Reportáže v regionech
Mariánská Týnice
Poutní areál Mariánská Týnice nechal vybudovat v 18. století opat kláštera v Plasech. Věřící do něj mířili hlavně za sochou neznámého Mistra Týneckého Zvěstování, která prý uzdravovala tělo i duši. Areál ale ještě nebyl ani dostavěn a už byl rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen. A pak dlouho chátral. Dnes je naštěstí po velké rekonstrukci z větší části znovu přístupný veřejnosti. V budově proboštství můžete navštívit muzeum a galerii severního Plzeňska. Díky jeho expozici získáte představu o životě městských i venkovských obyvatel regionu na počátku minulého století. Dozvíte se třeba, jaké zvyky a obyčeje patřily k místním Vánocům.
Mariánská Týnice
Nečtiny
Nečtiny vzdálené asi čtyři desítky kilometrů od Plzně se mohou pochlubit hned několika zajímavostmi. Tou první jsou zbytky hradu, který tu stával už v době panování Jana Lucemburského. Sloužil tehdy hlavně k ubytování královských vojáků. Později nedaleko od něj vyrostl zámek v novogotickém stylu. Nechal ho vybudovat rod Mensdorfů, který si v obci také postavil rodovou hrobku. Teprve nedávno se po několika desetiletích mohli potomci dřívějších zámeckých pánů vrátit a o místo posledního odpočinku svých předků začít znovu pečovat. Nabídneme vám i zastávku v ráji horolezců, pod skalním masivem Kozelka, který kdysi dostal roli ve filmu Cesta z města.
Nečtiny
Hrádek u Sušice
Hrádek u Sušice se pyšní zámečkem, který by mohl být učebnicí architektury. Tvrz tu možná stála už v 10. století a postupně procházela různými přestavbami a úpravami. Své stopy na ní zanechaly snad všechny stavební slohy. Dobu, které vládla strohá gotika, připomíná například sklep, renesanční módu pak zase štíty a typické sgrafiti. A najdeme tu i vzpomínky na baroko či klasicismus. Za celá staletí se tu vystřídaly víc než čtyři desítky majitelů. Ve službách jednoho z nich tu jako vychovatel působil kněz, buditel a spisovatel František Pravda, jehož život si při prohlídce zámečku taky připomeneme.
Zámek Hrádek
Muzeum Františka Křižíka
V Plánici nedaleko Klatov se narodil jeden z našich nejvýznamnějších vynálezců František Křižík. Jeho rodiče sice byli chudí, ale když se u Františka začalo projevovat mimořádné technické nadání, snažili se mu ze všech sil umožnit další studia. V rodném domě dnes funguje muzeum a při jeho prohlídce si oživíme znalosti ze školních lavic. Připomeneme si, že plánický rodák zdokonalil obloukovou lampu, stál u zrodu první elektrické tramvaje v Praze, angažoval se i na železnici a vyrobil také například elektromobil s akumulátorovým pohonem.
František Křižík
Seismická stanice
Už půl století funguje u Kašperských Hor seismická stanice. A patří k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě. O otřesech půdy v Itálii se tu dozvědí zhruba za minutu, o těch nejvzdálenějších v Tichém oceánu pak za minut dvacet. Ideálních podmínek štoly Kristýna, kde mají odborníci umístěné měřicí přístroje, využívali před lety i vojáci. Ti ovšem sledovali jaderné exploze. Při prohlídce přístrojů se dozvíme o tom, jak se měnila technologie měření a zpracovávání dat z nich za uplynulé půl století.