Reportáže v regionech
Seismická stanice
Už půl století funguje u Kašperských Hor seismická stanice. A patří k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě. O otřesech půdy v Itálii se tu dozvědí zhruba za minutu, o těch nejvzdálenějších v Tichém oceánu pak za minut dvacet. Ideálních podmínek štoly Kristýna, kde mají odborníci umístěné měřicí přístroje, využívali před lety i vojáci. Ti ovšem sledovali jaderné exploze. Při prohlídce přístrojů se dozvíme o tom, jak se měnila technologie měření a zpracovávání dat z nich za uplynulé půl století.
Seismická stanice u Kašperských Hor
Krašov na kole
Na kolech tentokrát vyrazíme na západ Čech. První zastávkou bude zřícenina hradu Krašov. Pro svůj odpočinek ho prý kdysi využívali cisterciáčtí mniši z plaského kláštera. Pak se majiteli panství stali Metternichové a ti hrad kvůli rozšiřování a zvelebování hospodářského dvora Rohy proměnili ve zříceninu. Cestou se ještě ochladíme v pivovarských sklepích, porozhlédneme se po okolní krajině, narazíme například na strom babyku, který většina z nás zná jen z vyjmenovaných slov a kolem malebných roubenek dojedeme až ke kostelu sv. Petra a Pavla u Hlinců.
Krašov a okolí na kole
Chanovice
Chanovice na Plzeňsku patří k místům, kde stále udržují při životě tradiční lidová řemesla. A také k místům, která připomínají svou dlouhou historii. První zmínka o obci pochází ze čtrnáctého století. Tehdy stávala na místě dnešního barokního zámku stará dřevěná tvrz. Tu proměnil v gotický hrad na konci 14. století Wolfgang Chanovský. Hrad se podle pověsti rozhodl dobýt Jan Žižka, ale v lese prý zabloudil a k cíli nedorazil. Jeho cestu dodnes připomíná kámen, na kterém prý seděl a dumal o svém neúspěchu. Krásný rozhled do kraje nám nabídne rozhledna na hoře Chlum a zajímavé stavby lidové architektury zase místní skanzen.
Chanovice
Kašperské Hory
K chloubám Šumavy patří také Kašperské Hory, jedno z nejvýše položených gotických měst u nás. Jeho historie je spojována nejčastěji s rýžováním zlata. To v téhle oblasti získávali už Keltové. Ve čtrnáctém století patřily Kašperské Hory k největším zlatonosným revírům v Evropě. Ze zdejšího zlata Jan Lucemburský nechal razit mince, tzv. florény. Město se těšilo i přízni Karla IV., který na jeho ochranu nechal vybudovat hrad Kašperk. Porozhlédneme se i po okolí města. To připomíná nejen zlaté časy, ale také období před druhou světovou válkou, kdy tu vyrostla řada objektů lehkého československého opevnění.
Kašperské Hory
ZOO Plzeň
Pozveme vás také do Afriky. Nebojte se dlouhé cesty ani velkých veder, v Afriku se proměnila část zoologické zahrady v Plzni. Zabydlela se tu totiž zvířata, jejichž původním domovem je černý kontinent. Narazit tu můžete na hrošíka liberijského, pelikány, žirafy nebo gepardy. Porozhlédneme se i po jiných světadílech. Vzácnými obyvateli ZOO jsou také nosorožci indičtí, kterých byste po evropských zahradách napočítali jen něco málo přes pět desítek. A líbit se vám určitě budou i panda červená, která ovšem většinou pospává nebo třeba jeleni timorští a velbloudi.