Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Zelenohorská pošta

Zelenohorská pošta Poštovní úřad zřídili v Nepomuku už na konci 17. století hrabě Šternebrk a jeho hejtman Táborský. Poštovní a dostavníková stanice pak sloužila na trati mezi Vídní a Chebem víc než sto let. Pošta v té době neměla na starosti jen psaní a jiné zásilky, ale vozila také lidi, významné osobnosti nevyjímaje. Mezi „zákazníky“ té nepomucké bychom našli i samotné císaře - Josefa II. a Františka I. Poštovní úřad byl z historického areálu později přesunut, dnes v něm najdeme muzeum veteránů ze sbírky Františka Kroupy a jeho syna. Starší z obou pánů zahořel láskou k motocyklům už v dětství a vydržela mu dodnes. Jeho vysněným kouskem byla kdysi dávno Saxoneta, kolo s pomocným motorkem. I to můžeme v jeho muzeu obdivovat. Najdeme tu také zámečnickou dílnu a expozici doplňují zemědělské stroje z dávných časů.

MapaZelenohorská pošta
videoZelenohorská pošta
...
video video

Zelenohorská pošta

Přimda

Přimda Po dlouhých dvou desetiletích se návštěvníkům zase otevřely brány starého hradu Přimda. Po Pražském hradě je snad jediným celistvě dochovaným románským hradem u nás. Vyrostl už někdy ve dvacátých letech 12. století a původně střežil obchodní stezku z Prahy a Plzně do Horní Falce. Později sloužil jako vězení, vězněn tu byl například kníže Soběslav II. i budoucí král Přemysl Otakar II. V 16. století hrad získali dva bratři ze Švamberka, ale příliš o něj nepečovali, a tak začal chátrat. Trochu paradoxně se dneška v nejlepší kondici dočkala ta nejstarší část hradu, novější jsou mnohem poničenější. Takže si můžeme prohlédnout vězeňskou celu s lavici, na které kdysi dávno sedávali vězni a také kamenný prévet, tedy záchod z 12. století. Nahlédneme i do věže, kde by časem měla vyrůst dřevěná rozhledna.

MapaPřimda
videoPřimda
...
video video

Přimda

Podzemní expozice v ZOO Plzeň

Podzemní expozice v ZOO Plzeň Do trochu tajemného světa nás zavede podzemní expozice v plzeňské zoologické zahradě. Byla vybudována v prostorách protileteckého krytu, který tu kdysi využíval Wehrmacht. A tak samozřejmě nahlédneme i do vojenské historie, dozvíme se hlavně, co vojáci z těchto míst sledovali. Další část výpravy do tmy ale věnujeme zvířatům. Čeká nás například hodně vzácný halančíkovec sirhanův, jehož přežilo jen 40 kusů v jedné studni v jedné oáze. Zavítáme také do Karibiku. Průvodce nám budou dělat vampýři, potkani i pavouci. Závěrečná část expozice je pak věnována naší modré planetě, jejímu vzniku a změnám, které přinesl čas. Na své si tedy přijdou snad všichni, procházka víc než sto metrů dlouhou podzemní chodbou s třinácti místnostmi patří určitě k nevšedním prožitkům z návštěvy ZOO.

MapaPodzemní expozice v ZOO Plzeň
videoPodzemní expozice v ZOO Plzeň
...
video video

Podzemní expozice v ZOO Plzeň

Železnorudskem do Bavor

Železnorudskem do Bavor Na Železnorudsko tentokrát pozveme hlavně milovníky vojenské historie a pak také všechny, které láká divoká příroda. Ale hezky popořádku. V Železné Rudě našli hledači bunkrů už na pět desítek dobře ukrytých pevnůstek, které tu vyrostly po skončení druhé světové války, konkrétně v padesátých a šedesátých letech. Dozvíme se, že existují čtyři různé typy, podle toho, k čemu měly sloužit. A některé si také prohlédneme. Stezka, která nás mezi nimi provede, pokračuje i hlouběji do prostorů hraničního pásma, dokonce nahlédneme k bavorským sousedům. Tam nás ale čeká jiná podívaná. Obdivovat budeme stádo praturu a potkáme tu i zástupce posledních divokých koní – koně Převalského. Dozvíme se také o vlcích, kteří tu pobývají a pak se zase pomalu vrátíme domů.

MapaŽeleznorudskem do Bavor
videoŽeleznorudskem do Bavor
...
video video

Železnorudskem do Bavor

Plaský klášter

Plaský klášter Do areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích se nevypravíme obdivovat architektonické skvosty, ale technickou zdatnost a důmyslnost mistrů stavitelů. Klášter stojí na podmáčené bažině kokem řeky Střely a stavitelé v čele se slavným Janem Blažejem Santinim museli při přestavbě v době baroka důkladně vymyslet, jak ho v terénu ukotvit. Nakonec jim posloužilo víc než pět tisíc kůlů, které zapustili do země a pak celé základy zaplavili vodou, které tím pádem přidělili roli konzervantu, jenž brání zničení kůlů a pádů stavby. K čemu všemu dokázali cisterciáčtí mniši používat vodu a jaké systémy tvořili, to všechno se dozvíme při prohlídce kláštěrního podzemí. A prozradíme vám i to, že stejně důmyslně jako stavbu a zásobování vodou, dokázali obyvatelé kláštera vyřešit i vyhřívání konventu.

MapaPlaský klášter
videoPlaský klášter
...
video video

Plaský klášter

Další stránky:« 51 52 53 54 55 »