oborům, v návštěvnících má vybudit touhu, zájem, mánii – říká její ředitel Vlastimil Volák. Reportáž plná fyzikálních zákonů a daných konstant – ale nudná nebude. To, co je mnohdy na hony laikovi vzdálené, se tady celkem jednoduše vysvětluje.
Pan Volák ale nebude naším jediným průvodcem – přidá se i Edutainer. Kdo to je, to se dozvíte.
Techmania
Centrum Danar
Přijďte se podívat, jak se žilo v podhradí ve středověku. Vydejte se za brány království Danar. To jsme našli u Mladé Vožice na hradu Šelmberk, kde existuje a těší se i na vás stejnojmenné historicko-řemeslné vzdělávací centrum.
Potkáte se tady s mistry kováři, hrnčíři, tesaři, přadlenami, platnéři, sedláři, barvíři i pekaři. Můžete navštívit i bylinnou zahradu a ochutnat její produkty, stejně jako chléb pečený v hliněné peci, nebo se zúčastnit výpalu keramiky a rekonstrukce řady dalších dobových postupů. A dost věcí si budete moct vyzkoušet na vlastní ruce nebo spíš vlastníma rukama. Stará řemesla za to stojí.
Samotný hrad Šelmberk byl založen před rokem 1318 mocným rodem Buziců, kteří do svého rodového erbu zavěsili svinskou hlavu. V šestnáctém století tady Václav z Radešína rozšířil areál o renesanční palác. Sto let nato, v sedmnáctém století, se už hrad uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z něho dochovalo pouze torzo renezančního paláce a bergfritová věž. O to víc to ale žije v podhradí. Opravdu.
Centrum Danar
Horšovský Týn
Unikátní výstavu, která připomíná letošní 360. výročí uzavření Vestfálského míru a konce takzvané třicetileté války, nabízí do konce letošní návštěvnické sezóny Erbovní sál státního zámku v Horšovském Týně na Domažlicku.
Můžete tady vidět výstavu Maxmilián Trauttmansdorff a Vestfálský mír, jejíž součástí je několik unikátních historických artefaktů. Původně raně gotický hrad byl vybudován poblíž kupecké stezky, a to někdy ve 13. století jedním z biskupů. A sloužil pak hlavně církvi – až do husitských válek, kdy se vlády nad jím ujímá stav světský, přechází totiž do vlastnictví feudálního. Jedním z hradních pánů byl i Jan mladší z Lobkovic.
V roce 1547 se ani Horšovskému Týnu nevyhnul požár. Všechno zlé je k něčemu dobré, si možná řekli Lobkovicové a rozhodli se namísto nákladných oprav zbudovat okázalé monumentální renezanční rodinné sídlo. Po Bílé hoře ale o tenhle majetek Lobkovicové přišli a zámek přešel jako pobělohorský konfiskát pod správu Maxmiliána Trauttmansdorffa.
Na zámku v devatenáctém století vzniká i jedinečná sgrafitová výzdoba původních fasád. A unikátní jsou Heraldické výjevy v novoromantickém stylu.
Zámek si projdeme s jeho kastelánem Janem Rosendorfským. Dozvíme se, že dobu jednoho z nejdelších a nejhrůznějších válečných konfliktů v dějinách Evropy připomínají kromě dokumentů z doby války, tehdejší zbroje a zbraní taky řád Zlatého rouna či husí brk, kterým byl Vestfálský mír podepsán. K vidění je sedm svazků s veškerými mírovými dokumenty a dohodami podepsanými na konci války. Jediný výtisk těchto dokumentů v ČR patří knihovně v Horšovském Týně.
Byl to totiž právě tehdejší majitel horšovskotýnského panství Trauttmansdorff, který byl při podpisu smlouvy přímým zástupcem habsburského císaře Ferdinanda III. Závěrečných jednání o konci války se účastnilo 153 delegátů. Mírová smlouva o 128 bodech byla slavnostně podepsána 24. října 1648 na radnici v Münsteru, pak na biskupství v Osnabrücku. Maxmilián z Trauttmansdorffu je podepsán na prvém místě jako přímý zástupce Ferdinanda III.
Horšovský Týn
Bělá nad Radbuzou
Tak trochu bohem zapomenutý kraj je možná Bělá nad Radbuzou a její okolí. Skoro devět tisíc hektarů – a na nich žijí všehovšudy necelé dvě tisícovky lidí. Ideální místo pro odpočinek, meditace, relaxace.
A to nemusíte být ani milovníky přírody – cyklostezky, kterých je tu taky dost, křižují bývalou hranici – turisté si sem ale zatím své pěšinky nevyšlapali. Zatím!
V samotné Bělé stojí za povšimnutí hlavně Malý Karlův most – světců je na něm sice jen šest, je mladší než jeho pražský kolega a zbudovat ho nenechal samozřejmě Karel IV., ale hraběnka Anna Terezie Metternichová.
Nám bude průvodkyní Alena Konopová, knihovnice v Újezdě Svatého Kříže. Povypráví nám o tom, jak podle pověsti stavěli poustevníci místní kostel. Narazili na starý kříž a považujíce ho za boží znamení, poslali ho papežovi do Říma. A kříž sehraje svou roli ještě jednou. A jako pikanterii, vábničku, přidáváme, že tohle zastavení bude mít „lehce lechtivý“ podtext. Své sehraje léčivý kamen a spoře oděné ženy.
Bělá nad Radbuzou
Bělá nad Radbuzou
Tak trochu bohem zapomenutý kraj je možná Bělá nad Radbuzou a její okolí. Skoro devět tisíc hektarů – a na nich žijí všehovšudy necelé dvě tisícovky lidí. Ideální místo pro odpočinek, meditace, relaxace.
A to nemusíte být ani milovníky přírody – cyklostezky, kterých je tu taky dost, křižují bývalou hranici – turisté si sem ale zatím své pěšinky nevyšlapali. Zatím!
V samotné Bělé stojí za povšimnutí hlavně Malý Karlův most – světců je na něm sice jen šest, je mladší než jeho pražský kolega a zbudovat ho nenechal samozřejmě Karel IV., ale hraběnka Anna Terezie Metternichová.
Nám bude průvodkyní Alena Konopová, knihovnice v Újezdě Svatého Kříže. Povypráví nám o tom, jak podle pověsti stavěli poustevníci místní kostel. Narazili na starý kříž a považujíce ho za boží znamení, poslali ho papežovi do Říma. A kříž sehraje svou roli ještě jednou. A jako pikanterii, vábničku, přidáváme, že tohle zastavení bude mít „lehce lechtivý“ podtext. Své sehraje léčivý kamen a spoře oděné ženy.