Reportáže v regionech
Svíčky z vosku
Svíčky ze včelího vosku se u nás začaly vyrábět už v desátém století. V raném středověku je prý dokonce křesťané považovali za mystické, protože včely byly vnímány jako panenský hmyz a produkty, na jejichž vzniku se podílely, tedy symbolizovaly čistotu. I proto, ale zřejmě také pro svou vysokou cenu, svíčky ze včelího vosku dlouho sloužily především k liturgickým účelům. Až v období renesance se začalo objevovat jejich užívání k osvětlení a teprve v baroku se jako zdroj světla v místnostech opravdu rozšířily. O jejich výrobě a zvláštnostech si budeme povídat s výrobcem Danielem Mareškou.
Svíčky z vosku
Sklářská huť
Do historie šumavského sklářství se vypravíme při návštěvě sklářské huti Anna na Švihově. Právě v ní totiž sklář Pavel Hasala oživil tradiční výrobní techniky starých mistrů svého oboru. Věnuje se mimo jiné i výrobě páteříků, tedy skleněných korálků. Ty byly vlastně prvním výrobním artiklem sklářských hutí, které na české straně Šumavy vznikaly uprostřed lesů. Věnovat se budeme ale nejen technice výroby páteříků, dozvíme se i o způsobech barvení nebo třeba chlazení skla.
Sklářská huť
Muzeum loutek
Spejbla a Hurvínka známe nejspíš všichni. Určitě patří k nejslavnějším loutkovým postavičkám u nás. A že se narodili v Plzni, to taky není nic moc nového. Nové je zato muzeum loutek, které navštívíme. Je samozřejmě v Plzni a Spejbl s Hurvínkem v něm nemohou chybět. Jak vlastně tyhle dvě legendy loutkového divadla přišly na svět, kdo je vodil jako první po jevišti a proč se v Plzni loutkářům tak dařilo? Na to budeme hledat odpověď při prohlídce nové expozice, která nám o loutkách a jejich světě prozradí hodně zajímavého.
Muzeum loutek
Hrad Rýzmberk
Hrad Rýzmberk najdete nedaleko Kdyně. Byl založen na vysokém kopci ve druhé polovině 13. století. V roce 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v první půli 14. století, v druhé polovině 15. století po velkém požáru v roce 1448 a zejména po roce 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V roce 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. Roku 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili.
V roce 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, z roku 1676 je uváděn už jako zřícenina. Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra, na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác. Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, po jejímž JZ nároží stála druhá okrouhlá věž. V první polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží. V letech 1846-1847 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin.
Do zřícenin hradu umisťuje část děje svého románu Consuela i známá francouzská spisovatelka George Sandová. A možná ona nebo možná legenda může i za to, že dnes se právě tady vaří pivo. Od roku 2001 má hrad totiž nového majitele – zakoupil ho Jan Skala, který se mu snaží navrátit zašlou slávu. Vybudoval tu malý pivovar, v němž už třetím rokem vaří historické spodně kvašené, filtrované pivo. Vše podle původních historických receptur, které nalezli při rekonstrukci kotelny. Listina čítá dvě sta let.
Hrad Rýzmberk
Muzeum hraček
Tematicky se vrátíme do dětství a pozveme vás do muzea českých hraček v Kašperských horách. Před šestnácti lety ho tady zřídili sourozenci Radek Brand a Miroslava Bálková – a byl to krok plánovaný a promyšlený. Výrobou tzv. skašovských dřevěných hraček se totiž jejich rodina zabývá přes 200 let. Mimo to se specializují na výrobu lidových hraček s motivy českých krojů. V rodině se také po generace věnují sběratelství a právě díky tomu jsou tu k vidění unikáty, které prosluly v regionech českého lidového hračkářství. K nejznámějším patří například obec Skašov na Plzeňsku, Krouno na Hlinecku či Příbramsko.
Roztomilé řemeslo se v obci udrželo do přelomu dvacátého století, kdy začalo postupně upadat. Pro zachování tradice tak v roce 1913 založil v kraji slavný prapředek první hračkářské družstvo. Mluvit se bude ale třeba i o chodských krojích.