Reportáže v regionech
Přimda
Po dlouhých dvou desetiletích se návštěvníkům zase otevřely brány starého hradu Přimda. Po Pražském hradě je snad jediným celistvě dochovaným románským hradem u nás. Vyrostl už někdy ve dvacátých letech 12. století a původně střežil obchodní stezku z Prahy a Plzně do Horní Falce. Později sloužil jako vězení, vězněn tu byl například kníže Soběslav II. i budoucí král Přemysl Otakar II. V 16. století hrad získali dva bratři ze Švamberka, ale příliš o něj nepečovali, a tak začal chátrat. Trochu paradoxně se dneška v nejlepší kondici dočkala ta nejstarší část hradu, novější jsou mnohem poničenější. Takže si můžeme prohlédnout vězeňskou celu s lavici, na které kdysi dávno sedávali vězni a také kamenný prévet, tedy záchod z 12. století. Nahlédneme i do věže, kde by časem měla vyrůst dřevěná rozhledna.
Přimda
Podzemní expozice v ZOO Plzeň
Do trochu tajemného světa nás zavede podzemní expozice v plzeňské zoologické zahradě. Byla vybudována v prostorách protileteckého krytu, který tu kdysi využíval Wehrmacht. A tak samozřejmě nahlédneme i do vojenské historie, dozvíme se hlavně, co vojáci z těchto míst sledovali. Další část výpravy do tmy ale věnujeme zvířatům. Čeká nás například hodně vzácný halančíkovec sirhanův, jehož přežilo jen 40 kusů v jedné studni v jedné oáze. Zavítáme také do Karibiku. Průvodce nám budou dělat vampýři, potkani i pavouci. Závěrečná část expozice je pak věnována naší modré planetě, jejímu vzniku a změnám, které přinesl čas. Na své si tedy přijdou snad všichni, procházka víc než sto metrů dlouhou podzemní chodbou s třinácti místnostmi patří určitě k nevšedním prožitkům z návštěvy ZOO.
Podzemní expozice v ZOO Plzeň
Železnorudskem do Bavor
Na Železnorudsko tentokrát pozveme hlavně milovníky vojenské historie a pak také všechny, které láká divoká příroda. Ale hezky popořádku. V Železné Rudě našli hledači bunkrů už na pět desítek dobře ukrytých pevnůstek, které tu vyrostly po skončení druhé světové války, konkrétně v padesátých a šedesátých letech. Dozvíme se, že existují čtyři různé typy, podle toho, k čemu měly sloužit. A některé si také prohlédneme. Stezka, která nás mezi nimi provede, pokračuje i hlouběji do prostorů hraničního pásma, dokonce nahlédneme k bavorským sousedům. Tam nás ale čeká jiná podívaná. Obdivovat budeme stádo praturu a potkáme tu i zástupce posledních divokých koní – koně Převalského. Dozvíme se také o vlcích, kteří tu pobývají a pak se zase pomalu vrátíme domů.
Železnorudskem do Bavor
Plaský klášter
Do areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích se nevypravíme obdivovat architektonické skvosty, ale technickou zdatnost a důmyslnost mistrů stavitelů. Klášter stojí na podmáčené bažině kokem řeky Střely a stavitelé v čele se slavným Janem Blažejem Santinim museli při přestavbě v době baroka důkladně vymyslet, jak ho v terénu ukotvit. Nakonec jim posloužilo víc než pět tisíc kůlů, které zapustili do země a pak celé základy zaplavili vodou, které tím pádem přidělili roli konzervantu, jenž brání zničení kůlů a pádů stavby. K čemu všemu dokázali cisterciáčtí mniši používat vodu a jaké systémy tvořili, to všechno se dozvíme při prohlídce kláštěrního podzemí. A prozradíme vám i to, že stejně důmyslně jako stavbu a zásobování vodou, dokázali obyvatelé kláštera vyřešit i vyhřívání konventu.
Plaský klášter
Zámek Kozel
K nejznámějším památkám Plzeňského kraje patří zámek Kozel. Pokud vás někdy napadla otázka, jak přišel ke svému názvu, můžeme vám nabídnout jednu zajímavou pověst. Říká se, že za to mohou naši dávní předci, který v místech, kde zámek stojí, obětovávali svým bohům právě tahle nebohá zvířata. Se zvěří měl ale zámek hodně společného i ve skutečnosti. Nechal ho totož vystavět Jan Vojtěch Černín z Chudenic v době, kdy se stal nejvyyšším lovčím království. A samozřejmě ho předurčil k loveckým radovánkám svým is vého okolí. Bohužel se nedočkal potomka, takže po jeho smrti získal zámek další majitele. Těmi byli Valdštejnové, kteří ho upravili na stálé sídlo. Prohlédneme si nejzajímavější prostory a také krásnou výzdobu, která připomíná um starých mistrů.