Reportáže v regionech
Galerie veteránů
Motokrosové stroje, ale i další motocykly české výroby nás čekají v nově otevřené Galerii veteránů otce a syna Bártových. Navštívíme ji v Chlumčanech na Plzeňsku. Starší z nadšených sběratelů kdysi jezdil motokros a mladší zdědil lásku kparťákům s dvěma koly a motorem po něm. Pustili se společně do shánění reprezentantů vyhlášených i méně známých značek tuzemské výroby. V jejich sbírce mohou návštěvníci obdivovat Jawy, Čezety i Pragovky. Dvacet let oba sháněli v Česku i po Evropě různé poklady, z nichž nejstarší spatřily světlo světa už před druhou světovou válkou. Jeden z prvních motocyklů JAWA je například složen z dílů, které tehdy výrobce dovezl z Anglie. Na čestném místě expozice se pak vyjímá úplně první motokrosový speciál vyrobený u nás, právě na něm brázdil terén starší z provozovatelů Galerie veteránů.
Galerie veteránů
Templáři ze Zbirohu
Historie řádu templářů je opředena mnoha tajemstvími. Právě oni, i když nechtěně, dali světu obávaný pátek 13. Právě v pátek, s datem 13. října 1307 začalo zatýkání templářských rytířů, velká akce proti řádu, která po několika skončila jeho zrušením. Ale vraťme se do časů ještě starších. To nám umožní výstava, která právě probíhá na zámku Zbiroh. Zavede nás do časů, kdy mocný řád vznikl, tehdy na ochranu poutníků přicházejících do Jeruzaléma. Mezi zajímavými exponáty se dozvíme o rozmachu i pádu řádu, který sice nikdy neměl víc než dvacet tisíc členů, přesto patřil k významným finančním institucím a politickým silám. Templáři byli bohatší než panovníci. Vedle unikátních předmětů, které připomínají nedlouhou středověkou historii řádu, nás čeká ještě jedno nejasnostmi a záhadami opředené dílo – možný autoportrét Leonarda da Vinciho.
Templáři na Zbirohu
Jízdárna Světce
Vzácných historických památek máme na našem území spoustu, ale víte, že je mezi nimi i jedná jízdárna? Najdeme ji ve Světcích na Tachovsku a je vzpomínkou na časy slavného generála Alfréda Windischgrätze. Tachovské panství patřilo rodu už od druhé poloviny osmnáctého století, Alfréd dokončil přestavbu tachovského zámku a hlavně na místě bývalého kláštera ve Světcích nechal vybudovat jízdárnu, kterou velikostí předčila jen vídeňská. Vešlo se do ní celkem 24 koní a užívali si zajímavého prostředí. Neobvyklý je například krov s proskleným světlíkem, který by dokázal zajistit světlo celému házenkářskému hřišti. Ve dvacátém století objektu osud moc nepřál, dokonce mu na nějskou dobu byl odebrán statut chráněné památky, ale po velké rekonstrukci patří opět k chloubám Tachovska.
Jízdárna Světce
Horní Bříza
Keramické závody v Horní Bříze proměnily na konci devatenáctého století malou obec v průmyslové město. Továrna Johanna Fitze ovládla keramický trh. Rodily se v ní komíny, střešní tašky, kanalizační či hospodářská kamenina, ale také dlažba nebo kachle. V době světové hospodářské krize se tu pak začala vyrábět přenosná žáruvzdorná kachlová kamna. Podmínky pro výrobu byly takřka ideální, kaolin se těžil v nedalekém lomu. A vlastně se tam těží dodnes. Výroba v závodě už sice není tak slavná, ale ty největší poklady z její historie si mohou návštěvníci prohlédnout v místním muzeu. K vidění jsou například obklady chránící už století alpské tunely nebo proslulý místní břízolit. A navíc i už zmiňovaná kamna z doby meziválečné.
V budoucnu by měla kolem Horní Břízy vést naučná stezka, která by představovala místní pamětihodnosti, ale zájemce by dovedla i k lomu.
Horní Bříza
Přeštický kostel
Přeštice na Klatovsku se pyšní neobvykle velkým kostelem. Jeho stavbu vedl samotný Kilián Ignác Dientzenhofer, i když ji nestihl dokončit. My vám vysvětlíme, jak malé městečko k tak velkému chrámu přišlo. Začátek příběhu najdeme na konci 17. století, kdy jeden dobřanský malíř pro přeštickou sběratelku Alžbětu Hofmistrovou namaloval malý obrázek. V roce 1700 se k němu jedna žena modlila a začaly se dít zvláštní věci. Obrázek se potil, slzel. Zanedlouho se stejného zážitku dočkala jeho majitelka, a tak putoval obrázek k prozkoumání k arcibiskupské komisi. Modlitby k madonce navíc pomáhaly uzdravovat. Lidé sepisovali své zkušenosti a potvrzovali zázračnost obrázku. Církev se nejprve zdráhala, ale nakonec uznala obrázek za zázračný a pro poutníky v Přešticích vyrostl velký kostel.