Reportáže v regionech
Heřmanova Huť
Nýřansko bývalo bohaté na černé uhlí. Jeho velké zásoby tu prý objevili náhodou při hrabání klestí v lese někdy kolem roku 1830. A zdejší podzemní bohatství bylo velmi kvalitní. Zájem o něj byl nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku i ve Švýcarsku. Nejhlubší důl vedl horníky až osm stovek metrů pod zemský povrch, velký místní poklad se ale nacházel těsně pod povrchem. Byly to takzvané uhelné placky s ohromnou energetickou výhřevností, které se dodávaly například jako železná zásoba paliva námořním lodím. To všechno už je minulost, do níž se můžete vypravit v nýřanské pamětní síni. My se ale místo pod zem vypravíme za výhledem do trochu vyšší polohy. V Heřmanově Huti nás totiž čeká hodně neobvyklá rozhledna. Proměnila se v ni vodárna z roku 1908, která původně sloužila místnímu pivovaru.
Heřmanova huť
Sběratelka vánočních motivů
Čas vánoční má své kouzlo, které málokoho nechá chladného. Patří k němu také spousta drobností, kterými si můžeme ozdobit domov nebo třeba udělat radost někomu blízkému. Paní Jiřina Hánová z Rokycan si různé vánoční motivy zamilovala natolik, že je začala sbírat. Mezi jejími poklady najdete betlémy, které koneckonců její sběratelská léta odstartovaly, ale také různé ozdobičky, pohlednice nebo známky. Věděli jste například, že první známka speciálně k Vánocům byla vydána už na konci 19. století v Kanadě? A už jste někdy viděli vánoční pohledy s rudou hvězdou na stromku nebo dokonce s vlaječkami místo ozdob? Tak to všechno můžete vidět na vlastní oči, pokud vyrazíte na výstavu Jak jsi krásné neviňátko do Klatov.
Sběratelka vánočních motivů
Na kole z Manětína do Teplé
Na cyklovýlet tentokrát vyrazíme do západních Čech. Odstartujeme v Manětíně, barokní perle západních Čech. Dozvíme se, že zdejší první kostel postavili johanité, kteří si tu zřídili komendu s klášterem. Tyhle časy už připomínají jen historické záznamy, zato věhlasný zámek je nejen místní chloubou dodnes. Jeho vybudování je zásluhou Lažanských, kteří na něm bývali pány. Po prohlídce zámku i krásných soch vyrazíme na cestu. Zastavíme se například v Úterý. Historické centrum města stojí za prohlídku nejen v den, který mu dal název. Mimochodem v úterý se tu prý pravidelně konaly trhy, tak odtud neobvyklé jméno. Dál budeme šlapat směrem k Teplé, kde naše putování skončíme. A jak jinak než u známého kláštera. Řeholníci odtud před mnoha staletími šířili nejen křesťanství, ale také vzdělanost, kulturu a dokonce i zemědělství.
Na kole z Manětína do Teplé
Nečtiny
Obec Nečtiny na severním Plzeňsku má dlouhou historii. Poprvé bychom se o ní dočetli v historických pramenech už ve 12. století. Zažila období velkého rozkvětu i úpadku, bývala dokonce městem s vlastním znakem a pivovarem. A mívala také zájezdní hostinec přímo na návsi. Ten se v minulých letech díky místní radnici proměnil v Regionální muzeum. Expozice nás zavede do minulosti. V přízemí nás přivítají v Informačním centru připomínajícím právě časy, kdy se v domě občerstvovali hosté i obchodníci. V prvním patře nás pak čekají například různé výrobky skláren, které na Nečtinsku fungovaly až do počátku 20. století. Zpestřením je jsou výjevy z minulosti a také četnická stanice. Možná vás překvapí, že osazenstvo má podobu současných obyvatel obce. Ale nerušme, právě tu vyšetřují zločin, který se kdysi opravdu stal.
Nečtiny
Zelenohorská pošta
Poštovní úřad zřídili v Nepomuku už na konci 17. století hrabě Šternebrk a jeho hejtman Táborský. Poštovní a dostavníková stanice pak sloužila na trati mezi Vídní a Chebem víc než sto let. Pošta v té době neměla na starosti jen psaní a jiné zásilky, ale vozila také lidi, významné osobnosti nevyjímaje. Mezi „zákazníky“ té nepomucké bychom našli i samotné císaře - Josefa II. a Františka I. Poštovní úřad byl z historického areálu později přesunut, dnes v něm najdeme muzeum veteránů ze sbírky Františka Kroupy a jeho syna. Starší z obou pánů zahořel láskou k motocyklům už v dětství a vydržela mu dodnes. Jeho vysněným kouskem byla kdysi dávno Saxoneta, kolo s pomocným motorkem. I to můžeme v jeho muzeu obdivovat. Najdeme tu také zámečnickou dílnu a expozici doplňují zemědělské stroje z dávných časů.