Reportáže v regionech
Šumavská hřebenovka
Navzdory tomu, že za okny to chvílemi vypadá spíš na jaro, si dopřejeme zimní výlet bílou stopou. Vydáme se na šumavskou hřebenovku. Vláček nás doveze na špičácké nádraží a nedlouho před cílem cesty si užijeme tunelu pod známou horou. Ještě před 10 lety byl nejdelší stavbou svého druhu u nás. Pak už ale nasadíme běžky a vyrazíme po jedné z nejkrásnějších tras v oblasti. Zastavíme se mimo jiné u Tomandlova křížku, který tu podle legendy nechal postavit jeden místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Pak se porozhlédneme po vrcholech na naší i německé straně hranice. Připomeneme si některá nej Šumavy a dozvíme se i to, proč se Velkému Ostrému říká Čarostřelcova hora.
Šumavská hřebenovka
Vlci
Ve volné přírodě touží potkat divoké předky našich domácích mazlíčků málokdo. My vás ale zavedeme do míst, kde se setkání s vlky bát nemusíte a můžete se o nich dozvědět spoustu zajímavostí. Přiblížit zájemcům svět obávaných tvorů se rozhodli v Srní na Šumavě. Víte třeba, že tak trochu můžou za vznik známého rčení „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“? Nebo to, že narazit na ně v lese je velmi výjimečnou událostí? Jsou totiž tak obezřetní a z nás lidí mají takovou hrůzu, že se vlastně schovávají. O jejich pohybu se odborníci po celé republice dozvídají především z fotopastí. My si je nejprve prohlédneme na záběrech natočených v takřka tříhektarovém výběhu a pak je budeme sledovat z lávky nad jejich citlivě vybudovaným domovem.
Vlci
Adolf Loos
Uznávaného architekta Adolfa Loose si připomeneme v Plzni. Ačkoliv nedostudoval vysokou školu, projektoval domy kupříkladu ve Vídni, Paříži i v Praze. A v západočeské metropoli navrhl desítku bytů pro bohaté židovské měšťany. Některé z nich byly zpřístupněny veřejnosti a my se vydáme na jejich prohlídku. Dozvíme se při ní, že architekt byl velkým milovníkem kamene a dokázal ho skvěle zakomponovat i do interiéru. Prosazoval jednoduchý styl bez ozdob. Přesto v bytech některé najdeme, v jednom třeba svícny ve tvaru labutí, které byly vytvořeny na přání majitelky paní Voglové. Obdivovat budeme i funkčnost zařízení jednotlivých pokojů. A prozradíme vám rovněž pár zajímavostí o způsobu práce Adolfa Loose.
Adolf Loos
Santiniho hvězdy
Jana Blažeje Santiniho zná snad každý z nás. Jeho stavby v duchu barokní gotiky, které nenásilnou formou propojují prvky obou slohů, jsou architektonickými unikáty. Prosluly ovšem i Santiniho zálibou v symbolice. Při své práci využíval znalosti matematiky, geometrie, numerologie, ale třeba i židovské kabaly. A proto většinu jeho děl provází i atmosféra tajemna. Společně si prohlédneme klášterní kostel v Kladrubech. Původně býval románskou bazilikou, současný kabát mu dal právě Santini. Tehdejší opat kláštera měl k dispozici dva projekty. Vybral možná trochu překvapivě ten náročnější a nákladnější. Ale nikdy neprozradil proč. Ve svatostánku najdeme mimo jiné i hvězdy, z nichž prý mnozí návštěvníci cítí silnou energii a které prý dokáží i léčit. Tak jejich moc vyzkoušíme.
Santiniho hvězdy
Tojické nutrie
Už jste někdy slyšeli o tojických nutriích? Pokud ne, seznámíme vás s nimi. Tyhle hvězdy malé obce nedaleko Nepomuku jsou na zájem návštěvníků zvyklé. Zajímá vás, jak se do těchto končin dostaly? Jejich páreček sem přinesla velká voda a místní se o něj postarali. Prozradíme vám, které oblasti jsou domovinou těchto roztomilých zvířátek a spoustu dalších zajímavostí z jejich života. Víte třeba, že žijí v patnáctimetrových i delších norách, nejaktivnější jsou za pološera a samice můžou najednou porodit až šest mláďat? Bude nás zajímat, čím se nejraději živí, i to proč byste je bývali loni v zimě mohli potkat na tojické návsi. A nebudeme se věnovat jen nutriím, protože místní vytvořili malou venkovskou ZOO, v níž představují zvířata žijící ve vesnici i okolí.
