Reportáže v regionech
Restaurátorka starého textilu
Ruční práce učarovaly paní Heleně Kastlové z Chotíkova u Plzně. Už jako čtrnáctiletá oslňovala krásnými tapisériemi a krajkami. Tohle všechno jí naučila její maminka. Dnes se paní Helena věnuje hlavně restaurování starého textilu. Rukama jí prošla už řada vzácných historických kousků. My si prohlédneme například šátek, který znázorňuje hořící Moskvu po bojích s napoleonským vojskem v roce 1812. Dozvíme se, co všechno musí paní restaurátorka udělat, aby šátku vrátila zašlý lesk a přitom ho nepoškodila. Zajímat nás budou ale i další poklady, ke kterým docela určitě patří i vesta maltézských rytířů. A co když se stará textilie zachránit nedá? I na to se samozřejmě budeme ptát, paní Kastlová se totiž věnuje i tvorbě replik.
Restaurátorka starého textilu
Muzeum církevního umění
Přímo v centru Plzně zavítáme do bývalého františkánského kostela. Říká se, že je starší než západočeská metropole sama, vyrostl zřejmě už ve třináctém století. Mniši v něm pobývali až do poloviny minulého století, pak je vystřídali studenti a dnes patří místnímu biskupství. V plné kráse patří po rekonstrukci opět k ozdobám města a unikátní poklady můžete obdivovat i v jeho interiéru. Bylo tu totiž zřízeno muzeum církevního umění. Zřejmě nejzajímavějším prostorem kláštera je kapitulní síň se vzácnými pozdně gotickými freskami s výjevy ze života svaté Barbory. Minout při návštěvě určitě nesmíte ani pokladnici, kde jsou vystavena skvostná roucha, monstrance nebo relikviáře. Najdete mezi nimi ale i starou almaru. Čím si mimořádné místo vysloužila? To vám taky prozradíme.
Muzeum církevního umění
Na kole kolem Nalžovských hor
Na jihozápad Čech vyrazíme s bicyklem. V jeho sedle si dopřejeme výlet kolem Nalžovských Hor. Jejich historie se začala psát v roce 1952, kdy vznikly sloučením Nalžov a Stříbrných Hor. A v případě obou míst se můžeme vypravit do minulosti o dost vzdálenější. Nalžovy například pamatují časy, kdy jejich majitelé, pánové z rodu Taaffe, ovládali chod monarchie. Eduard Taaffe, který žil na zdejším zámku, byl dokonce rakousko-uherským ministerským předsedou. Významný rod připomíná i zřícenina hradu Ballymot na Prašivici nebo krypta v kapli sv. Antonína. Stříbrné Hory by zase mohly vzpomínat na horečku spojenou s těžbou drahého kovu, který měly v názvu. Zastavíme se ale i v Hradešicích a připomeneme si mimo jiné herce Miloslava Šimka.
Na kole kolem Nalžovských Hor
Chotěšovsko
Křížový vrch nedaleko Chotěšova je prý místem bohatým na energii. Každopádně je ale místem, které při svých cestách krajem nepřehlédnete. Poté, co se kdysi kříž na jeho vrcholu před zraky mnoha lidí otočil, nechal v těch místech představený chotěšovského kláštera vystavět kostelík. K němu mířili nejen věřící, ale i turisté, které lákal výhled z věže. Vidět z ní byl i klášter, který se rozkládá na ploše zhruba sedmi hektarů. Prohlédneme si jeho rozlehlé prostory i výzdobu. A zavzpomínáme na časy, kdy se komplex stal sídlem armády. Dnes je vyhledávaným místem filmařů, vznikaly tu mimo jiné záběry pro seriál Dobrodružství kriminalistiky, ale i pro francouzský film Tři mušketýři. A když už budeme v Chotěšově, nenecháme si ujít ani ukázku místního kroje.
Chotěšovsko
Okolím Plzně na kole
Kolem západočeské metropole Plzně se tentokrát projedeme na kole. Připomeneme si, že se o naší zemi říká, že je zemí rozhleden. Navštívíme hned dvě, které už toho hodně pamatují. Začneme u vyhlídkové věže Krkavec. Na stejnojmenném vrchu vyrostla na samém počátku minulého století. Dlouho nabízela krásné výhledy do kraje, ale v šedesátých letech místa obsadili vojáci a spojaři a turisté se mohli vrátit až po letech. A jak přišel vrch ke svému názvu? Prý už v dobách pohanských, kdy tu bývalo obětiště. A jako předzvěst nedobrých vyhlídek se k němu slétali krkavci. Druhou rozhlednou, u které se zastavíme, je Chlum. Vyrostl přesně o čtvrt století později než Krkavec. Dojedeme také k takzvané Luftově zahradě, kde nás čekají zajímavé staré dřeviny.