Reportáže v regionech
Čeletice
V Čeleticích na úpatí Šumavy žije trvale jen sedm lidí. Přesto stojí za to do obce se vypravit. My se společně pokusíme zjistit, co je pravdy na tom, že zdejší pramen má zázračné léčivé účinky. Připomeneme si pověst o ženě, která po těžkém porodu oslepla a jejíž nešťastný muž vyslyšel hlas, který zaslechl. Na jeho radu koupil obrázek Klatovské Madony, pověsil ho v lese a pod ním vytryskl pramen. K tomu si jeho žena chodila omývat oči. Ztracený zrak se jí nakonec vrátil. A zpráva se samozřejmě roznesla a k prameni začali mířit poutníci z blízka i daleka. Za vodou sem přicházela celá procesí lidí, kteří doufali v její magickou moc. Pak upadl pramen v zapomnění, ale teď se znovu těší oblibě. Prý nikdy nevysychá, takže je jedno, v kterém ročním období jeho sílu vyzkoušíte.
Čeletice
Muzeum lehkého opevnění
Před druhou světovou válkou byl v našem pohraničí budován systém opevnění, který měl přispět k ochraně našich hranic před německým nebezpečím. Bezmála dvě desítky objektů takzvaného lehkého opevnění vyrostly i v otavském údolí u Annína. Měly krýt přístup přes Kašperské hory k Sušici a dále do vnitrozemí. K boji v nich bylo připraveno víc než sto mužů. Naše armáda je nakonec nevyužila, ale paradoxně se hodily té německé. Ta totiž zužitkovala materiál z jejich stavby, třeba železo, v době, kdy jí docházely suroviny. Po válce se stavby zase octly na hranici dvou světů, do důchodu je poslal definitivně až rok 1989. Zájemci o vojenskou historii sem můžou zavítat, roste tu totiž muzeum, které smutné časy připomíná. Dozvědí se třeba to, jak měly řopíky fungovat a jaké zbraně by jejich posádkám sloužily.
Muzeum lehkého opěvnění
Alfons Mucha na Zbirohu
Zámek Zbiroh patří k nejstarším šlechtickým sídlům u nás. Vystřídala se na něm celá řada pánů, včetně několika s krví královskou. Ale pobývaly tu také významné osobnosti ze světa uměleckého. Celé dvě desítky let tu například strávil Alfons Mucha. Po svém návratu z Ameriky hledal vhodné prostory, v nichž by mohl namalovat Slovanskou epopej. A nakonec si vybral velký sál právě na zbirožském zámku. Členové místního Sokola mu dokonce byli předlohou pro postavy slavného díla. Pobýval tu s rodinou a dodnes se tu na tyhle časy dochovaly vzpomínky v podobě výzdoby některých sálů či salonků. A v současné době si návštěvníci zámku můžou připomenout i méně známou, byť významnou, stránku umělcova života. V jednom ze salonků je totiž instalována výstava o jeho zednářských aktivitách. A tu si společně taky prohlédneme.
Alfons Mucha na Zbirohu
Stezka Čert a Káča
Architekt a stavitel Josef Hlávka zakoupil pro svou maminku zámeček v Lužanech. Nakonec se v něm usadil sám a na návštěvu si tenhle mecenáš umění zval významné tvůrce své doby. Kupříkladu Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera a taky Antonína Dvořáka. Ten prý dokonce ve zdejším altánu, v němž rád vysedával, zkomponoval část své opery Čert a Káča, která měla premiéru v roce 1899. S oblibou taky chodíval na Lužanskou horu, na níž prý stával hostinec Na tanečku. A k němu se váže pověst o pekelníkovi a prostořeké Káče, kteří se prý tanci propadli do země. Právě tohle vyprávění mělo slavného skladatele inspirovat k tvorbě pohádkové opery. Dnes nás nejen do těchto míst, ale i za dalšími zajímavostmi v okolí, dovede nová naučná stezka. Tak se na tuhle procházku vydejte s námi.
Stezka Čert a Káča
Dinosauři
Většina z vás asi někdy navštívila některý z našich Dinoparků. Když vstoupíte, nejdřív vás nejspíš uchvátí velikost exponátů. Věděli jste, že jsou vyráběné ve skutečné velikosti? Ale asi netušíte, jak tato monstra přicházejí na svět. Na okraji města Plzeň je líheň těchto „drobečků“ a my se právě do ní vypravíme. Dozvíme se, že modely se dělí na dva typy –pohyblivé a statické. Zatímco na ty první si můžete sáhnout, pohyblivé můžete obdivovat jen zdáli. Ale zpět k výrobě. Představte si, že některé výrobní postupy jsou stejné jako v automobilovém průmyslu. Například skenování modelů z hlíny sloužící k počítačovým úpravám. Mimo jiné se taky dozvíte různé historky spojené s jejich tvorbou a taky přepravou hotových obrů do jejich teritoria.