Reportáže v regionech
Ptačí zimoviště
Znáte Gottovu písničku Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš? Ptáme se na to proto, že další reportáž bude právě o ptácích a jejich příbytcích. S kamerou jsme se totiž vypravili do údolí krásné Berounky, do míst kde se potkává s Úslavou.
Čeští ornitologové totiž zjistili, že právě tady zimuje šestnáct druhů opeřenců a postavili pro ně – právě v tuto dlouhou a nepříjemnou zimu – olbřímí krmítko. Utišit svůj hlad sem chodí stovka labutí, bezpočet divokých kachen a mnozí další. Jářku, až pět pytlů pšenice si týden co týden tihle okřídlenci dopřávají. Úslava je pokrytá ledem, zato vody Berounky tady u kostelíka sv. Jiří nezamrzají ani za nejtužší zimy.
Pan Karel Makoň pracuje jako vedoucí Záchranné stanice živočichů v Plzni a bude naším průvodcem. Ví totiž, že z těch stojatých vod, z rybníků se na zimu ptáci přesouvají právě na nezamrzající řeky, kde mají podstatně lepší zdroj potravy, mají tu nezbytně nutnou vodní hladinu, kterou potřebují ke svému životu a potom koneckonců i víc očí a víc hlav víc vidí… Zkrátka se tady scházívají a slétávají se sem rádi.
A to byste neřekli, že i v tomhle oboru není nouze o kuriozity. Raritou zdejšího zimoviště je labuť popleta. Na noze má maďarský ornitologický kroužek, takže sem na Berounku připutovala proti směru tahu, když to vzala od jihu na sever. Nožku fešného kačera bude zdobit prstýnek s nápisem Muzeum Praha. Kroužkovací centrála naší země totiž sídlí právě v Národním muzeu.
Ptačí zimoviště
Chudenice
Podíváme se na zámek, kde sám kodifikátor spisovné češtiny Josef Dobrovský působil jako učitel dětí šlechtického rodu Černínů. Ocitneme se v Chudenicích u Klatov a projdeme se tamním Starým zámkem. Černínové chod obce ovlivnili na víc než na 7 století a jak na jejich éru, tak na samotného Dobrovského pamatuje zámecká expozice.
Zavedeme vás rovněž do Americké zahrady, o jejíž vznik se zasloužil Evžen I. Černín z Chudenic. A na závěr si zahrajeme na turisty-lezce, protože vystoupáme k rozhledně Bolfánek, nacházející se na samotném vrcholu kopce Žďár.
Na místě Starého zámku stávala původně gotická tvrz, a to už někdy ve 13. století. Zbudovat ji nechal Drslav Černín, z rodu Černínů však výrazněji vstoupil do dějin až Humprecht – purkrabí Pražského hradu. Právě on se v polovině šestnáctého století zasloužil nejenom o renesanční přestavby zámku, ale také o povýšení Chudenic na městečko s erbem, pečetí a právem trhů.
Barokního puncu se zámek dočkal ve století osmnáctém a vdechl mu ho Prokop Vojtěch Černín. A dozvíte se taky, jakže vlastně Černínové podle legendy ke svému jménu přišli.
Chudenice
Zámek Zbiroh
Zámek Zbiroh stojí v hustých křivoklátských hvozdech v bezprostřední blízkosti Brd. V lokalitě, kam dlouhá léta kroky smrtelníkovy nemohly. Stavba zámku ze všech stran překvapuje a udivuje. Zbiroh má ve svém výčtu tolik „nej“, že vám na ně prsty jedné ruky nestačí.
Tak dokonale tutlaný zámek, jakým byl v druhé polovině 20. stol. Zbiroh, byste asi těžko hledali. A přece býval kdysi sídlem vyhlášeným a zvyklým na ty nejurozenější obyvatele. Ne nadarmo se o něm dnes hovoří jako o zámku tří císařů. Vždyť jeho majiteli se na čas stali třeba Karel IV., Zikmund Lucemburský nebo Rudolf II.
Původní hrad byl postaven na nejtvrdší jaspisové nebo, chcete-li, buližníkové skále. Hradní studna, vyhloubená do této horniny, je se svými 163 m nejhlubší v Evropě, takže si nejspíš sami představíte tu práci s jejím vyhloubením. A skalní suk posloužil jako jakýsi podstavec pro mohutnou věž tyčící se nad celým objektem jako nehybný strážce klidu.
Tahle věž se dokonce pyšní tím, že je vůbec první samostatnou hradní hláskou v Čechách. Se svými zdmi silnými až 4 m, výškou 20 m a šířkou 10 m je skutečně víc než impozantní dominantou celé stavby. Celá tato stavba navíc nebyla postavena z vůle krále, ale pouhého šlechtice, a to v době, kdy to rozhodně ještě nebylo zvykem. Zbiroh se tak stal vůbec prvním manským hradem v Čechách.
Dvě hrdě se tyčící plastiky lvů před vstupní branou zámku jako by dnes symbolizovaly velikost sídla dávných panovníků. Majiteli zbirožského panství byly takové osobnosti jako Přemysl Otakar II., císař Karel IV. i císař Zikmund. O zásadní přestavby se zasloužili až Kolovratové, když zdokonalili opevnění a vybudovali dělovou baštu.
Zámek Zbiroh
Bor u Tachova
Tentokrát se vydáme na vodní hrad, který nechali postavit Švamberkové. První písemná zmínka o něm pochází z poloviny třináctého století. A najdeme ho na cestě spojující Čechy s Bavorskem. Hrad už dnes ale není hradem – vítejte na zámku v Boru u Tachova.
Vystřídaly se tady tři šlechtické rody: Švamberkové, od nichž koupil celé panství hraběcí rod von Gotzenů, až po Loewensteiny – ti tu kralovali až do druhé světové války. Pak památka – jako ostatně i stovky dalších – přešla do rukou všeho lidu – a začala chátrat.
Opravenou památkou nás provede její kastelánka Galina Marianna Kortanová. Provede nás celým zámkem a ukáže nám třeba Vamberský sál s unikátní sklípkovou klenbou nebo expozici dobových zbraní a oděvů i gotickou kapli svatého Vavřince. A zapátráme i po tom, čí jsou otisky dlaní na jedné ze stěn kaple.
Bor u Tachova
Techmania
Veletrh nápadů v Plzni. To byl náš další cíl. Techmania je neobvyklým muzeem vybudovaným v duchu Komenského Škola hrou a patří mezi science centra. Nápad na tato centra vznikl v 70. letech v San Francisku. A jen v samotné Kalifornii jich je dnes na čtyři desítky.
Česká Techmania má velmi blízko k technickým oborům, v návštěvnících má vybudit touhu, zájem, mánii – říká její ředitel Vlastimil Volák. Reportáž plná fyzikálních zákonů a daných konstant – ale nudná nebude. To, co je mnohdy na hony laikovi vzdálené, se tady celkem jednoduše vysvětluje.
Pan Volák ale nebude naším jediným průvodcem – přidá se i Edutainer. Kdo to je, to se dozvíte.