Reportáže v regionech
Naučná stezka Bijadla
Kdysi tu stávala obec Bijadla, která ovšem v 15. století z neznámých důvodů zmizela z povrchu zemského. O několik stovek roků později na tomhle místě vyrostl družstevní vepřín. A dnes zde návštěvníky čeká netradiční naučná stezka. O její zrod se zasloužil náruživý myslivec Josef Jindra, kterému při budování pomáhala celá rodina a taky kamarádi. Na své si tu přijdou zejména milovníci zvířat. V ohradách na ně čekají jeleni, daňci, divočáci nebo mufloni. A děti určitě potěší i divocí králíci či bažanti. V další části areálu se pak všichni dozvědí spoustu zajímavostí nejen o tradičních obyvatelích našich lesů, ale i o těch, kteří se v nich zabydleli teprve nedávno. Dozvíme se, jak postupně celý projekt vznikal i to, co všechno péče o zdejší zástupce zvířecí říše obnáší.
Naučná stezka Bijadla
Za jeleny na Kvildu
Na Šumavu se tentokrát vypravíme za králi lesa. Kousek od obce Kvilda totiž vzniklo unikátní zařízení, kde se právě o jelení zvěři dozvíme víc, než kdekoliv jinde u nás. Poslechneme si, jak troubí jeleni v mládí i ve zralém věku a taky to, jak se ozývá laň. Zjistíme, co je pravdy na tom, že čím starší je samec, tím větší má paroží. Mnohé možná překvapí, že věk se nepozná podle ozdoby hlavy, ale podle zubů. Zatímco mladíci je mají ostré, v pozdějším věku se obrušují a dokonce se v nich vytvářejí jakési misky. Po krátké teoretické lekci se vydáme do obůrky s několika pozorovatelnami. A budeme doufat, že její obyvatele nevystrašíme nebo že budou natolik hladoví, že se nám ukáží. Kdo by si chtěl tenhle lov beze zbraní užít v naprostém klidu, může dorazit časně ráno nebo naopak v podvečer.
Za jeleny na Kvildu
Ronšperk
Vrch Ronšperk pamatuje časy, kdy se v okolí Stříbra ve velkém těžily stříbrné, olovnaté i zinkové rudy. V jeho blízkosti horníci kutali v mnoha důlních dílech. Slavné časy připomíná i naučná stezka, několik zastavení najdeme právě i na kopci. Jeho největším lákadlem je ale křížová cesta se čtrnácti kapličkami. Její vybudování inicioval ve třicátých letech předminulého století stříbrský měšťan. Jeho pohnutky nám ale zůstaly utajeny. Ve dvacátých letech věku minulého pak byly vyměněny obrazy s jednotlivými výjevy z poslední cesty Ježíše Krista. Ale po odchodu německých obyvatel, kteří ve městě převládali, přestalo být podél cesty rušno, nikdo o ni nepečoval a ona chátrala. Nedávno se dočkala velké obnovy, a tak si ji prohlédneme.
Ronšperk
Království jedu
V plzeňské ZOO mají novinku nazvanou Království jedu. Už jméno tak trochu napovídá, kdo jsou obyvatelé téhle části Tropického pavilonu. Ano, vypravíme se do hadí říše. A těšit se můžeme na celou řadu jejích vzácných zástupců. Setkáme se například s nejdelším jedovatým hadem na světě. Tušíte, kdo se pyšní tímhle nej? Je to kobra královská, která může dorůst až k pěti metrům. Taipan černohlavý je zase nejjedovatější ze všech svých kolegů. A tím nejrychlejším mezi hady je mamba černá, kterou místní obyvatelé v její domovině, Africe, nazývají černým bičem. V teráriích plzeňského pavilonu odpočívají i příslušníci hadí říše, o kterých většina z nás nejspíš nikdy neslyšela. Takže prozradíme pár zajímavostí aspoň o některých z nich.
Království jedu
Dešenice
Dešenice jsou poměrně nenápadným městysem na samém okraji Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jejich dějiny se začaly psát ve 13. století, první zmínka o obci pochází konkrétně z roku 1272. A ve 14. století už tu zřejmě stávalo panské sídlo obehnané vodním příkopem. Původně gotická tvrz je místní chloubou dodnes. Zažila časy dobré i zlé. Střídali se v ní páni, k nejvýznamnějším patřili Předeničtí z Předenic, které dodnes připomíná kupříkladu několik fresek. A taky historka, jak v hodovní síni došlo při svatbě jedné z dcer zdejšího pána k velké rvačce. Později, přesněji v časech, kdy tu vládli Kolowratové, se v tvrzi začalo vařit pivo. A zlatavý mok se tu rodil dvě stovky let. V minulém století to s tvrzí nevypadalo dvakrát dobře, ale v posledních letech se dočkala obnovy a vzniklo v ní dokonce malé pivovarnické muzeum.
