Reportáže v regionech
Poustevníci a poustevny
Víte, jak vzniklo slovo poustevník? Odvozením od pouště. V počátcích křesťanství museli vyznavači této víry často prchnout před pronásledovateli a žít v ústraní na poušti. My sice žádnou poušť nemáme, ale míst, kde mohli poustevníci pobývat o samotě a věnovat se modlitbám, se i v naší kotlině našlo dost. Tohle všechno se dozvíme na výstavě, která právě probíhá v plzeňském Církevním muzeu. Trochu si tu naši představu o asketických mniších poupravíme. Dozvíme se tu třeba to, že v dobách předhusitských fungovaly poustevny na Šumavě a v Českém lese tak trochu jako motoresty. Poutníci se tu mohli zastavit, občerstvit i přenocovat. Husité poustevny ovšem vypálili. A nás bude zajímat, jak to s poustevníky bylo dál. A vydáme se taky na několik míst, kde dřív v Plzni přebývali.
Poustevníci a poustevny
Klatovy
Pokud si myslíte, že Klatovy nemají turistům co nabídnout kromě vyhlášených karafiátů, pak nám dovolte vyvést vás z omylu. Vydáme se na desetikilometrový Klatovský vycházkový okruh a na jeho deseti zastaveních vám představíme celou řadu zajímavostí přírodních i těch vytvořených člověkem. Jeho vybudováním si místní členové Klubu českých turistů připomněli významné jubileum. I o něm bude řeč. Cestou se zastavíme na Šibeničním vrchu, ale taky v jednom z nejstarších parků u nás. Kdybychom měli čas se zdržet, napočítali bychom v něm bezmála půl druhé tisícovky stromů. Projdeme se po kolonádě, kterou zdobí sochy znázorňující čtyři roční období. Nabídneme vám ještě prohlídku vyhlášených katakomb a prozradíme, kdo všechno navštěvoval místní gymnázium.
Klatovy
Lomeček
V malém lomu u Starého Klíčova, kterému se říkalo Lomeček, se dlouhá léta těžil kámen. Pak vytěženou jámu zatopila voda. Když sem potápěči přivolaní policií přijeli před lety hledat zatoulaného houbaře, objevili doslova ráj pro svou zálibu. Průzračná voda, krásné okolí. Začali se o Lomeček starat a nedávno pod hladinu umístili unikátní podvodní pozorovatelnu. Podívaná se z ní nabízí opravdu nevídaná, ve vodě totiž žije několik tisícovek ryb, kromě kaprů třeba taky jeseteři nebo tolstolobici. V době, kdy hladinu pokrývá led, bývá prý výhled z kabiny obzvlášť pěkný, tak si ho nemůžeme nechat ujít. Dozvíme se o tradici záchrany vánočního kapra, budeme sledovat některé hodně urostlé kousky a připadat si tak trochu jako ve dvaceti tisících mil pod vodou.
Lomeček
Rozhledna v Dlažově
Krásný výhled po krajině jihozápadních Čech, ale taky té za bavorskou hranicí si dopřejeme z rozhledny v Dlažově. Veřejnosti byla zpřístupněna teprve na samém začátku letošního roku, na to, jak se z těchto míst do kraje, vzpomínají ale už pamětníci. Kdysi tu totiž stávala vojenská hláska, jenže ta v padesátých letech vzala za své. Místním to nedalo a po letech se pustili do vybudování její náhrady. Pokud se budete chtít porozhlédnout i po dalších zajímavostech v okolí, vydejte se k Dobré Vodě. Čeká vás tam pramen se zázračnými účinky. Nejen, že se o ní vypráví v pověstech, ale záznamy o jejích léčivých schopnostech byste našli i v historických knihách. Křížové cesty nás od kapličky, která pramen ukrývá, dovede do Pocínovic, kde si připomeneme velkou chodskou vzpouru.
Rozhledna u Dlažova
Skříňový betlém
Tři metry dlouhý, skoro stejně široký a metr a půl hluboký. O čem je řeč? O skříňovém betlému, který vzniká v Kašperských Horách. Místní řezbář a truhlář ho vyrábějí ve volných chvílích. A proč se do takového velkého díla pustili? I proto, že si v nedaleké Sušici vytvořili svou podobu příběhu o narození Ježíška a v Kašperských Horách nechtěli zůstat stranou. V jejich betlému najdeme figurky vyřezané výhradně z lipového dřeva. Nechybějí postavičky z biblického příběhu, ale ani zástupci současnosti města a najdeme v něm samozřejmě i řadu místních pamětihodností. Některé nám autoři betlému představí. A pochlubí se i tím, že zatím nikde na světě nevypátrali větší skříňový betlém, než je ten jejich, takže mají možná zaděláno na světový rekord.