Reportáže v regionech
Podmalba na skle
K typické výzdobě stavení na Šumavě patřily podmalby na skle. Výroby takových obrázků souvisela s tradicí sklářských hutí. Když se mistrům u pece podařilo vyrobit kazový materiál, ujali se ho malíři. Nejčastějším motivem na obrázcích byly náboženské motivy. Lidé si je doma zavěšovali v takzvaném Svatém koutě. Nejstarší podmalby pravděpodobně spatřily světlo světa na Kvildě, kam přišli na konci 18. století němečtí malíři. Dozvíme se, jak v jejich dílně fungovala dělba práce a že se zapojovaly i děti. A pak se podíváme, jak se vlastně obrázky na skle vytvářejí. Maluje se například úplně opačně, než je obvyklé. Pozadí přichází na řadu na konec. Krásu podmalby budeme obdivovat u paní Jaroslavy Korandové z Kašperských Hor, která se slavnou tradici pokouší obnovit.
Podmalba na skle
Dudy
Ačkoliv hudební scénu ovládají modernější nástroje, tradiční dudy se pořád těší velkému zájmu. Například na Domažlicku se bez nich neobejde žádná pořádná sláva ani oslava. A právě do tohohle koutu země vás zavedeme do dílny Miroslava Janovce. Ten se už přes tři desítky let věnuje výrobě hudebního nástroje, kterému se říká čertovský. Za všechno může vlastně náhoda. Byť pan Miroslav miloval hudbu od dětství, na konzervatoř se nedostal, a tak se vyučil soustružníkem. Pak jednou zaslechl hrát kamarádku na dudy. A když zjistil, že je má vypůjčené a moc by si přála vlastní, rozhodl se, že jí je vyrobí. Prozradí nám, jaký materiál používá, k čemu se mu hodí třeba kozí kůže nebo teletina. A taky se dozvíme, kde všude dudy z jeho dílny rozdávají radost.
Dudy
Modrava
Šumavskou krajinu tentokrát vyrazíme obdivovat na Modravu. Naše putování začneme u Klostermannovy chaty, která je vzpomínkou na slavného spisovatele, který tady nacházel inspiraci pro svou tvorbu. Pak se zastavíme u jedné ze zdejších slatí. Tahle se jmenuje Tříjezerní a dozvíme se, v čem je právě ona naprostým unikátem, a jak velké bylo a je zdejší rašelinové bohatství. Pak si taky dopřejeme výšlap na horu Oblík. Odměnou nám bude nádherný výhled do daleka. Dohlédneme až k Boubínu. Ale poputujeme dál. A prozradíme vám rovněž, že kromě čistého vzduchu si tu můžete užít léčivé vody. Tedy, pokud najdete odvahu namočit se do potoka, jehož teplota se pohybuje kolem sedmi stupňů. A na závěr si prohlédneme jednu zajímavou expozici.
Modrava
Atommuzeum
V Míšově na okraji brdských lesů, v místech bývalého vojenského újezdu, můžeme navštívit neobvyklé muzeum. Jak už název Atommuzem trochu napovídá, je věnováno atomové energii. V bunkrech, které se v něj proměnily, kdysi skladovala Sovětská armáda svou jadernou munici. Podobně využívané prostory měla na našem území k dispozici ještě dva – v Červeném Hrádku u Bíliny a v Bělé pod Bezdězem. Dlouhé roky tu zněla výhradně ruština, Čechům byl vstup zapovězen. Tyhle časy naštěstí pominuly, ale připomenout si je tu můžeme. Dozvíme se, jak to tady fungovalo, ale nahlédneme i na druhý břeh tehdejšího světa. Část expozice je totiž zaměřená i na jaderné zbrojení americké. A nezapomeneme ani na mírové využití jaderné energie.
Atommuzeum
Chodská keramika
Chodská keramika si už vydobyla své místo na slunci, přestože její historie není příliš dlouhá. Začala se psát na počátku minulého století, kdy kraj objevili turisté a chtěli si samozřejmě na památku odvážet nějaké suvenýry. Jak ji poznáte? Typický je černý nebo bílý podklad. Ten pak zdobí nejrůznější kopretiny, pomněnky, máky. Prostě hlavně květiny, které se objevovaly odedávna na místních lidových krojích. K těm, kteří se výrobě keramiky věnují, patří manželé Mojžíšovi z Bořic u Domažlic. Chvíli pobudeme v jejich dílně a budeme sledovat, jak se hlína mění v krásné misky či vázičky. A taky v malé petrolejové lampičky s vykrajovanými stínítky, které patří k chloubám Bohuslavy a Jaroslava. Dozvíme se, jak vypadá jejich běžný pracovní den, co má který z nich na starosti a jakými ornamenty nejčastěji své produkty zkrášlují.