Reportáže v regionech
Semlerova rezidence
Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury. Své stopy zanechal i v Plzni, kde pracoval pro rodiny zámožných židovských obchodníků. Jeho nejmladším dílem je rezidence Jany a Oskara Semlerových na Klatovské třídě. Slavný autor měl už tehdy podlomené zdraví, a tak realizaci dokončil jeho žák Heinrich Kulka. Loni se byt po kompletní rekonstrukci otevřel veřejnosti.


Semlerova rezidence
Modelová železnice
Plzeňský klub železničních modelářů vznikl v roce 1957. Šestice nadšenců se záhy vrhla do budování malého kolejiště, které po pouhém roce poprvé předvedla veřejnosti. Už tehdy se velmi líbil a jeho tvůrci ho postupně vylepšovali a rozšiřovali. Dnes ho pravidelně jednou za rok na měsíc zpřístupňují pro návštěvníky, letos bude k vidění až do 17. prosince.


Modelová železnice
Pancíř
Turisté objevili Šumavu ve druhé polovině 19. století. Oblíbil si ji třeba Jan Neruda, který napsal Romanci o Černém jezeře. Inspiraci tu čerpaly i Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Po vzniku Československa v do té doby převážně německy mluvícím prostředí začaly růst české ubytovny, u Kvildy byla postavena Chata u pramene Vltavy, na Modravě zase chata Klostermannova chata a v roce 1923 na Pancíři Mattušova, která letos slaví sté narozeniny.


Pancíř
Dobřany
Řadě lidí se ve spojení s Dobřany vybaví zejména psychiatrická léčebna fungující už bezmála 150 let. Město ležící pouhých 12 kilometrů jižně od Plzně má ale co nabídnout i turistům. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1243, a tak je jeho historické jádro právem památkovou zónou. Na náměstí stojí hned dva kostely – svatého Víta a svatého Mikuláše. A vyrazíme i do nedalekého lesoparku Martinská stěna, kde podzim vykouzlil krásnou barevnou podívanou.


Dobřany
Svatobor
Dominantou Sušice, jíž se často přezdívá brána Šumavy, je kopec Svatobor. Žili na něm už naši pohanští předkové a dodnes se tradují pověsti o jejich oblíbené kněžně Vodolence, která je na úpatí vrchu údajně pochována. Staří Slované ho zase považovali za sídlo svých bohů. Díky dlouhé historii se stal dokonce z jedním míst, odkud v roce 1868 putovaly do Prahy základní kameny na stavbu Národního divadla.

