Reportáže v regionech
Kohoutí kříže
Už jste někdy slyšeli o kohoutích křížích? Zavedeme vás za nimi na Šumavu, do Kašperských Hor, ale také kousek za německé hranice. Naše putování začneme u kostela sv. Markéty na naměstí v Kašperských horách, kde našel své útočiště jeden z takových křížů. Kdysi stával v polích u Nicova a původně býval dřevěný. Kolemjdoucím připomíná průběh Kristova umučení a najdete na něm řadu symbolů – hřeby, kladivo, kleště, vrták, rukojeti bičů a důtek, tesák, kopí… Další podobný kříž, dřevěný, najdeme v Úbislavi. Přivezl ho tam v 19. století místní rolník a povozník Franišek Štoural z Bavorska. A do Bavorska, konkrétně do městečka Freyung, se vypravíme i my. Je tam totiž k vidění jeden z nejkrásnějších křížů. Pochází z roku 1850.
Kohoutí kříže
Madeirové kraslice
Pokud si rádi na Velikonoce sami zdobíte kraslice, pak možná najdete inspiraci při návštěvě u Katky Červenkové ve Všerubech na Plzeňsku. Před několika lety si v Krásné jizbě koupila jako dekoraci dvě dírkované kraslice, a tak dlouho jí vrtalo v hlavě, jak asi tohle zdobení probíhá, až se pustila do zkoušení. Na učení padla spousta vajec, ale nedala se odradit. Zkoušela různé pomůcky, různá vajíčka a dneska už ví, které se hodí nejvíc a které také potřebuje nejvíc času. Samozřejmě nám svůj um předvede. Začne hezky od začátku, abychom se mohli přiučit. Dozvíme se, jak je potřeba vejce očistit a jak se dělají dírky. A pak budeme sledovat samotné zdobení, na které se používají bílé křídy nebo bílé voskovky a taky troška včelího vosku.
Madeirové kraslice
Z Kašperských Hor na sněžnicích
Sněhu si užijeme i při výletu v Kašperských Horách. Vyfasujeme sněžnice, v místním informačním centru se seznámíme s trasou a vyrazíme směrem k nejvýše položenému královskému hradu v Čechách. Nechal ho vybudovat Otec vlasti na ochranu významné obchodní cesty, které se říkalo Zlatá stezka. Cestou ke Kašperku nás čeká zpestření v podobě několika sportovních a zábavných úkolů a pak také místa, kde se natáčela pohádka režiséra Jiřího Stracha Anděl páně. Určitě si s chutí zavzpomínáte na její hrdiny a jejich příběhy. Procházka po hradních nádvořích i výhledy na Šumavu jsou v zimě úplně jiným zážitkem než v době, kdy je Kašperk běžně přístupný pro turisty. Pokud se vám tenhle výlet zalíbí, určitě oceníte informaci, že podobných chystají v Kašperských Horách pro zájemce víc.
Z Kašperských Hor na sněžnicích
Z Těškova na běžkách
Na běžkách se vydáme po jedné z nejstarších značených tras u nás. Pásové značky se mezi Holoubkovem a Radčí zásluhou prvního označovacícho družstva Klubu českých turistů objevily už v roce 1889. Čím tehdejší turisty tahle místa zaujala? Naše putování začneme v Těškově. Za časů Josefa II. tu vyrostla malá roubená kaplička, v níž se zvonilo třeba při nebezpečí požáru. Po druhé světové válce a opravě ztratila na svém půvabu, ale dnes se vrací do původní podoby. Zastavíme se také u roubenky, kterou prý kdysi obýval majitel obce, jistý pan Těšek. A na kraji Těškova si můžeme trochu zakroužit v běžkařském areálu a pak už vyrazíme směrem k Radči. Mineme zříceninu hrádku Mitrvald, který tu stával už od čtrnáctého století a porozhlédneme se do okolí z místa, které bývá označováno jako jeden ze středů našeho kontinentu.
Z Těškova na běžkách
Lamberská stezka
Žihobce byly součástí panství Lamberků. U jeho zrodu stál v 18. století kardinál a biskup pasovský Jan Filip, když v okolí skoupil 32 vesnic. Časy jeho i jeho následníků se snaží připomínat sdružení Lamberská stezka. Při naší zastávce v Žihobcích nejprve zajdeme do kostela. Vystavěn byl v roce 1876, maleb se ale dočkal až takřka o čtvrt století později. A právě výzdoba dala pořádně zabrat restaurátorům při nedávné rekonstrukci. Výsledky jejich snažení mohou ocenit nejen věřící při bohoslužbách, ale i návštěvníci koncertů, které se tu konají. Ujít si nemůžeme nechat ani zastavení v zámku. V 19. století v něm žil Gustav Jáchym z Lamberka, který se v mládí zúčastnil neúspěšného atentátu na Ferdinanda Habsburského. Dostal za to původně trest smrti, ale ten mu byl nakonec prominut.