Reportáže v regionech
Dinosauři
Většina z vás asi někdy navštívila některý z našich Dinoparků. Když vstoupíte, nejdřív vás nejspíš uchvátí velikost exponátů. Věděli jste, že jsou vyráběné ve skutečné velikosti? Ale asi netušíte, jak tato monstra přicházejí na svět. Na okraji města Plzeň je líheň těchto „drobečků“ a my se právě do ní vypravíme. Dozvíme se, že modely se dělí na dva typy –pohyblivé a statické. Zatímco na ty první si můžete sáhnout, pohyblivé můžete obdivovat jen zdáli. Ale zpět k výrobě. Představte si, že některé výrobní postupy jsou stejné jako v automobilovém průmyslu. Například skenování modelů z hlíny sloužící k počítačovým úpravám. Mimo jiné se taky dozvíte různé historky spojené s jejich tvorbou a taky přepravou hotových obrů do jejich teritoria.
Dinosauři
Čarověníky
Už jste někdy slyšeli o čarověnících? Pokud ne, seznámíme vás s nimi při návštěvě u manželů Skalských v Újezdě nade Mží. Svou zahradu proměnili v unikátní arboretum plné magnólií, rododendronů, azalek, vřesů, ale taky právě čarověníků. Pokud na ně narazíte v přírodě, kde je najdete na stromech v podobě zvláštních shluků větviček, pohled na ně vás příliš nepotěší. Bude nás zajímat, kde a v jakých situacích vlastně vyrůstají. V zahradě ale vypadají jinak. Manželé Skalští se jim věnují už čtyři desítky let a my se dozvíme, v čem spočívá tajemství jejich úspěchu a taky budeme sledovat, jak se původní znetvořeniny ze stromů mění v ozdobu zahrady. Miloslav Skalský nás nechá nahlédnout do své mičurinské kuchyně a možná některé z vás inspiruje.
Čarověníky
Okolí Přeštic
K našim nejoblíbenějším světcům a taky mezi patrony české země patří svatý Vojtěch. Pražský biskup z rodu Slavníkovců neměl na růžích ustláno, ve své vlasti narážel na nepochopení a dokonce ji dvakrát opustil a za hranicemi nakonec i zemřel. Přesto tu zanechal celou řadu stop. Nová naučná stezka dlouhá dvacet kilometrů nás provede krajem v okolí západočeských Přeštic, kudy Vojtěch před víc než tisícovkou let putoval. Nejprve se zastavíme u kostela Nanebevzetí Panny Marie, které je dominantou Přeštic už od roku 1775. Jeho průčelí zdobí socha sv. Vojtěcha. A nechybí jí veslo, s nímž je světec často zobrazován. Dozvíme se, jak toto neobvyklé spojení vzniklo. Dále zjistíme mimo jiné to, jak jeden z vrchů přišel k názvu Ticholovec.
Okolí Přeštic
Po stopách sv. Jana Nepomuckého
Naše putování na západě Čech bude tentokrát inspirováno životem sv. Jana Nepomuckého. Navštívíme místa, kde žil a učil se. Tím prvním bude obec Klášter. Právě tam totiž malý Jan chodil do školy, která fungovala při cisterciáckém klášteře. Ten si ovšem prohlédnout nemůžeme, protože ho zničili husitští bojovníci. Pak se vydáme do Nepomuku, kde se světec narodil. Tam, kde kdysi stával jeho rodný dům, vyrostl v době baroka poutní chrám podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. A alespoň symbolicky se vypravíme do Padovy, kde Jan získal vzdělání v oblasti práv. Pak se dostal do služeb arcibiskupa Jana z Jenštejna a zanedlouho poté bohužel taky do sporu s panovníkem Václavem IV. Měl prý radit jeho ženě, královně Žofii v době krize jejich manželství. Podle legendy byl v přítomnosti krále umučen a posléze vhozen do Vltavy. Dnes je uctíván v nejrůznějších koutech naší planety, což si připomeneme na neobvyklé výstavě v prostorách nepomucké radnice.
Po stopách sv. Jana Nepomuckého
Okolí města Zbiroh
Z města Zbiroh vyrazíme na procházku do okolních lesů. Nejprve se zastavíme u Čertovy skály, která je podle pověsti spojena se sázkou rybáře s pekelníkem. Pak vyšlápneme na vrch Světovina, odkud je prý nejkrásnější výhled po okolních lesích a uvidíme i nejvyšší vrch Křivoklátska Těchovín. Právě tady prý byly v 19. století objeveny zbytky pohanského pohřebiště. Pak si prohlédneme půl druhé stovky starých jalovců, které se dochovaly v místech, kde se dřív pásaly krávy a nemineme ani přírodní rezervaci V horách, v níž roste nejvíc tisů červených v Čechách. Napočítali bychom jich tu víc než tři tisícovky. Mimochodem z jejich dřeva se dřív vyráběly luky a kuše. A na závěr si připomeneme, že nejslavnějším zbirožským rodákem je básník Josef Václav Sládek. Zajdeme ke studánce, která nese jeho jméno.