Reportáže v regionech
Muzeum hraček
Tematicky se vrátíme do dětství a pozveme vás do muzea českých hraček v Kašperských horách. Před šestnácti lety ho tady zřídili sourozenci Radek Brand a Miroslava Bálková – a byl to krok plánovaný a promyšlený. Výrobou tzv. skašovských dřevěných hraček se totiž jejich rodina zabývá přes 200 let. Mimo to se specializují na výrobu lidových hraček s motivy českých krojů. V rodině se také po generace věnují sběratelství a právě díky tomu jsou tu k vidění unikáty, které prosluly v regionech českého lidového hračkářství. K nejznámějším patří například obec Skašov na Plzeňsku, Krouno na Hlinecku či Příbramsko.
Roztomilé řemeslo se v obci udrželo do přelomu dvacátého století, kdy začalo postupně upadat. Pro zachování tradice tak v roce 1913 založil v kraji slavný prapředek první hračkářské družstvo. Mluvit se bude ale třeba i o chodských krojích.
Muzeum českých hraček
Cyklostezka Baroko
A směřujeme do západních Čech, a pokud možno na kole. Naším cílem totiž bude cyklostezka Baroko, která vede okolím Plas. Severní Plzeňsko tak otevřelo svou náruč cykloturistům. Proč právě tenhle název? Samotné Plasy zdobí klášter z té doby a bratři cisterciáci v okolí po sobě zanechali dodnes viditelné stopy, díky nimž bývá Plassko nazýváno barokní krajinou. Ale dávno před mnichy, a také po nich, tvář krajiny modelovala řeka Střela se svými přítoky. My se tak podíváme na to, co všechno kdysi rozdivočelá voda natropila.
A začneme u plaského konventu, kousek od Mladotického rybníka. Při neštěstí a velké vodě v roce 1872, 25. května, se protrhla hráz a provedla se velká zátopa celého údolí řeky Střely. A osud a přírodní živel byl k téhle oblasti krutý víckrát, však uslyšíte sami.
Protože jsme na cykloturistické trase Baroko, dostali jsme se k jedné vynikající památce celé oblasti, a to je Mariánská Týnice, což bylo bývalé proboštství, a teď zde trůní galerie a muzeum severního Plzeňska.
Cyklostezka Baroko
Hamerský potok
Z Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.
Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.
Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.
Hamerský potok
Štola v Plané
Toulat se budeme v Plzeňském kraji, kde stojí za návštěvu hornické muzeum ve štole Ondřeja Šlika v Plané. Štola byla vyražena ručně koncem 16. století z jižní strany táhlého návrší a měla ověřit možný výskyt stříbrných rud. O významu zdejšího hornického střediska svědčí i to, že tehdejší majitelé dolů a panství Šlikové měli v Plané svou mincovnu.
Celková délka důlních prací je dnes necelých 200 metrů a na mnohých místech je patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Celý labyrint chodeb byl zpřístupněn a je v něm instalována výstava rudného hornictví. Mezi exponáty najdete hornické lampy, přilby, trhací mechaniku, záchranářskou techniku, minerály, hornické uniformy, radiometrické přístroje, přístroje důlních měřičů nebo výstavní panely s historií města či dějinami dolování v okolí.
Na začátku 20. století dorazila mechanizace i do plánské štoly. Vzduchové sbíječky a vrtáky, vozíky, na kterých horníci vyváželi horninu na povrch nebo speciální telefony – to všechno tu uvidíte i dnes. A snad jen dodáme, že historické město Planá leží nedaleko dálnice D5 při hlavní silnici na Mariánské Lázně. Muzeum je otevřeno od května do září denně kromě pondělí, v dubnu a v říjnu o sobotách a nedělích. Prohlídka trvá zhruba jednu hodinu; průvodci doporučují teplejší oblečení, v muzeu je totiž teplota kolem 10 °C.
Štola v Plané
Offpark Sušice
Víte, kde jsou Fuferny? Narazíte na ně v jihočeské Sušici – ta je často nazývaná „Brána Šumavy“. První zmínky o Sušici jsou z roku 1233, kdy na obchodní stezce vznikla malá osada. Známky osídlení jsou zde už ze starší doby kamenné.
Město leží ve Svatoborské vrchovině v nadmořské výšce 465 metrů. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy a žije zde okolo 11 500 obyvatel – a je na ně pamatováno. Sušičtí mají možnost využít Offpark. Ten je prvním volnočasovým outdoorovým centrem na Šumavě, které nabízí celou řadu adrenalinového a sportovního vyžití.
Zážitkové aktivity jsou soustředěny a organizovány do brány Šumavy, města Sušice, a jejího blízkého okolí. Třeba taková lanová dráha. Základem parku je lano a konstrukce z ocelových nosníků na překážkách a z dřevěných konstrukcí. Tyto jsou buď zavěšeny, nebo jsou instalovány a drží formu stisku a pomocí třecí síly.
Unikátní na tomhle parku je to, že v podstatě při něm nebylo použito ani vrtu ani šroubku. Volnočasové centrum Offpark je postaveno na organizovaném zážitku pod vedením a dohledem zkušených instruktorů. Ti byli vyškoleni pro každou aktivitu tak, aby si klient odnášel maximální a hlavně bezpečný zážitek s úsměvem.
Výběr dodavatelů, materiálů a výrobků podléhá přísným technickým kritériím. Veškeré vybavení a používaný materiál je certifikován, prochází předepsanými revizemi a je pravidelně kontrolován. Provoz Offparku je celoroční, ale většina aktivit se nejlíp prožívá od jara do podzimu.